Trzebiatów

Trzebiatów
	Letecký pohled na městské centrum
	; znak
Poloha
Souřadnice	54°3′26″ s. š., 15°16′43″ v. d.
Časové pásmo	UTC+1
Stát	Polsko
Vojvodství	Západopomořanské
Okres	Gryfice
Gmina	Trzebiatów
	Trzebiatów Trzebiatów, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,25 km²
Počet obyvatel	10 202 (2014)
Hustota zalidnění	995,3 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba	(+48) 91
PSČ	72-320, 72-321
Označení vozidel	ZGY
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trzebiatów (německy Treptow an der Rega) je město v okrese Gryfice v Západopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. V roce 2014 v něm žilo 10 202 obyvatel.^[1] Protéká jím řeka Rega, která se o devět kilometrů dále na sever vlévá do Baltského moře.^[2] V centru města se dochovala řada historických památek, mezi které patří částečně dochované hradby s příkopem, gotická fara, klasicistní zámek, radnice a skupina měšťanských domů.

Historie

Na místě chráněném ze tří stran řekou Regou vznikla slovanská opevněná osada již v devátém století. Archeologický průzkum z let 1931–1932 odhalil zbytky budov, zlomky slovanské keramiky a římské mince použité pravděpodobně jako obětiny v Perunově svatyni.

První písemná zmínka pochází z roku 1170, kdy pomořanský kníže Kazimír I. věnoval jedenáct vesnic a patronátní práva nad kostelem v Trzebiatowě osadníkům ze švédského Lundu, kteří v nedalekých Białobokách založili mužský klášter. Třinácté století je spojeno s rozvojem obchodu na pobřeží Baltského moře. V roce 1277 uzavřel kníže Barnim I. dohodu s klášterem o otevření knížecí mincovny a správě města. Ze stejného roku pochází listina, která osadu povyšuje na město. Spolu s ní získalo město privilegia, ke kterým patřilo právo na volnou přepravu zboží po řece a opevnění hradbami. Białobokovský klášter měl dostávat polovinu městských platů. Za účast v bitvě u Stargardu v roce 1283 získalo město právo pečetit červeným voskem. Roku 1416 se Trzebiatów stal hanzovním městem. Obchodoval se sledi, pivem, solí, sladem a cibulí a perníkem. Zavedl úzkou spolupráci s Kolobřehem, ale obchodoval i s dalšími městy na pobřeží Baltského moře (např. s Kodaní). V roce 1465 však bylo město z hanzy vyloučeno.^[3]

Právo na plavbu po řece přispělo k rozvoji města, ale také ke sporům s Gryficí, která chtěla získat výhradní právo plavby pro sebe. Představitelé Gryfice si stěžovali až u papeže, a když neuspěli, uchýlili se k vojenským útokům na Trzebiatów. Důsledkem bylo několik válek, které skončily úpadkem Trzebiatowa. Další rozvoj města začal až ve druhé polovině šestnáctého století, kdy se v něm začaly konat koňské a dobytčí trhy. V sedmnáctém století však silné bouře zanesly městský přístav v Regoujśce bahnem, které znemožnilo plavbu lodí. Nepomohlo ani vyhloubení plavebního kanálu a vybudování nového přístavu u vesnice Mrzeżyno.^[3]

V šestnáctém století hrál Trzebiatów významnou roli ve vývoji církevní reformace. Roku 1534 ve městě proběhlo jednání zemského sněmu známé jako Trzebiatowský sněm, na kterém se pomořanská šlechta dohodla na přijetí luteránství jako dominantního náboženství a odmítla tak nadvládu římskokatolické církve.^[3]

Během třicetileté války město strádalo vojenskými aktivitami obou znepřátelených stran. Neblahý byl zejména rok 1643, kdy město zcela vyplenila carská armáda. Po roce 1648 se Trzebiatów stal součástí Braniborska. V letech 1631, 1635 a 1679 město poničily rozsáhlé požáry. Poslední zničil mimo jiné radnici, knížecí zámek a cihelnu.^[3]

Roku 1754 se ve městě narodil Fridrich I., budoucí württemberský král. V roce 1761 město dobyla ruská armáda, která v té době obsadila Pomořansko. Po osvobození byla do města umístěna pruská vojenská posádka, která v něm zůstala až do druhé světové války. Přesto bylo město v roce 1807 znovu dobyto, tentokrát Napoleonovou armádou.^[3]

Po skončení první světové války přetrvávaly hospodářské problémy spojené s německou hyperinflací, které se město pokusilo bránit vydáním vlastních peněz, tzv. notgeldů. Na konci druhé světové války se Trzebiatów stal součástí Polska. Německé obyvatelstvo muselo odejít do Německa, a tak v polovině roku 1945 mělo město jen 300 obyvatel polské národnosti, což byli většinou demobilizovaní členové 1. varšavské jízdní brigády, kteří zde založili rodiny.^[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel
	1910	1939	1946	1950	1960	1970	1980	1990
Obyvatelé	8 484	10 833	5 995	4 312	7 485	8 777	8 902	9 868

Pamětihodnosti

Gotický kostel Mateřství Panny Marie ze třináctého století
Novogotický protestantský kostel z počátku dvacátého století
Pozůstatky městských hradeb
Věž Kaszana z přelomu třináctého a čtrnáctého století
Radnice a zámek přestavěné v neoklasicistním slohu

Osobnosti

Jürgen Pavels (1568–1645), šlechtic, obchodník a politik
Fridrich I. Württemberský (1754–1816), württemberský král
Ferdinand von Arnim (1814–1866), německý architekt a malíř

Partnerská města

Grevesmühlen (Německo)
Großräschen (Německo)
Wandlitz (Německo)
Sjöbö (Švédsko)
Gmina Brwinów (Polsko)
Gmina Istebna (Polsko)

Galerie

Dům čp. 8
Věž vojenské školy
Věž Kaszana
Kostel Panny Marie
Historický dům

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trzebiatów na polské Wikipedii.

↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 168. (polsky)
↑ Seznam.cz. Základní mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Trzebiatów. przewodnik historyczny. Štětín: Zachodniopomorska Agencja Rozwoju Turystyki ZART, 2009. 32 s. ISBN 978-83-87978-88-4. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Trzebiatów na Wikimedia Commons

[po-1] Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 168. (polsky)

[mapa-2] Seznam.cz. Základní mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-04]. Dostupné online.

[historie-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Trzebiatów. przewodnik historyczny. Štětín: Zachodniopomorska Agencja Rozwoju Turystyki ZART, 2009. 32 s. ISBN 978-83-87978-88-4. (polsky)

[1]

[2]

[3]