Rumunská menšina v Česku

Vývoj počtu cizinců s rumunskou státní příslušností

Rok Obyv. ±% p.a. 2004 2 752 —     2005 2 864 +4,07 % 2006 2 940 +2,65 % 2007 3 298 +12,18 % 2008 3 736 +13,28 % 2009 4 213 +12,77 % 2010 4 531 +7,55 % 2011 4 965 +9,58 % 2012 5 787 +16,56 % 2013 6 777 +17,11 % 2014 7 741 +14,22 %	Rok Obyv. ±% p.a. 2015 9 116 +17,76 % 2016 10 826 +18,76 % 2017 12 562 +16,04 % 2018 14 684 +16,89 % 2019 16 824 +14,57 % 2020 18 396 +9,34 % 2021 18 806 +2,23 % 2022 19 724 +4,88 % 2023 20 469 +3,78 % 2024 21 049 +2,83 %
Zdroj: ČSÚ

Rumunská menšina v Česku (rumunsky Românii din Cehia) je jednou z etnických menšin v zemi. Podle dat Českého statistického úřadu se během 2. desetiletí 21. století výrazně zvýšil počet rumunských občanů, kteří se v České republice dočasně nebo trvale usadili.

K 30. červnu 2020 bylo podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí na českých úřadech práce evidováno 43 503 rumunských občanů a 17 313 rumunských občanů mělo podle údajů Ministerstva vnitra povolení k pobytu v České republice.

Rozložení rumunských občanů je v České republice poměrně rovnoměrné, s vyšší koncentrací v okolí Prahy a Brna, zejména kvůli pracovním příležitostem (nadnárodní společnosti).

Součástí rumunské komunity je Sdružení Rumunů v České republice, které bylo založeno v roce 2009.

Dějiny

Moravské Valašsko

Valašské muzeum v přírodě na Pustevnách

Valach z Brumova (1787)

Rumunské velvyslanectví v Praze

Morzinský palác v Praze, sídlo rumunského velvyslanectví

Pamětní deska na počest Michala Chrabrého na zdi Morzinského paláce

Podrobnější informace naleznete v článku Valašsko.

Horské oblasti severovýchodní Moravy, nevhodné pro zemědělství, bývaly řídce obydlené. Ve 13. století byly postupně osídleny nížinné části oblasti, zatímco horské části zůstaly téměř bez osídlení. Teprve v 16. století, v průběhu valašského osídlování, byla na celé severovýchodní Moravě vytvořena hustá síť pasteveckých osad založená na valašském právu. Oblast s jejich největší koncentrací se nazývala Moravské Valašsko.

Národnostní složení obyvatelstva usazeného v Moravském Valašsku je sporné. V současné době se předpokládá, že jej vytvořili především Slované (Rusíni, Poláci a Slováci) a Valaši pouze částečně. Je to důsledek toho, že se Moravské Valašsko formovalo v závěrečné fázi valašského osídlování, kdy vstoupili hluboko do slovanských zemí a přivedli s sebou mnoho Slovanů z podhůří Karpat.

Zpočátku si Valaši uchovávali svou právní a etnickou identitu, ale v poměrně krátké době splynuli s místním moravským obyvatelstvem. Lidová kultura regionu, jeho tradiční profese a specifické nářečí zůstaly stopou odlišnosti.

V letech 1620–1644 se moravští Valaši vzbouřili proti habsburské nadvládě na obranu svých tradičních svobod. Povstání bylo krvavě potlačeno. V 18. století se zde tajně praktikoval protestantismus, proti čemuž se habsburské úřady stavěly.

V Rožnově pod Radhoštěm se nachází Valašské muzeum v přírodě, skanzen prezentující hmotnou lidovou kulturu regionu.

Imigrace Valachů ze Zakarpatské Ukrajiny

Mnoho Valachů odešlo ze Zakarpatské Ukrajiny do Českých zemí obchodovat s vyřezávanými lžícemi.

Účast Rumunska v druhé světové válce

Rumunské dělostřelectvo v Boskovicích

Podrobnější informace naleznete v článku Rumunsko za druhé světové války.

Imigrační vlna z Rumunska po roce 1989

Chrám svatého archanděla Michaela předaný rumunské pravoslavné obci v Praze na začátku roku 2008

Podrobnější informace naleznete v článku Rumunská diaspora.

Vlna emigrace Rumunů do České republiky nastala po rumunské revoluci v roce 1989, kdy lidé vhledem k pádu komunismu ve střední a východní Evropě získali právo opustit zemi.

Související články

• Pémové
• Slováci v Rumunsku
• Česko-rumunské vztahy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Românii din Cehia na rumunské Wikipedii.

Portály: Česko