Tramvajová doprava v Těšíně
| Tramvajová doprava v Těšíně | |
|---|---|
 Náměstí v Těšíně s míjejícími se tramvajemi (r. 1917) | |
| Stát |  Polsko Česko |
| Město | Těšín Český Těšín |
| Zahájení el. provozu | 12. února 1911 |
| Ukončení provozu | 2. dubna 1921 |
| Infrastruktura | |
| Provozní délka tratí | 2,4 km (1911) |
| Rozchod koleje | 1000 mm (metrový) |
| Napětí | 550 V ss |
| Vozovny | 1 |
| Provoz | |
| Počet linek | 1 |
| Délka linek | 1,8 km (1911) |
| Počet vozů | 4 (1920) |
| Mapa sítě | |
 Schéma tramvajové tratě v Těšíně v roce 1919 | |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V letech 1911 až 1921 byla v tehdejším městě Těšíně (nyní Český Těšín a polský Cieszyn) v provozu nejmenší tramvajová síť na území dnešního Česka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik sítě
[editovat | editovat zdroj]Město Těšín získalo železniční spojení již během 2. poloviny 19. století (Košicko-bohumínská dráha). Jenže nádraží (nyní v Česku) leželo na opačné straně řeky Olše než historické jádro města (nyní v Polsku). Navíc kolem železniční stanice postupně začala výstavba nového předměstí. Proto město v roce 1909 požádalo o koncesi pro stavbu elektrické dráhy (tedy tramvaje). Po jejím obdržení byla firmě AEG Vídeň zadána stavba trati, vozovny a elektrárny.
Provoz
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Pravidelný provoz byl zahájen 12. února 1911 na jediné, 1800 m dlouhé trati. Tramvaje odjížděly od nádraží, projely dnešními ulicemi Nádražní a Hlavní třída, přejely most přes Olši a pokračovaly ulicemi Głęboka, Szersznika a končily na křižovatce ulic Wyższa Brama a Bielska.
Jednokolejná trať o rozchodu 1000 mm měla dvě výhybny. Před těšínským zámkem (tedy dnes na polské straně) odbočovala z hlavní trati trať manipulační. Ta byla dlouhá 630 m a vedla po ulicích Zamkowa, Bedńarska a Dojazdowa k malé vozovně.
Soumrak se na těšínské tramvaje začal snášet v roce 1920, kdy bylo město rozděleno mezi dva státy. Na mostě přes řeku byly zřízeny celnice (československá i polská), kde vozy musely zastavit, aby se mohla vykonat celní prohlídka. Ta se často kvůli napjaté situaci mezi Československem a Polskem netýkala pouze cestujících, ale i personálu obsluhujícího tramvaje. Plynulá doprava tak byla těžce narušena. Rozdělení trati na dva samostatné úseky nemělo vzhledem k délce smysl. Proto byl provoz těšínských tramvají po 10 letech zastaven. Poslední vozy vyjely na trať 2. dubna 1921. Zrušena tak byla nejmenší tramvajová síť na území dnešního Česka.
Dne 15. října 2010 byla na zachované budově vozovny v Cieszyně odhalena pamětní deska.[1] V roce 2023 byla v trase tramvajové tratě zřízena turistická trasa s informačními cedulemi v místech původních zastávek.[2]
Vozový park
[editovat | editovat zdroj]Čtyři motorové vozy (stejné jezdily i v Ústí nad Labem) dodala pražská vagónka Ringhoffer již v roce 1910. Vozidla byla vybavena elektrickou výzbrojí od firma AEG Vídeň. Každý den byly v provozu vždy tři vozy, čtvrtý sloužil jako záložní. Po ukončení provozu byly tramvaje předány do Lodže, kde poslední dojezdily až v roce 1959.
V prosinci 2023 byla pokřtěna replika vozu č. 4, umístěná v místě bývalé celnice na polském břehu Olše za mostem Přátelství.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OSTRUSZKA, Martin. Těšínská tramvaj se symbolicky vrátila do města na březích Olzy [online]. Zelpage.cz, 2010-11-06 [cit. 2010-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b DOLEŽALOVÁ, Denisa. Místo celnice mají na česko-polské hranici legendární těšínskou tramvaj [online]. Novinky.cz, 2023-12-22 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jan Blumenschein, Lubomír Kysela, Kateřina Stenchlá: Tramvaje v Těšíně 1911 - 1921. SURSUM, Brno 2000.
- GRISA, Ivan. Těšín (1911 – 1921) [online]. Ústí nad Labem: 2023 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvajová doprava v Těšíně na Wikimedia Commons - Těšínské tramvaje 1911-1921
