Turecká menšina v Česku
| Turecká menšina v Česku | |
|---|---|
| Populace | |
| cca 4,000 (2021)[1] | |
| Země s významnou populací | |
| Praha | |
| Jazyk(y) | |
| Především turečtina a čeština | |
| Náboženství | |
| Převážně islám | |
| Příbuzné národy | |
| Turci |
Turecká menšina v Česku (turecky Çek Cumhuriyeti'ndeki Türkler) tvoří jednu z menších komunit národnostních menšin v zemi. Označuje etnické turecké migranty, kteří přišli do České republiky a také rostoucí komunitu českého původu s úplným nebo částečným tureckým původem. Po roce 2020 tvořila, s celkovým počtem okolo čtyř tisíc českých Turků,[2] také největší muslimskou komunitu v Česku.
Historie
[editovat | editovat zdroj].png)
Po dobytí Konstantinopole Turky roku 1453 byly Osmanská říše a země Koruny české, později jakožto součást Habsburské monarchie, v otevřeném nepřátelství. Jedněmi z prvních Turků, kteří se do Čech dostali, byli členové osmanských poselstev v Praze, které sem ve druhé polovině 16. a začátku 17. století dorazily. Až téměř do konce 20. století se pak v případě osob tureckého původu, které se v českých zemích usadily, jednalo o jednotlivce.
Ani po zániku Československa a vzniku samostatné České republiky roku 1993 se Česko nestalo častou volbou pro turecké přistěhovalce, kteří většinou odcházeli do sousedního Rakouska a Německa, kde se velké turecké komunity tvořily zejména od 60. let 20. století.[3] Mezinárodní migrace se ale po roce 2010 stává pro Českou republiku relativně novým fenoménem a postupně se díky své dobré ekonomické výkonnosti a politické stabilitě stává stále častější cílovou destinací.[4]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Obyv. | ±% p.a. |
|---|---|---|
| 2004 | 535 | — |
| 2005 | 655 | +22,43 % |
| 2006 | 825 | +25,95 % |
| 2007 | 994 | +20,48 % |
| 2008 | 1 119 | +12,58 % |
| 2009 | 1 231 | +10,01 % |
| 2010 | 1 396 | +13,4 % |
| 2011 | 1 513 | +8,38 % |
| 2012 | 1 508 | −0,33 % |
| 2013 | 1 678 | +11,27 % |
| 2014 | 1 623 | −3,28 % |
| 2015 | 1 667 | +2,71 % |
| 2016 | 2 165 | +29,87 % |
| 2017 | 2 703 | +24,85 % |
| 2018 | 3 109 | +15,02 % |
| 2019 | 2 902 | −6,66 % |
| 2020 | 3 476 | +19,78 % |
| 2021 | 4 107 | +18,15 % |
| 2022 | 4 935 | +20,16 % |
| 2023 | 5 340 | +8,21 % |
| Zdroj: ČSÚ[5] | ||
Rostoucí turecká komunita tvořila začátkem 20. let 21. století tvořila největší muslimskou komunitu v České republice. Hlavními důvody migrace je především hledání lepších pracovních příležitostí či vysokoškolské studium. To přispívá k nárůstu stálé turecké menšiny v Česku.[3] Většina Turků do země míří přímo z Turecka, došlo však také k etnické migraci z jiných postosmanských zemí, zejména tureckých Makedonců ze Severní Makedonie.[6]
Turecká komunita se usadila většinou v největších a kulturně rozmanitějších městských centrech země, s nízkou mírou nezaměstnanosti.[3]
Politicky se většinově komunita staví příznivě k politice v Turecku opoziční Republikánské lidové strany. Je zde pak malá podpora vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana,[7] jehož vláda vykazuje autoritářské sklony.
Významní lidé
[editovat | editovat zdroj]- Murat Saygıner (* 1989), digitální umělec, filmař a fotograf
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Republic–Turkey relations na anglické Wikipedii.
- ↑ https://beyazgazete.com/haber/2021/11/10/ataturk-olumunun-83-yilinda-cekya-da-anildi-6305478.html
- ↑ Atatürk Ölümünün 83. Yilinda Çekya'da Anildi. Beyazgazete [online]. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Tungul 2020, s. 509
- ↑ Tungul 2020, s. 500
- ↑ Cizinci v ČR - 2024. Produkty [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Kuzey Makedonya'daki Nüfus Sayımına Davet: Sonuçlar, Kuzey Makedonya'nın Kurucu Unsuru Türklerin Tapusudur - Tamga Türk. web.archive.org [online]. 2021-07-20 [cit. 2024-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-20.
- ↑ Tungul 2020, s. 514
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TUNGUL, Lucie. Turkish Community in the Czech Republic: A Diaspora in the Making?. Politics in Central Europe, 16 (2). 2020.