Tetčiněves
| Tetčiněves | |
|---|---|
,_Tet%C4%8Din%C4%9Bves_8.JPG) Tetčiněves čp. 8 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Úštěk |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°33′40″ s. š., 14°20′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 126 (2021)[1] |
| Katastrální území | Tetčiněves (8,03 km²) |
| Nadmořská výška | 209 m n. m. |
| PSČ | 411 45 |
| Počet domů | 55 (2011)[2] |
  Tetčiněves | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 166880 |
| Kód k. ú. | 766887 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tetčiněves (německy Tetschendorf) je vesnice na východě okresu Litoměřice v Ústeckém kraji, jedna ze 24 místních částí města Úštěku. Vesnice leží v údolí Úštěckého potoka necelé tři kilometry jižně od Úštěku v nadmořské výšce od 208 do 220 m.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V osadě stávala kdysi vladycká tvrz, což dokazují vlastní jména vyskytující se v starých listinách Českého království. První písemná zmínka o Tetčiněvsi pochází z roku 1318.[3] Roku 1391 držel tvrz rytíř Chval z Tetčiněvsi. Roku 1401 seděl na tetčiněvské tvrzi Jan z Rochova. Roku 1505 dostal Jan, bratr Zikmunda z Vartenberka, Tetčiněves. V 16. století získali Tetčiněves pro své rozsáhlé panství úštěčtí Sezimové a od té doby měla Tetčiněves stejnou historii s Úštěkem.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 310 obyvatel (z toho 144 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 308 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho evangelíka byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 311 obyvatel: tři Čechoslováky a 308 Němců. Až na dva evangelíky se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 386 | 397 | 401 | 369 | 360 | 310 | 311 | 184 | 166 | 132 | 141 | 110 | 126 | 117 |
| Domy | 76 | 76 | 79 | 78 | 78 | 77 | 76 | 56 | 64 | 32 | 33 | 38 | 45 | 55 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místní části Rochov. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Empírová kaplička se zvonicí
- Domy čp. 8, 15, 63
- Usedlost čp. 38
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957. S. 332.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 202.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 204.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tetčiněves na Wikimedia Commons
| Město Úštěk | |
|---|---|
|
k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota | |
