Přeskočit na obsah

Olše (řeka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o řece. O stromu pojednává článek Olše (rod).
Olše
Olza
Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín
Olše jako pohraniční řeka rozdělující Těšín
Základní informace
Délka toku86,2 km
Plocha povodí1118 km²
Průměrný průtokve Věřňovicích 15,4 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí2-03-03-001
Pramen
Polsko Jistebná
49°34′59,88″ s. š., 18°59′3,98″ v. d.
840–880 m n. m.
Ústí
do Odry, Česko Kopytov / Polsko Olza
49°56′57″ s. š., 18°19′59″ v. d.
195 m n. m.
Protéká
PolskoPolsko Polsko (Slezské vojvodství)
ČeskoČesko Česko (Moravskoslezský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olše (dříve Olza, polsky Olza, dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse [olze]) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici. Severně od Bohumína se vlévá do Odry. Olše je 86,2 km dlouhá,[pozn 1] její povodí má rozlohu 1 118 km², z toho 479 km² na území Polska.[1]

Název

[editovat | editovat zdroj]

V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza[2], pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).[3]

Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olše , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.[4]

Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.[5]

V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno [olza]). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.[6] Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.[7] Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:

  • Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.[8]
  • Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná.
  • Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.

Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.[9]

V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu.[10]

Název Olse [olze] na mapě z roku 1724

Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olše

[editovat | editovat zdroj]
  • lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olše[11]
  • počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olse [olze] použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724[12][9]
  • naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olše), tak polské (Olsza) straně[11]
  • servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961[13] převzato pojmenování ze sovětských vojenských map[14] Tato informace je nepřesná:
    • Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) se problematikou názvů nezabýval
    • od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů.[15][16]
    • název Olše byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)
      Název Olša na mapě z roku 1904

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v nadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.

Větší přítoky:

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s.[17] Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.

Hlásné profily[18][19][17]
místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Jablunkov 65,55 93,16 km² 1,94 m³/s 239,0 m³/s
Český Těšín 40,99 384,60 km² 7,43 m³/s 626,0 m³/s
Věřňovice 7,47 1075,62 km² 15,4 m³/s 970,0 m³/s

Využití

[editovat | editovat zdroj]

Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.

Kultura

[editovat | editovat zdroj]
„Olše, ta odvěky polská řeka“ – polská propaganda v době polského záboru východní části československého Těšínska v roce 1938

Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Olše v Bukovci
    Olše v Bukovci
  • Olše v Hrádku
    Olše v Hrádku
  • Olše v Těšíně
    Olše v Těšíně
  • Olše v Karviné
    Olše v Karviné
  • Olše ve Věřňovicích
    Olše ve Věřňovicích

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 13,4 km v Polsku, 72,8 km v Česku a po hranici

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Olza. www.rzekipolski.info [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223
  4. ↑ GAWRECKI, Dan. Olza a Olše. Těšínsko. 1993, roč. 36, čís. 2, s. 13. Dostupné online. 
  5. ↑ Coexistentia. www.coexistentia.cz [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222
  7. ↑ Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši[nedostupný zdroj]
  8. ↑ Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz [online]. 2010-02-23 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Změňte Olši na Olzu, navrhuje místním ministr Kocáb. iDNES.cz [online]. 2010-02-23 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ ANONYMNÍ, Jana. Olše nebo Olza, názvoslovná komise zvažuje změny [online]. Záolší: 2017-12-18 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b ŠEFČÍK, Ondřej. Otázka staroevropského původu hydronyma hydronyma Olza. 1. vyd. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1998. 
  12. ↑ TÉMA, Bedeřich. Olza. Těšínsko. 1963-06-01, roč. 6., čís. 6–7, s. 26. 
  13. ↑ ONDRASZEK, Bronislaw. Olza nebo Olše?. VENDRYŇSKÉ NOVINY | GAZETA WĘDRYŃSKA. 2022-04-01, čís. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-17. 
  14. ↑ STOPA, Zykmund. Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA. WIADOMOŚCI – TUDÓSÍTÁSOK – ZPRÁVY. 2010-02-08, roč. 36, čís. 2, s. 2. Dostupné online. 
  15. ↑ MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018. 70 s. ISBN 978-80-88197-06-5. OCLC 1150862486 
  16. ↑ MATÚŠOVÁ, Jana; ŠVEHLOVÁ, Irena. Historie názvoslovných komisí: 100 let zpracování geografických jmen na území dnešní České republiky [online]. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018-04-30 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. ISBN 978-80-88197-08-9. 
  17. ↑ a b Evidenční list hlásného profilu stanice Věřňovice [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. 
  18. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Jablunkov [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. 
  19. ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Český Těšín [online]. [cit. 2016-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-10. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Olše_(řeka)&oldid=24566765“