Thurn-Taxisové

Thurn-Taxisové
	Albert, 12. kníže z Thurnu a Taxisu; Gloria, kněžna z Thurnu a Taxisu; Princezna Maria Theresia z Thurnu a Taxisu; Elisabeth von Thurn und Taxis; Širší rodina Princezna Christa z Thurnu a Taxisu; Fritz von Thurn und Taxis; Carlo Alessandro, 3. vévoda z Castel Duino;
	z • d • e

Thurn-Taxisové
Země	Rakouské císařství, Německo, Itálie
Mateřská dynastie	Torrianiové (della Torre), Taxisové
Tituly	1512 říšský šlechtický stav; 1608 říšský stav svobodných pánů; 1624 říšský hraběcí stav; 1681 knížecí stav pro Španělské Nizozemí; 1695 říšský knížecí stav; 1832 rakouské uznání titulu Jasnost;
Rok založení	12. století
Poslední vládce	dosud žijící
Větve rodu	Thurn-Valsassina
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thurn-Taxisové (německy von Thurn und Taxis či francouzsky de la Tour et Taxis, italsky della Torre e Tasso) jsou německý knížecí rod, který pochází ze severní Itálie. Do Čech přišli v první polovině 16. století. V 17. století spojili tehdejší genealogové rod Taxis (it. Tasso) s ve středověku vymřelým italským rodem Torrianiů, protože používali příjmení della Torre (věž). Proto jim bylo přiznáno právo spojit svůj erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina.

Historie

První zmínky o rodu se objevují již ve 12. století v okolí severoitalského Bergama. Později se rodina poněmčila.

V 16. století získali právo provozovat poštovnictví, které v některých zemích provozovali až do 19. století.

Thurn-Taxisové provozovali poštovní služby v různých evropských, zejména rakouských, německých a španělských zemích.^[1]^[2]^[3]

V roce 1500 císař Maxmilián I. jmenoval Franze von Taxis generálním říšským poštmistrem.^[4] Ten zřídil v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem. Jeho syn Bernard spravoval pošty v Německu a španělském Nizozemí. V té době povýšili do panského stavu. Hrabě Evžen Alexandr (1652–1714) získal v roce 1681 knížecí titul.^[2]

V 19. století používaly služeb Thurn-Taxisů zejména německé státy, které neměly vlastní poštu a známky. Thurn-Taxisové vydali celkem 54 poštovních známek. V roce 1867 postoupili poštovní výhradu (poštovní regál) Prusku za odstupné 3 miliony tolarů.^[5]

Rod v Českých zemích

Rod Thurn-Valsassina

Jako první do Čech dorazil František Bernard Thurn, který se poprvé oženil s Ludmilou Berkovou z Dubé, která zemřela roku 1558 se dvěma malými dětmi; podruhé se oženil s Barborou Šlikovou, s níž měl čtyři syny. Z nichž nejznámějším se stal Jindřich Matyáš Thurn (1567–1640). Vychovali jej v katolické víře, v dospělosti však přestoupil k protestantskému náboženství. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce 1609 se stal velitelem stavovského vojska. Po pražské defenestraci byl jmenován direktorem a jedním ze dvou vrchních velitelů vojska při českém stavovském povstání. Bojoval v jižních Čechách, porazil císařskou armádu u Vídně. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na Bílé hoře. Po porážce povstání odešel do exilu a válčil v dánských a švédských službách. Albrecht z Valdštejna jej zajal v bitvě u Stínavy, ale propustil jej. V roce 1640 Jindřich Matyáš Thurn v emigraci v Livonsku na území dnešního Estonska zemřel.

Rod Thurn-Taxis

V 17. století získali v Čechách nadále žijící Thurnové hraběcí titul a v roce 1681 byl Evžen Alexandr z Thurn-Taxisu povýšen do knížecího stavu.

V 19. století držel Karel Anselm Litomyšl, jeho nevlastní mladší bratr Maxmilián Josef (1769–1831) z řezenské větve rodu v roce 1809 zdědil Loučeň a Dobrovici. Roku 1831 nechal princ Karel Anselm zámek Dobrovice přestavět na největší cukrovar v Čechách. K panstvím přikoupili roku 1869 Mcely a roku 1874 vlastnili také zámek Biskupice. Panství pak držel až do své smrti v roce 1939 Alexandr Thurn-Taxis (uložen do hrobky v Sýčině u Mladé Boleslavi)^[6], jeho manželka Marie, rozená z Hohenlohe-Waldenburgu vedla v Paříži a v Loučeni společenský salón. Panství v držení rodu zůstal až do roku 1945, kdy mu byl majetek zkonfiskován.

Rudolf (1833–1904) po studiích práv obhajoval práva českého národa. S K. J. Erbenem vydával právnický časopis, přispíval do Národních listů a Riegrova naučného slovníku. Založil a stal se prvním předsedou pražského Hlaholu. V 60. letech 19. století podporoval radikální demokratické křídlo v české politice, spolupracoval s J. V. Fričem.^[7] Po roce 1880 působil jako generální prokurátor v bulharském Plovdivu. Ke konci života se vzdal knížecího titulu a odstěhoval se do Troskova u Drážďan, kde žil jako svobodný pán z Troskova. Zemřel na Velehradě,^[8] kde byl na návštěvě své dcery Hedviky.

10. května 1945 byl princ Bedřich v Biskupicích zavražděn „revoluční gardou“ a ostatní příslušníci rodu po roce 1945 odešli z Československa a zbylý majetek rodu v Československu byl v roce 1946 konfiskován.^[zdroj?] Potomci rodu v současné době žijí v cizině.

Po roce 1989

Po sametové revoluci byly vznesené nároky na navrácení zabaveného majetku zamítnuty, neboť členové rodu v době mezi válkami neměli československé státní občanství. Nicméně manželka prince Jana (1908–1959) z loučeňsko-mcelské větve rodu, Marie Julie, získala zpět zámek Dolní Beřkovice, který patřil rodu Lobkoviců, ze kterého pocházela.

Erb

Nosí čtvrcený erb, v němž mají ve dvou stříbrných polích thurnovským mluvící znak (Turm – německy věž) s červenou věží a znak hrabství Valsassina s červeným lvem na zlatém podkladu.

Příbuzenstvo

Spojili se s Lobkovici, Šliky, Berky z Dubé či Fürstenberky.

Význační členové rodu

Taxisové (Tasso)

Bernardo Tasso (1493–1569), italský básník, otec Torquata Tassa
Gabriel z Taxisu (* kolem 1480; † 1529), v letech 1505 až 1529 innsbrucký poštmistr
Kryštof z Taxisu (* kolem 1529; † po 24. březnu 1589), dvorní poštmistr za panování císaře Ferdinanda I.
Serafín I. z Taxisu (* před 1490; † 1556), poštovní koordinátor, poštmistr v Augšpurku a Rheinhausenu
Serafín II. z Taxisu (1538–1582), poštmistr v Augšpurku a Rheinhausenu
Torquato Tasso (1544–1595), italský básník
Ambrož de Taxis, první pražský poštmistr (1527)^[3]^[1]

Thurn-Taxisové

Albert z Thurnu a Taxisu (* 1983), podnikatel a automobilový závodník
Albert z Thurn-Taxisu (1867–1952), velkostatkář, podnikatel, rytíř Řádu zlatého rouna
Alexandr Jan z Thurn-Taxisu (1851–1939), podporovatel českých umělců, např. Bedřicha Smetany, Elišky Krásnohorské či Rainera Marii Rilkeho a dalších
Christa z Thurn-Taxisu (* 1941), někdejší německá předsedkyně Bavorského červeného kříže
Albert Maria Lamoral z Thurn-Taxisu (1885–1945), syn Maxmiliána Antonína Lamorala
Alžběta Helena z Thurn-Taxisu (1903–1976), markraběnka míšeňská, vévodkyně saská
Alžběta z Thurnu a Taxisu (1860–1881) vévodkyně z Braganzy, manželka následníka portugalského trůnu Michala II.
Alžběta z Thurnu a Taxisu (* 1982), německá novinářka a spisovatelka
Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900), rakouský generálmajor
Egon Maxmilián z Thurnu a Taxisu (1832–1892), c. a. k. rakouský podplukovník
Bedřich Hannibal z Thurnu a Taxisu (1799–1857), rakouský generál jezdectva
Bedřich Vilém z Thurnu a Taxisu (1805–1825), pruský voják a důstojník
Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900), c.k. generál jízdy, nejvyšší štolba císařského dvora 1875–1892
Fritz Thurn-Taxis (* 1950), novinář
Gustav z Thurnu a Taxisu (1888–1919), princ z Thurnu a Taxisu
Helena z Thurnu a Taxisu, vévodkyně bavorská (1834–1890)
Jan Baptista z Thurnu a Taxisu (1706–1762), rakouský biskup a říšský hrabě
Karel Anselm z Thurn-Taxisu
Karel Ferdinand z Thurn-Taxisu (* 1952), rakouský hospodář a manažer
Karel Maxmilián z Thurn-Taxisu (1855–1871)
Karel Teodor z Thurn-Taxisu (1797–1868), bavorský generál jezdectva
Lamoral Bedřich z Thurn-Taxisu (1832–1903), rakouský polní maršál
Luisa z Thurnu a Taxisu (1859–1948)
Marie Terezie z Thurnu a Taxisu (* 1980), německá podnikatelka
Marie Alžběta z Thurn-Taxisu (1855–1934), mecenáška, podporovala mj. Rainera Mariu Rilkeho
Marie Augusta z Thurn-Taxisu (1706–1756), manželka vévody Karla Alexandra Württemberského
Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu (1831–1867), dědičný princ z Thurnu a Taxisu
Maxmilián Josef z Thurnu a Taxisu (1769–1831) zakladatel mladší české linie
Maxmilián Maria z Thurn-Taxisu (1862–1885)
Pavel z Thurn-Taxisu (1843–1879), adjutant Ludvíka II. Bavorského
Rafael Rainer z Thurn-Taxisu (1906–1993), sportovní funkcionář, komunální politik
Sofie Frederika z Thurn-Taxisu (1758–1800), manželka knížete Karola Stanisława Radziwiłła

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b KLECANDA, Jan. Devatenácté století slovem i obrazem: Díl II. Svazek prvý. Praha: J.R.Vilímek Kapitola Poštovnictví, s. 153–155.
↑ ^a ^b MAŠEK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. S. 284.
↑ ^a ^b JINDRA, Zdenek. Obrázky z dějin poštovnictví XI. – O poštovských panáčcích či spíše pánech z rodiny Thurn-Taxisů - Filatelie, poštovní známky, známka, magazín o filatelii - Infofila.cz. www.infofila.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
↑ ČTVRTNÍK, Pavel. Cesta pošty dějinami. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1977. S. 34.
↑ FRANĚK, Jaroslav; HRDLIČKA, Miloš. Úvod do filatelie. Praha: Poštovní filatelistická služba, 1957. S. 80.
↑ BRNĚ, Moravská zemská knihovna v Brně. Digitální knihovna: Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 25.07.1939, 34(171). s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
↑ Rudolf Thurn-Taxis. [českých filosofů] [online]. Dostupné online.
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Velehrad

Literatura

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Thurn-Taxisové, s. 164–165.

Související články

Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Thurn-Taxisové na Wikimedia Commons
Genealogie rodu Thurn-Taxisů
Česká větev Thurn-Taxisů (anglicky)

[:1-1] KLECANDA, Jan. Devatenácté století slovem i obrazem: Díl II. Svazek prvý. Praha: J.R.Vilímek Kapitola Poštovnictví, s. 153–155.

[:0-2] MAŠEK, Petr. Modrá krev. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. S. 284.

[:2-3] JINDRA, Zdenek. Obrázky z dějin poštovnictví XI. – O poštovských panáčcích či spíše pánech z rodiny Thurn-Taxisů - Filatelie, poštovní známky, známka, magazín o filatelii - Infofila.cz. www.infofila.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.

[4] ČTVRTNÍK, Pavel. Cesta pošty dějinami. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1977. S. 34.

[5] FRANĚK, Jaroslav; HRDLIČKA, Miloš. Úvod do filatelie. Praha: Poštovní filatelistická služba, 1957. S. 80.

[6] BRNĚ, Moravská zemská knihovna v Brně. Digitální knihovna: Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 25.07.1939, 34(171). s. 3.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.

[7] Rudolf Thurn-Taxis. [českých filosofů] [online]. Dostupné online.

[matrikaZ-8] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Velehrad

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]