František Němec (novinář)
| František Němec | |
|---|---|
| Narození | 12. května 1902 Žižkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 29. srpna 1963 (ve věku 61 let) Praha  Československo |
| Povolání | novinář, spisovatel, básník, mineralog, petrolog a vysokoškolský učitel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Němec (12. května 1902 Žižkov[1] – 29. srpna 1963 Praha[2]) byl český básník, novinář, fejetonista a prozaik. Byl znám především svými soudničkami.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na pražském předměstí Žižkově, v Cimburkově ulici v rodině krejčovského pomocníka Františka Němce a jeho manželky Marie, rozené Míkové v Cimburkově ulici.[1] Studoval klasické gymnázium na Žižkově v Kubelíkově ulici, ze kterého byl na konci kvarty po nezdařeném pokusu o sebevraždu nucen odejít.[p 1] Na gymnáziu se spřátelil s Jaroslavem Seifertem, se kterým se společně přihlásil na soukromé gymnázium v Hálkově ulici na Vinohradech. Ani tuto školu neukončil a v roce 1920 odešel na Kladno na přímluvu Antonína Zápotockého do redakce sociálně-demokratického listu Svoboda, kam již dříve přispíval satirickými verši Jaroslav Seifert.[3] [4]
Poté pracoval jako soudní zpravodaj v Tribuně a v Lidových novinách. V letech 1923–1945 byl zaměstnán v Melantrichu a psal do jeho periodik.
V roce 1926 se oženil.[3]
Od roku 1931 se věnoval již pouze žurnalistice a především soudničkám[5]. Po roce 1945 pracoval až do smrti jako fejetonista deníku Práce. Byl též vyslán na norimberský proces, kde se jako zpravodaj Práce střídal s Janem Drdou a Jaroslavem Seifertem.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Příspěvky v periodikách
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1919 až do své smrti přispíval František Němec do českých novin a časopisů, např. v letech 1920–1921 do Tribuny, v roce 1920 do Lidových novin.[6] V době svého zaměstnání v Melantrichu přispíval zejména do jeho periodik České slovo, Telegraf a A-Zet.
Knižní vydání
[editovat | editovat zdroj]- 1920 Sebe i vás (sbírka básní), vyd. František Borový
- 1921 Zelené demonstrace (sbírka básní), vydal Otakar Štorch-Marien v edici Aventinum, svazek 39
- 1922 Holátko Max (povídka)
- 1931 Alibi (román)
- 1936 Soudničky (vydal Orbis v edici Veselá Mysl)
- 1943 Likajdovic tetička (divadelní hra)
- 1944 Člověk manželský–postavy od okresního soudu (vydal Melantrich)
- 1948 Soudničky aneb Loučení s Rokrštem (vydala Práce)
- 1967 Zrození dámy aneb dnes málem naposled (posmrtné vydání, Dilia)
Divadelní provedení
[editovat | editovat zdroj]Zatímco v pásmu Sentimentální romance v divadle Větrník se jednalo o pásmo spojených novinových soudniček, v Likajdovic tetičce se Němec pokusil o vlastní hru:[7]
- 1943 František Němec, J. Šmída: Sentimentální romance, Větrník, režie Josef Šmída (118 repríz)[7]
- 1944 František Němec, J. Šmída: II.sentimentální romance, Větrník, režie Josef Šmída (6 repríz)
- 1945 František Němec, J. Šmída: Romance nesentimentální, Větrník, režie Josef Šmída (26 repríz)
- 1943 Likajdovic tetička, Nezávislé divadlo, hlavní role Růžena Lysenková, Jindřich Plachta, režie Karel Palouš[8]
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- Krejčí Šajtle, Dobrodruh (1975, televizní komedie, režie Václav Hudeček, hl. role Vlastimil Brodský)
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Františku Němcovi bývají mylně připisovány některé práce jeho jmenovce Františka Němce (1899–1968), který byl především divadelním kritikem předválečného Rudého práva a autorem loutkových her.[9] Jedná se zejména o divadelní hru Baku hoří o mládeži, která buduje socialismus.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Podle vzpomínek Jaroslava Seiferta mělo jít o smluvenou fingovanou sebevraždu, která měla zabránit opakování třídy; při ní ho měl Seifert zachránit.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matrika narozených, sv. Prokop, 1902-1904, snímek 10, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b Krátce z domova. Rudé právo. 30. 8. 1963, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d BLAŽÍČEK, Přemysl. František Němec. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek 3/I. M–O. S. 484–486.
- ↑ SEIFERT, Jaroslav. Všecky krásy světa. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. Kapitola Tři první sbírky, s. 131–133.
- ↑ Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 93
- ↑ František Němec: Píseň o vánoční rybě. Lidové noviny. 24. 12. 1920, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b Svět Františka Němce. Pestrý týden. 19. 6. 1943, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Hledá se proces pro tetičku. Lidové noviny. 5. 11. 1943, s. 4. Dostupné online.
- ↑ [Databáze NK ČR: Autoritní záznam: Němec, František, 1899-1968]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 22-4, 26, 29, 109
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 84, 105, 372, 413
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 51, 53, ISBN 978-80-200-1502-0
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 76–8, 85, 87-8, 91-5, 97-8, 101, 103, 117, 119, 130, 131, 135, 144, 158, 172, 183, 194-5
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 529, 530
- Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 131-3, 136, 140, 174, 192
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Němec (novinář)
- Český rozhlas: Původ a vývoj soudniček Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- Český rozhlas, Lidé pera: František Němec (audio)
