Přeskočit na obsah

Václav Lohniský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Lohniský
Narození5. listopadu 1920
Holice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí18. února 1980 (ve věku 59 let)
Rokytnice nad Jizerou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materPražská konzervatoř
Aktivní roky1944–1980
ChoťZora Jiráková
DětiMichaela Lohniská
Významné roleMarečku, podejte mi pero!, Dařbuján a Pandrhola, Kladivo na čarodějnice, Jáchyme, hoď ho do stroje!
Umělecké ceny
Zasloužilý umělec (1969)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Lohniský (5. listopadu 1920 Holice – 18. února 1980 Jilemnice) byl český divadelní a filmový herec a režisér.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Holicích, část dětství prožil také v Úpici, kde maturoval na gymnáziu. Pak začal studovat bohoslovecký seminář v Hradci Králové. Toho však po dvou letech studia zanechal a směřoval svou kariéru k herectví.

Na dramatickém oddělení Pražské konzervatoře absolvoval obory herectví (1946) a režie (1948),[1] v letech 1944–1946 byl členem souboru pražské avantgardní scény Větrník,[2] od roku 1945 režijně i herecky působil na jevištích školního divadla DISK a pražského Divadla mladých pionýrů (1946–1948).[1]

Jeho režijní talent pak naplno vyprofilovaly dvě velké scény, nejprve Státní divadlo v Ostravě (1948 –1951),[2] na konci sezóny 1950/1951 pak společně s režisérem Lubošem Pistoriusem odešel do Krajského oblastního divadla v Plzni,[3] kde do ukončení angažmá (1956) nastudoval i několik oper.[1] Na obou scénách byl činný i herecky.[4][5]

Od roku 1956 byl šéfrežisérem a v letech 1958–1965[1] ředitelem Divadla S. K. Neumanna v Praze-Libni (dnešní Divadlo pod Palmovkou).[6] Jako host spolurežíroval (s Jiřím Němečkem a Jiřím Vrbou) první hudební komedii J. Suchého a J. Šlitra Člověk z půdy uvedenou v Divadle Semafor (premiéra 30. 10. 1959).[7]

Veřejnosti je známější jako filmový herec, především představitel záporných rolí. K jeho nejznámějším filmovým postavám patří Hujer z komedie Marečku, podejte mi pero!, Smrťák z pohádky Dařbuján a Pandrhola, mnich z dramatu Kladivo na čarodějnice nebo docent Chocholoušek z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!.[8]

Během svého života vytvořil 129 filmových rolí a byl režisérem 105 divadelních představení.[9][10] Zemřel na infarkt při natáčení filmu Krakonoš a lyžníci.[10][11][12][13]

Jeho manželkou byla dcera hudebního skladatele Karla Boleslava Jiráka, divadelní a filmová herečka Zora Jiráková (9. července 1923 – 23. března 2008)[14], měl s ní dceru Michaelu Lohniskou (* 13. dubna 1946)[15].

Hercův hrob na Olšanech

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Televize

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní režie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role, výběr

[editovat | editovat zdroj]
  • 1943 Josef Šmída (dle soudniček F. Němce): Sentimentální romance, Petule Jan, hodinář, divadlo Větrník, režie Josef Šmída
  • 1945 Josef Šmída: Dramatická anabase třemi díly románu Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, Vodička, Větrník, režie Josef Šmída
  • 1946 A. Dumas, J. Šmída: Všichni za jednoho – jeden za všechny, Větrník, režie Josef Šmída

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Český film : herci a herečky II, s. 72.
  2. ↑ a b Český biografický slovník XX. století II, s. 284.
  3. ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, s. 189, 318, ISBN 978-80-200-1502-0
  4. ↑ Biografický slovník Slezska a severní Moravy 19, s. 67.
  5. ↑ Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 78.
  6. ↑ Divadlo pod Palmovkou. www.podpalmovkou.cz [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 425.
  8. ↑ DVD Jáchyme, hoď ho do stroje!, kapitola Bonusy – Rozhovory: Zdeněk Svěrák
  9. ↑ Návraty - Příběhy slavných | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. ↑ a b Byl to mistr mimiky a gest. Pro legendárního „Hujera“ si smrt přišla přímo na plac. www.super.cz [online]. [cit. 2022-09-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Václav Lohniský: Smrt na place přišla nečekaně. Blesk.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ Smrt si pro Smrťáka přišla přímo na plac. Příběhy slavných: Václav Lohniský. Dvojka [online]. 2017-01-27 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ Chocholoušek nebo Hujer. Václav Lohniský zemřel v náruči Zdeňka Trošky. Dcera promluvila. Prima Ženy [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zemřela herečka Zora Jiráková - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2008-03-27 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ APOSTOLIDISOVÁ, Sandra. Dcera „Hujera“ či Smrťáka z Dařbujána a Pandrholy Lohniského (†59): Nikdo jsme ho neznal. Blesk.cz [online]. 2018-12-24 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 19. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2005. 160 s. ISBN 80-7368-098-X. S. 66–68.
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 194
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 355, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 290
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 108
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, 53, 96, 189, 232, 274, 318, 356, 408, 416, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 46, 78, 79, 82, 130–132, 188, 339, 425, 517.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 72–75.
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 123, 125, 127, 129–132, 162, 165
  • Petr Hořec: Herecká ohlédnutí, Západočeské nakladatelství, Plzeň, 1977, str. 131–8
  • Blanka Kovaříková: Lexikon slavných českých uměleckých dynastií, Nakladatelství Brána 2010, str. 186–193
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 529, 534
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 284. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Lohniský&oldid=24312075“