Přeskočit na obsah

Uherský Brod (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Uherský Brod
Staniční budova v Uherském Brodě
Staniční budova v Uherském Brodě
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
MěstoUherský Brod
Souřadnice49°1′18,51″ s. š., 17°38′36,65″ v. d.
Uherský Brod
Uherský Brod
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice365858
Trať341
Nadmořská výška210 m n. m.
V provozu od1. dubna 1883
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Přerov)
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)3 (3)
Prodej jízdenekAno
Poznámkyvp, eu, ce, wc, vp, ro,
Služby ve staniciautobus
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uherský Brod je železniční stanice v centrální části města Uherský Brod v okrese Uherské Hradiště v Zlínském kraji nedaleko řeky Olšavy. Leží na neelektrizované jednokolejné trati 341. Součástí městského dopravního terminálu je spolu se stanicí též autobusové nádraží.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla otevřena 1. dubna 1883 společností Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) v úseku ze Starého Města u Uherského Hradiště jako koncová stanice, dle typizovaného stavebního vzoru. Roku 1884 trať převzala Rakouská společnost státní dráhy (StEG). Dne 28. října 1888 byla trať prodloužena budováním tzv. Vlárské dráhy Rakouské společnosti státní dráhy (StEG) směrem na Slovensko, která tak završila původní projekt společnosti Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou.

Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

V roce 1930 vznikla nová staniční budova dle návrhu architekta Karla Dvořáka, vyzdobená typickými nástěnnými slováckými motivy od Rozky Falešníkové z Tasova.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Generální rekonstrukce železniční stanice spojená s výstavbou centrálního autobusového a vlakového přestupního terminálu proběhla v roce 2016. Nacházejí se zde dvě vnější nástupiště u budovy a jedno nekryté vnitřní úrovňové nástupiště vybavené přístřešky s lavičkami a elektronickým informačním systémem pro cestující. K příchodu na vnitřní nástupiště slouží bezbariérový přechod přes kolej. Dlouhodobě se uvažuje o rekonstrukci a elektrizaci Vlárské dráhy.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vlárská dráha
Brno hlavní nádraží – Brno-Černovice – Odb Brno-Černovice – Brno-Slatina – Šlapanice zastávka – Šlapanice – Ponětovice – Blažovice – Křenovice dolní nádraží – Slavkov u Brna – Křižanovice – Marefy – Bučovice – Nevojice – Nesovice – Brankovice – Nemotice – Jestřabice – Bohuslavice u Kyjova – Kyjov – Kyjov zastávka – Vlkoš – Vracov – Bzenec – Veselí nad Moravou – Veselí nad Moravou-Milokošť – Uherský Ostroh – Ostrožská Nová Ves – Ostrožská Nová Ves lázně – Kunovice zastávka – Kunovice – Vésky – Popovice u Uherského Hradiště – Hradčovice – Havřice – Uherský Brod – Újezdec u Luhačovic – Šumice – Nezdenice – Záhorovice – Bojkovice – Bojkovice město – Pitín zastávka – Pitín – Hostětín – Slavičín – Divnice – Bohuslavice nad Vláří – Popov – Bylnice – Svatý Štěpán – Vlárský průsmyk – státní hranice CZ/SK – Horné Srnie – Nemšová – Trenčianska Teplá
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uherský_Brod_(nádraží)&oldid=23936847“