Přeskočit na obsah

Unhošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
Znak města UnhošťVlajka města Unhošť
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecUnhošť
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 206 (2024)[1]
Rozloha17,42 km²[2]
Katastrální územíUnhošť
Nadmořská výška387 m n. m.
PSČ273 51
Počet domů1 378 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské nám. 44
273 51 Unhošť
podatelna@muunhost.cz
StarostkaIng. Iveta Koulová (TOP 09)
Oficiální web: www.muunhost.cz
Unhošť na mapě
Unhošť
Unhošť
Další údaje
Kód obce533017
Kód části obce174491
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unhošť (německy Unhoscht) je město v okrese Kladno. Rozkládá se na rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 kilometrů západně od centra Prahy. Ve městě žije přibližně 5 200[1] obyvatel.

Název města je odvozen z osobního jména Uněhost ve významu Uněhostův dvůr. Samohláska ve druhé slabice byla nepřízvučná a zanikla. V lidových variantách názvu se používal mužský i ženský rod a počáteční Ú se měnilo na Ou-, zatímco v úředních dokumentech se používalo U, které nakonec převládlo. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: Hunehostz (druhá polovina 13. století), „in villa Hvnehozt (druhá polovina 13. století), Vnhoscht (1329), Vnhost (1352), Vnhoscz (1367 až okolo roku 1405), Unhosscz (1403), v Ounhošti (1405), „mezi mčkem Vnhossti“ (1454), w Aunhosstij (1544), Vnhosst (1549) a Aunosst nebo Unhoscht (1785).[4]

Území bylo osídleno už v mladší době kamenné a archeologickými nálezy je prokázáno i keltské osídlení. Poblíž kostela bylo objeveno slovanské pohřebiště z 9. až 11. století.

První písemná zmínka o Unhošti je z roku 1284, kdy vesnice patřila malostranských měšťanů. V roce 1329 byla Unhošť zmíněna jako městečko náležící ke hradu Křivoklátu a ve 14. století z městečka plynuly četné platy různým pražským kostelům. V roce 1489 udělil král Vladislav Jagellonský městu znak s jelenem, dovolení pečetit zeleným voskem a různá městská práva. V té době měla Unhošť vlastní samosprávu, byla hospodářským a kulturním střediskem širokého okolí. Stávala v ní škola, písemně poprvé uváděná v roce 1379. Roku 1557 dostala Unhošť právo ohradit se hradbami – k jejich stavbě však nedošlo, a tak Unhošť nedosáhla plně městských práv.

Během třicetileté války byla Unhošť poničena Sasy (1631) a Švédy (1639), obyvatelé byli nuceni se ukrývat v křivoklátských lesích. V roce 1742 za válek o rakouské dědictví došlo severně od města na vrchu Šibenec k bitvě mezi francouzským vojskem a rakouskými pandury. Mezi lety 1783–1790 byla Unhošť povýšena na město.

Od roku 1850 byla Unhošť okresním městem, soudní okres zde byl až do roku 1949.

Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století bylo ve městě a nejbližším okolí založeno několik průmyslových podniků (parní mlýn, Urbanův pivovar, olejna, likérka FASTO).

V roce 1898 byl založen spolek Lidová knihovna. V roce 1920 se knihovna stěhovala do budovy Živnostenské banky. V roce 1969 se knihovna stala střediskovou a v roce 1969 knihovnou městskou. Od roku 1989 sídlí Městská knihovna v prostorách bývalého zdravotnického střediska. V roce 2000 byl provoz knihovny automatizován (systém Lanius) a knihovna byla připojena na síť internet.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Tři kilometry západně od města byla v lokalitě Čeperka ze zřídla léčivé minerální vody stáčena voda do roku 1976, v letech 1930–1932 byl vybudován hotel s koupalištěm, ale později byl zrušen. Do roku 1989 zde[kde?] byla vojenská kasárna.

Ve městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[5]

  • Instituce: okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem.
  • Průmysl a živnosti: cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem.
  • Služby: 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 184 2 095 2 464 2 562 2 724 2 633 2 886 3 181 3 209 3 531 3 590 3 521 3 566 3 566 5 161
Počet domů 231 253 266 293 335 380 504 843 724 730 788 899 945 1 151 1 378

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje sedm základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:

  • Amerika – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
  • Dědkův mlýn – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
  • Fialka – osada při mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 a silnic I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
  • Hřebenka – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
  • Na Štokách – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
  • Nouzov – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
  • Unhošť

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[8]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[8]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[9]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[11]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[14]

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice II/101 v úseku Kladno – Unhošť – Rudná. Městem prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát – Zbečno – Unhošť – Jeneč. Částí Nouzov prochází silnice II/118 v úseku Beroun–Kladno. Okrajem území města vede dálnice D6 s exitem 12 (Unhošť).

Poblíž města vede železniční trať Praha–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863. Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, přes dva kilometry severně od města.

Veřejná doprava

[editovat | editovat zdroj]

Po železniční trati 120 vede linka S5 (Praha–Kladno) a R5 (Praha – Kladno – Rakovník) v rámci pražského systému Esko. Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví. Stanice je vzdálena 2,7 kilometru chůze od centra města po silnici, v polích.

Ve městě měly zastávku autobusové linky v rámci SID jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec.

Veřejná doprava 2021

[editovat | editovat zdroj]

Do města zajíždí od integrace PID v prosinci 2019 tyto autobusové linky: 307 (Kladno – Unhošť – Praha, Zličín), 319 (Malé Kyšice – Unhošť – Pavlov – Hostouň – Praha, letiště), 365 (Nové Strašecí/Stochov – Velká Dobrá – Unhošť – Hostivice – Praha, Motol), 386 (Kladno – Družec – Bratronice – Unhošť – Hostivice – Praha, Zličín).

Vedení linek vlaků se nezměnilo. Ve stanici Unhošť staví 43 spojů ve směru Praha, Masarykovo nádraží (několik spojů Praha hl.n.), Kladno, Rakovník a Kralupy nad Vltavou. Rychlíky do Rakovníka a spěšné vlaky do Kladna zde nezastavují. Obyvatelé Unhoště mohou využívat autobusovou linku 319 ze/do zastávky Pavlov, kde je zajištěn přestup na vlak do/z Prahy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatých Petra a Pavla

K památkám města patří na náměstí jednolodní farní kostel svatého Petra a Pavla ze 13. století. Původně gotická stavba, posléze barokně přestavěná, s věží postavenou v boku presbytáře v letech 1655–57. Fara zde byla zřízena již počátkem 14. století a farář tehdy odváděl 45 grošů papežského desátku.

Před kostelem stojí sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého, fara (čp. 7), bývalá škola (čp. 8) s barokními štíty a bývalá lékárna čp. 3 s renesančním portálem.

Na hřbitově je kaple svaté Barbory z roku 1702 a hrob faráře Jana Jungmanna (bratra českého jazykovědce a obrozence Josefa Jungmanna). V budově bývalé radnice (čp. 1) je umístěno Melicharovo vlastivědné muzeum.

Další pamětihodnosti:

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Unhošť, s. 447–448. 
  5. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 1760–1761. (česky, německy) 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  15. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Unhošť – zámek, s. 486–487. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MELICHAR, František. Monografie města Unhoště. Praha: F. Melichar, 1888. 242 s. 
  • MELICHAR, František. Paměti okresu Unhošťského. Praha: F. Melichar, 1890. 285 s. 
  • ANDERLOVÁ, Jiřina a Miroslav SANYTRÁK, VEVERKOVÁ Irena. 200 let města Unhoště: 1786-1986. Ilustroval Jan EISENKOLB. V Unhošťi: Městské kulturní středisko, 1986.
  • VEVERKA, Karel. Hudební život v Unhošti v druhé polovině 17. století a v první polovině 18. století. Slánský obzor. 2016, 24, 21-29. ISBN 978-80-905169-7-7. ISSN 1214-3847.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Procházka po Unhošti: Křivoklátská ulice. Listy z Unhošťska. 2010, (48), 24-29.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Václavské náměstí v Unhošti. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 50-55.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Řemesla a obchod v Unhošti ve 2. polovině 20. století. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 82-87.
  • VENCLÍK, David. Národně probuzená Unhošť, aneb, Dva články o životě města v 60. letech 19. století. Listy z Unhošťska. 2005, (39), 29-36.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Růžice kompasu Kyšice Malé Přítočno, Pletený Újezd Pavlov, Hostouň Růžice kompasu
Horní Bezděkov Sever Jeneč
Západ   Unhošť   Východ
Jih
Malé Kyšice Svárov Červený Újezd