Tuva
| Tuvinská republika Республика Тыва Тыва Республика | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Kyzyl |
| Souřadnice | 51°47′ s. š., 94°45′ v. d. |
| Rozloha | 170 500 km² |
| Časové pásmo | UTC+7[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 307 930 (2010[2]) |
| Hustota zalidnění | 1,8 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, tuvinština |
| Národnostní složení | Tuvinci, Rusové |
| Náboženství | 62 % tibetský buddhismus, 8 % tengrismus a šamanismus, 1 % protestantství, 1 % pravoslaví, 1 % ostatní křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Vznik | 24. května 1991 |
| Hlava[pozn. 1] | Vladislav Chovalyg |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 17 |
| Oficiální web | rtyva |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuva, plným názvem Tuvinská republika (rusky Республика Тыва nebo Тува́, tuvinsky Тыва Республика), je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Žije zde 336 651 obyvatel (2021) na rozloze 168 604 km². Hlavním městem je Kyzyl. Je začleněna do Sibiřského federálního okruhu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Do 18. století zemi kontrolovali Mongolové, poté ji, jako součást Vnějšího Mongolska, ovládla čchingská Čína a to až do roku 1911. Roku 1860 začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy.[zdroj?] Během první čínské (sinchajské) revoluce v roce 1911 oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským protektorátem. Během ruské občanské války zemi obsadili bolševici a v roce 1921 vyhlásili nezávislou Tuvinskou lidovou republiku (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku 1944, kdy ji anektoval SSSR. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory.[zdroj?]
Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika (Tuvská lidová republika).
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany Západní Sajan (pohoří Sajany) a z jihu pohoří Tannu-Ola s nejvyšší horou Mongun Tajga (3 351 m). Podnebí je drsné, kontinentální, s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci.
Vodní zdroje
[editovat | editovat zdroj]Téměř všechny řeky náleží k povodí Jeniseje. Hlavní řekou je Horní Jenisej, jehož dvě zdrojnice Velký a Malý Jenisej se stékají v Kyzylu. Západní část Tuvy odvodňuje levý přítok Jeniseje, řeka Chemčik. Na jihu ústí řeka Tes Chem do bezodtokého jezera Uvs núr. Většina řek má horský charakter. Jezera jsou převážně ledovcového nebo tektonického původu. Nacházejí se v Tuvinské kotlině (Nojo-chol, Todža, Many-chol) a také v horách na západě Tuvy (Chindiktig-chol, Kara-chol, Sut-chol). V Tuvinské kotlině se dále nachází průtočné jezero Čagytaj s odtokem a také bezodtoká jezera Chadyn a Čeder. V Uvsunurské kotlině na hranicích s Mongolskem se kromě bezodtokého jezera Uvs núr nachází ještě průtočné jezero Tere-chol.
Obyvatelé
[editovat | editovat zdroj]Asi 82 % obyvatel tvoří turkičtí Tuvinci, Rusů je 16,3 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří tibetský buddhismus, šamanismus a pravoslaví.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Kromě zemědělství (chovu sobů, jaků a velbloudů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně uhlí, kobalt, zlato, železná ruda), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města Kyzyl a druhého největšího města Ak-Dovurak.
Tuva nemá napojení na železnici. V roce 2018 bylo ohlášeno obnovení prací na 411 km dlouhé železnici z Kyzylu do Kuragina v Krasnojarském kraji.[3]
Další města
[editovat | editovat zdroj]Ak-Dovurak, Čadan, Šagonar, Turan
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Namísto dřívějšího prezidenta nosí představitel republiky od roku 2007 titul Hlava republiky Tuva (Глава Республики Тыва).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Тувинская автономная советская социалистическая республика“.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. (rusky)
- ↑ Строительство долгожданной железной дороги Кызыл – Курагино, которая станет первой в Туве, начнется осенью РЖД-Партнер.Ру, 22. 8. 2018.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tuva na Wikimedia Commons - (rusky) Oficiální stránky parlamentu
- (rusky) Zprávy z Tuvy
