Přeskočit na obsah

Rašovice (Úštěk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rašovice
Obecní kaple zasvěcená tajemství Rozeslání svatých apoštolů
Obecní kaple zasvěcená tajemství Rozeslání svatých apoštolů
Lokalita
Charaktervesnice
ObecÚštěk
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel37 (2021)[1]
Katastrální územíRašovice u Kalovic (5,36 km²)
PSČ411 45
Počet domů35 (2011)[2]
Rašovice
Rašovice
Další údaje
Kód části obce62294
Kód k. ú.662291
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rašovice jsou vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se asi 4,5 kilometru jihovýchodně od Úštěku. Rašovice leží v katastrálním území Rašovice u Kalovic o rozloze 5,36 km².[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1552.[4]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • hrad Helfenburk u Úštěka
  • Kaple Rozeslání svatých apoštolů
  • Socha Panny Marie nanebevzaté u obce Rašovice u polní cesty vedoucí k vodárně nedaleko za odbočkou na hrad Helfenburk. Zápis z roku 1835 uvádí, že socha byla vztyčena donátorem Josephem Linkem z čp. 9 v Rašovicích, že o sochu pečuje Franz Linke z čp. 9 (s největší pravděpodobností potomek či příbuzný onoho „zakladatele“). O donátorovi sochy částečně informuje i nápis na podstavci, kde se píše, že donátor toto dílo věnoval své ženě Anně Linkové (německy MEINE EH.W. ANNA LINCHIN). U zápisu je poznámka, že socha byla zohavena Rusy tak, že jí „setnuli“ hlavu (pokud jde o „Rusy“, jednalo se pravděpodobně o ruské vojsko, které zde v širokém regionu pobývalo před bitvou u Lipska v roce 1813).[5][p 1] Socha byla objevena v roce 2012 v plotě u chalupy v Rašovicích, zatímco na původním místě zbyl pouze podstavec s reliéfy. Majitel chalupy jí předal zastupitelstvu města Úštěk a po získání dotace z programu vyhlášeného ústeckým krajem, byla socha převezena k opravě pod dohledem pracovníků Národního památkového ústavu.[6] Před opravou byla socha i podstavec ve velmi špatném stavu. Chyběla vrchní část těla, socha byla bez hlavy a krku. Po restaurování byla socha počátkem prosince 2013 vrácena zpět na své původní místo na podstavec, který rovněž prošel opravou. Zrestaurovanou sochu 15. srpna 2014 slavnostně znovupožehnal kanovník litoměřické svatoštěpánské kapituly Martin Davídek. Podstavec sochy byl opatřen destičkou, která spolu s dalšími informacemi uvádí, že se na opravě finančně podílelo Ministerstvo kultury České republiky a město Úštěk.
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého
  • Usedlosti čp. 4, 10, 11, 35

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 114 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 264 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 263 Němců. Kromě dvou evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 330 377 332 321 313 290 313 119 110 103 62 49 44 46
Domy 68 69 71 70 71 69 70 33 27 24 18 22 36 35
Tabulka zahrnuje údaje části Krásná Studánka.
  1. Další informace lze dopátrat např. ve farní kronice či dalších spisech farnosti Robeč, které jsou deponovány ve Státním oblastním archivu Litoměřice.
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18. 
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  5. Soupis kaplí, soch a křížků. Litoměřice: Biskupská konzistoř litoměřické diecéze, 1835. 
  6. ELÍSEK, Petr. Opravy památek. Úštěcký zpravodaj. Červen 2013, roč. 44, čís. 2, s. 6. Dostupné online. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 202. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 204. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Úštěk

k. ú. Úštěk (Úštěk-Vnitřní Město • Úštěk-České Předměstí • Úštěk-Českolipské Předměstí) • Habřina • Dolní Vysoké (I) • Starý Týn • Ličenice • Držovice • k. ú. Brusov (Brusov • Třebín • Zelený) • Bílý Kostelec • Konojedy • Dubičná • Lukov • Ostré • Rašovice • Kalovice • Robeč • k. ú. Vědlice (Vědlice • Julčín) • Rochov • Tetčiněves • Lhota