Václav Turek (umělec)

Václav Turek
	Fotografie Václava Turka
Narození	2. července 1924; Šahy; Československo
Úmrtí	29. ledna 1988 (ve věku 63 let); Praha; Československo
Národnost	česká
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, grafik, Sochař
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Turek (2. července 1924, Šahy - 29. ledna 1988, Praha) byl profesionální český malíř, grafik a sochař s pohotovou schopností diferencovat žánr střídal motivy krajinářské i figurální v názorové polarizaci mezi abstrakcí a moderním realismem. Zřejmá byla také polarizace dvou odlišných směrů, abstrakcí a moderním realismem. V tvorbě Václava Turka cítíme zřejmou reflexi vrcholného období klasiků evropské i české moderní malby v osobité interpretaci podbarvené křehkou atmosférou kultivované barevnosti a světelné režie. V tvorbě Václava Turka cítíme zřejmou reflexi vrcholného období klasiků evropské i české moderní malby v osobité interpretaci podbarvené křehkou atmosférou kultivované barevnosti a světelné režie.

Život

Akad. mal. Václav Turek se narodil 2. července 1924 v Šahách (Slovensko) v rodině českého stavebního inženýra. Po jeho smrti v r. 1937 se rodina vrátila zpět do Prahy.

Studium a pedagogická činnost

Václav Turek studoval na Národní grafické škole u profesorů J. Vodrážky a K. Müllera a poté na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Vlastimila Rady (1945 – 1950). Jeho generačními druhy byli Oldřich Oplt, Josef Jíra, Ladislav Čepelák, Vladimír Tesař, Bohdan Kopecký aj. V letech 1962 – 1965 absolvoval interní aspiranturu na AVU, pracoval jako asistent v ateliéru prof. V. Rady a posléze v ateliéru prof. Karla Součka. Od počátku 70. let až do své smrti v roce 1988 vedl na AVU samostatný kurz figurálního kreslení (tzv. „Večerní akt“). Jeho rukama prošly stovky posluchačů, které si z jeho nápaditě a intenzivně vedených kurzů odnesly nejenom základy této fundamentální disciplíny ale i důležité poselství do života. Jeho schopnost vyhmátnout podstatu, upozornit na chybu, jedním tahem úhlu zkorigovat ztracenou věc či povzbudit v boji na počátku zápasu byla příslovečná a obdivuhodná. Nikdy nevstoupil do komunistické strany, což mu spolu s emigrací jeho sestry znemožnilo jakýkoliv kariérní postup. Strávil celou svoji pedagogikou dráhu jako odborný asistent, snad jediný a nejdéle sloužící v dějinách pražské Akademie.

Další

Od r. 1951 byl členem Umělecké besedy a Svazu českých výtvarných umělců. Působil jako soudní znalec v oboru výtvarné umění.

Dílo

Tvorba Václava Turka zahrnuje malbu, grafiku, kresby, artprotisy a sochy. Ve svém díle střídal motivy krajinářské i figurální, v názorové polarizaci mezi abstrakcí a moderním realismem.

Nikdy se vlastně netrefil do dobového vkusu společnosti. V dobách, které přály realismu, byl příliš avantgardní a neangažovaný, zatímco v dobách „avantgardních“ byl příliš realistický. V jeho tvorbě je zřejmá reflexe vrcholného období klasiků evropské i české moderní malby v osobité interpretaci podbarvené křehkou atmosférou kultivované barevnosti a světelné režie. Díla Václava Turka se integrálně vřazují do vývoje moderního českého umění.

V roce 1962, u příležitosti jeho první samostatné výstavy, napsal V. Rada: „Václav Turek usiluje o vyjádření toho, co cítí a co prožil. Jsou to zážitky spíše vnitřní, než vizuální. Vidím jak jeho svět, svět jeho představ se zužuje, ale také koncentruje. Jedná se tu především o člověka, o jeho tvář, jeho osud. Vše vyjádřeno soudobými, úspornými a často i úpornými prostředky.“

V pozdějších letech, kdy městské motivy a portrétní tvorbu zatlačila do pozadí krajinomalba. Na této proměně měl rozhodující podíl i jeho rodící se hluboký vztah k jižním Čechám. Hlavním motivem jeho obrazů se staly geometrizující linie vesnických štítů. Znovu a znovu v nekonečných variantách kladl do magického prostoru krajiny kvádry a trojúhelníky, ze kterých skládal venkovská stavení. Za jejich zdmi je cítit pulzující život, ale je skrytý, tajemný, často opředen melancholickým oparem. Přítomen smutné proměně tradiční vesnice v nesourodý hybrid břízolitových omítek, trojdílných oken a bytovek, snažil se ve svých obrazech zachytit scenérie kamenných zídek, barokních bran i prašných cest s hejny hus, mizejících spolu s kouzlem čistoty a pocitu pevného zakotvení ve světě dávných tradic a odvěkých jistot vycházejících z minulosti. Jeho zážitek konkrétní reality má vždy za sebou výrazně senzitivní základ. Obrazy vyzařují velkou vnitřní sílu a ztajenou dynamiku, která se od prvotního lyrického vyjádření propracovává k osobitému úspornému výrazu, kde je záměrně potlačena barevnost. Jeho obrazy se nerodily lehce, byl to vždy poctivý a úporný boj a dlouho trvalo, než byl ochoten obraz považovat za hotový. Do každého obrazu vložil téměř hmatatelně kus sebe, a proto jeho díla vyzařují ztajenou energii nebo pocity zmaru jak je tomu u děl vytvořených po roce 1968. Jeho tvorba se uzavřela předčasně ve druhé polovině 70. let, kdy kvůli zdravotním a postupně i psychickým problémům způsobeným bezútěšným stavem společnosti přestal aktivně tvořit. Zemřel v roce 1988 aniž se dočkal politických a společenských změn, na které celý život čekal.

Obrazy (výběr)

portréty K. Sudka, A. Pelce, V. Rady, L. Radové, B. Němcové, J. Zrzavého, K. Makovského, V. Majakovského , J.Wericha, F. Hrubína , I. Šperlinga. autoportréty krajiny sochy litografie drobná grafika kresby

Galerie

Galerie, zastoupení

Národní galerie, Alšova jihočeská galerie, Galerie hl. města Prahy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zahraničí, Divadelní ústav, Krajská galerie Roudnice, Středočeská galerie Nelahozeves a další

Samostatné zastoupení

1962 Nová síň Praha 1974 tamtéž 2004 Malostranská beseda Praha 2008 Galerie Písek

Publikace

Z materiálů Vlastimila Rady, Miroslava Rataje, Jiřího Kotalíka, Jana Kotalíka a Dagmar Dreslerové sestavila Dagmar Dreslerová

Dreslerová, D. – Stejskal, A. – Beneš, J. 2003: Historická krajina severního Prácheňska. – The Historic Landscape of North Prácheňsko. Písek: Prácheňské nakladatelství *(Náhled online)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Turek na Wikimedia Commons
Václav Turek v informačním systému abART