Lund

Lund ; Lund
	Domkyrkan - Lundská katedrála
	; znak
Poloha
Souřadnice	55°42′ s. š., 13°12′ v. d.
Stát	Švédsko
Region	Skåne
	Lund
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	26,8 km²
Počet obyvatel	94 814 (31. 12. 2020)
Hustota zalidnění	3 537,8 obyv./km²
Správa
Vznik	10. století
Oficiální web	www.lund.se
Telefonní předvolba	+46 46
PSČ	22X XX
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lund je město v jižním Švédsku, v provincii Skåne. Město bylo založeno v roce 990 a brzy se stalo křesťanským centrem pro celou severní Evropu. Ve městě se nachází katedrála postavená již v roce 1103. Významná je také zdejší univerzita (založená již v roce 1666), která je dnes jednou z největších vzdělávacích a výzkumných institucí ve Skandinávii.

Jde o jedenácté největší město ve Švédsku^[1].

Historie

Spolu se Sigtunou jde o nejstarší město současného Švédska. V době svého založení (asi kolem roku 990) ale patřil Dánsku a pod švédskou správu přešel teprve roku 1658.

Původ města není zcela jasný. Do roku 1980 panovalo přesvědčení, že město bylo založeno kolem roku 1020 Svenem I. Dánským (zvaným Sven Vidlí vous) nebo jeho synem Knutem Velikým. Nedávné archeologické objevy však naznačují, že první osídlení se datuje cca do roku 990, a bylo způsobeno pravděpodobně přesídlením osadníků z Uppåkry (obec ležící JZ od Lundu). Počátky Uppåkry pak sahají až do 1. st. př. n. l.^[2] Důvodem přemístěním byla lepší poloha. Založení Lundu je obecně považováno za součást vzniku sjednoceného Dánského království.

Roku 1048 se stalo město sídlem biskupa a posléze roku 1103 arcibiskupa. V témže roce byla založena zdejší katedrála. Ještě dříve (roku 1085) byla Knutem Svatým založena Katedrální škola (Katedralskolan). Jde o nejstarší školu ve Skandinávii a jednu z nejstarších v severní Evropě. Dodnes je vyhlášenou institucí. V tomto období bylo vůbec postaveno mnoho církevních staveb (odhaduje se, že v době největšího rozmachu města se zde nacházelo 27 kostelů^[3]). Lundská katedrála se může pochlubit mimo jiné i orlojem dokončeným v roce 1380. S příchodem reformace v 1536 ale byla většina kostelů a klášterů zničena. Přežila pouze katedrála (Domkyrkan) a Klášterní kostel (Klosterkyrkan)^[3].

Ekonomika a průmysl

Lund je označován coby „Město nápadů“. Má dlouhou tradici podpory výzkumu, z tohoto města pochází řada inovací a taktéž dnes již mezinárodně známých firem (jako například Tetra Pak^[4], Sony Ericsson^[5], ST Gambro^[6], Alfa Laval^[7], Astra Zeneca^[8]).

Automobilová doprava

Do Lundu je možné přijet po dálnici E22, rychlostní komunikaci R16 (Riksväg 16) nebo po vedlejší silnici 108 (Länsväg 108). Dálnice E22 vede mezi Lundem a Malmö. Byla postavena v roce 1953 a jde o nejstarší dálnici ve Švédsku. Byla původně postavena po obvodu, postupným rozrůstáním města se ale stala jeho součástí.

Cyklistika

Podobně jako v mnoha jiných švédských a dánských městech je i zde cyklistika velmi rozšířena a místní samosprávou podporována. Kromě cyklistických tras jsou k dispozici četná „parkovací místa“ a stanice pro dohuštění kol (zdarma). Až 43 % cest v Lundu se uskuteční na kole, zejména studenti často volí jako dopravní prostředek kolo. Lund buduje a rozšiřuje cyklostezky již od roku 1985. ^[9]^{[chybí lepší zdroj]}

Autobusová doprava

Místní i regionální dopravu v Lundu provozuje společnost Skånetrafiken. Do okolních měst a vesnic jezdí žluté autobusy, které odjíždějí ze tří hlavních nástupišť: od vlakového nádraží, univerzitní nemocnice a autobusy směrem do Malmö zpravidla odjíždějí z malého autobusového nádraží z náměstí blízko ulice Bankgatan. Místní autobusy (stadsbussar) mají zelenou barvu a jezdí po starém centru města proti směru hodinových ručiček, spojují vlakové nádraží s klíčovými místy, jako je katedrála a městská knihovna, a pak se vydávají v různých směrech na předměstí Lundu.

Tramvajová doprava

Návrh na zavedení tramvajové dopravy se poprvé objevil v roce 1905. Nikdy však nebyl realizován. O sto let později (2009) se opět o tom začalo uvažovat. O rok později byl předložen návrh na zavedení tramvajové dopravy v Lundu (včetně okolních obcí Dalby, Staffanstorp a Södra Sandby), první fáze byla dokončena v prosinci roku 2020.^[10] ^[11]

Železniční doprava

Lund leží na trati Malmö – Stockholm od roku 1857. V současné době existuje přímé vlakové spojení do Kodaně přes most Öresund, které provozují společně Danske Statsbabaner (DSB) a Skånetrafiken ^[12].

Letecká doprava

Díky vlakovému spojení s Kodaní (cca 35 min.) je hojně využíváno letiště Kastrup. V blízkosti se taktéž nachází letiště Malmö-Sturup, jež slouží především pro vnitrostátní lety. Rovněž ho ale využívají některé nízkonákladové společnosti (např. Wizz Air). Do září 2010 tak z tohoto letiště bylo spojení i do Prahy.

Členění města

Město je rozčleněno na 14 správních obvodů.

Centrala staden – středověké centrum města
Gunnesbo – přičleněno roku 1980
Järnåkra-Nilstorp
Klostergården – přičleněno roku 1963
Kobjer
Linero – přičleněno roku 1969
Möllevången
Norra Fäladen – přičleněno roku 1967
Norra Nöbbelöv – přičleněno roku 1973
Tuna
Vallkärratorn-Stångby
Värpinge – přičleněno roku 1992
Väster
Östra Torn-Mårtens fälad

Osobnosti města

Samuel von Pufendorf (1632–1694), německý právník a historik
Elias Magnus Fries (1794–1878), ekonom, botanik a mykolog
Arvid Ahnfelt (1845–1890), literární historik
August Strindberg (1849–1912), spisovatel, dramatik a malíř
Johannes Rydberg (1854–1919), fyzik
Ivar Wickman (1872–1914), lékař
Carl Wilhelm Oseen (1879–1944), fyzik
Sune Karl Bergström (1916–2004 biochemik, nositel Nobelovy ceny
Torsten Hägerstrand (1916–2004), geograf
Kai Siegbahn (1918–2007), fyzik, nositel Nobelovy ceny
Max von Sydow (1929–2020), herec
Per Wahlöö (1926–1975), spisovatel
Lars Valter Hörmander (1931–2012), matematik
Ingvar Carlsson (* 1934), politik a premiér
Sven Nordqvist (*1946), spisovatel
Vladimír Oravský (* 1947), spisovatel, dramatik, filmový a divadelní režisér
Ulf Kristersson (* 1963), politik a premiér
Mikael Håfström (* 1966), filmový režisér a scenárista
Magnus Gustafsson (* 1967), bývalý tenista
Joachim Johansson (* 1982), tenista
Linus Thörnblad (* 1985), skokan do výšky

Partnerská města

Dalvík, Island
Greifswald, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Německo
Hamar, Norsko
León, Nikaragua
Nevers, Francie
Porvoo, Finsko
Viborg, Dánsko
Zabrze, Polsko

Galerie

Katedralskolan, nová budova (do roku 1837 sídlila poblíž kadrály)
Domkyrkan ve své poslední podobě
Klosterkyrkan
Orloj Lundské katedrály
Lund počátkem 16. st.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lund na švédské Wikipedii a Lund na anglické Wikipedii.

↑ Švédská statistika (2010). www.scb.se [online]. [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-16.
↑ Uppåkra (švédsky, anglicky)
↑ ^a ^b Kostely a hřbitovy v Lundu na stránkách Švédské církve
↑ Tetra Pak
↑ Sony Ericsson
↑ ST Gambro
↑ Alfa Laval
↑ Astra Zeneca
↑ https://sv.wikipedia.org/wiki/Lund
↑ Den 13 december börjar spårvagnarna gå i linjetrafik [online]. Lunds kommun, 2020-02-07 [cit. 2020-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-27.
↑ SŮRA, Jan. Španělská vozidla, norský dopravce. Ve švédském Lundu začal tramvajový provoz. ZDopravy.cz. Dostupné online.
↑ Skånetrafiken (anglicky). www.skanetrafiken.se [online]. [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-03.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lund na Wikimedia Commons

[statistika-1] Švédská statistika (2010). www.scb.se [online]. [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-16.

[Uppakra-2] Uppåkra (švédsky, anglicky)

[kostely-3] Kostely a hřbitovy v Lundu na stránkách Švédské církve

[Tetra_Pak-4] Tetra Pak

[Sony_Ericsson-5] Sony Ericsson

[Gambro-6] ST Gambro

[Alfa_Laval-7] Alfa Laval

[Astra_Zeneca-8] Astra Zeneca

[9] ttps://sv.wikipedia.org/wiki/Lund

[10] Den 13 december börjar spårvagnarna gå i linjetrafik [online]. Lunds kommun, 2020-02-07 [cit. 2020-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-27.

[11] SŮRA, Jan. Španělská vozidla, norský dopravce. Ve švédském Lundu začal tramvajový provoz. ZDopravy.cz. Dostupné online.

[skanetrafiken-12] Skånetrafiken (anglicky). www.skanetrafiken.se [online]. [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-03.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]