Libovice
| Libovice | |
|---|---|
 Ulice s domy | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Slaný |
| Obec s rozšířenou působností | Slaný (správní obvod) |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′8″ s. š., 14°0′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 385 (2024)[1] |
| Rozloha | 6,09 km²[2] |
| Katastrální území | Libovice u Slaného |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| PSČ | 273 79 |
| Počet domů | 113 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Libovice 1 273 79 Tuřany u Slaného obec.libovice@cmail.cz |
| Starosta | Petr Ibl |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Libovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 571601 |
| Kód části obce | 83470 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Libovice (j. č., tedy: ta Libovice, do Libovice, v Libovici) se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský, rozložena nad Byseňským potokem zhruba pět kilometrů západně od Slaného a dvanáct kilometrů severozápadně od Kladna. Žije zde 385[1] obyvatel. V roce 2019 obec získala zlatou stuhu v krajském kole v soutěži Vesnice roku. [4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1250. Od roku 1623 vesnice patřila ke smečenskému panství.
V letech 1775–1776 bylo v okolí Kejkol severozápadně od vesnice objeveno ložisko černého uhlí, které zde po roce 1810 začal těžit František Beyer (1782–1864). Kolem jeho usedlosti a hostince postupně vznikla osada zvaná Svatý Jan. Její součástí bývala také hájovna a od roku 1866 mlýn poháněný parním strojem, který se předtím používal k čerpání důlních vod. Františkův syn Eduard Beyer (1829–1871) rodinný dvůr přestavěl na malý novogotický zámek dokončený v roce 1867. Po Eduardově smrti zámek sloužil jako letní sídlo vdovy a později se v jeho vlastnictví vystřídali Rudolfina Croyová (v letech 1912–1923) a rodina Šebestů, které patřil až do roku 1957. Od nich jej během nucené kolektivizace převzalo místní jednotné zemědělské družstvo a od roku 1962 stát. Zámek chátral a v roce 1964 byla povolena jeho demolice dokončená o tři roky později. V lesích u Kejkol byla roku 1943 zřízena vojenská střelnice využívaná i po druhé světové válce.[5]
Těžba uhlí v okolí osady skončila přibližně v roce 1871 a přesunula se blíže k Libovici, kde bývaly doly Jiřina I. (1914–1944) a Jiřina II (1941–1966). Uhlí v dole Jiřina II. obsahovalo na jednu tunu 38–59 gramů germania, které se zde v malém množství získávalo.[5]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[6]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[11]
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Libovice (453 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2cihelny, důl Jiřina, družstvo pro rozvod elektrické energie v Libovici, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 obchody s mlékem, mlýn, pila, 5 rolníků, řezník, sadař, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, 2 zámečníci.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- kaple na návsi, barokní
- kamenný pilíř s krucifixem a reliéfem Bolestné Panny Marie
- červený kříž v polích na cestě do Lotouše, na paměť zde padlého ruského důstojníka za napoleonských válek
- kaple sv. Jana Nepomuckého, z roku 1837, v lesíku na cestě do Kvílic (žlutá turistická značka). Nechal postavit František Bayer jako poděkování za zázračné zachránění svého malého syna, který spadl do studny.[5]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1,5 km vede silnice I/16 Řevničov – Slaný – Mělník
- Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly v pracovních dnech září 2011 autobusové linky Slaný-Malíkovice-Kladno (2 spoje tam i zpět) a Slaný-Mšec-Řevničov (5 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný).[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Soutěž Vesnice roku 2019 má své finalisty Archivováno 16. 5. 2021 na Wayback Machine., http://www.vesniceroku.cz, 2. 7. 2019
- ↑ a b c MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 154, 155.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 730-731. (česky a německy)
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Libovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Libovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
