Teretistris
 Lesňáček | |
|---|---|
_cropped.jpg) lesňáček západokubánský (Teretistris fernandinae) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Teretistridae Baird, 1864 |
| Rod | lesňáček (Teretistris) Cabanis, 1855 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Teretistris (česky lesňáček, toto jméno je však využíváno pro více různých rodů) je rod pěvců řazený do samostatné čeledi Teretistridae. Zahrnuje pouze dva druhy pocházející z Kuby.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Za popisnou autoritu rodu Teretistris je pokládán německý ornitolog Jean Cabanis (1855). Rod se dělí na následující dvojici druhů:[1][2]
- Teretistris fernandinae (Lembeye, 1850) – lesňáček západokubánský;
- Teretistris fornsi Gundlach, 1858 – lesňáček východokubánský.
Lesňáčci rodu Teretistris tradičně vystupovali přímo v rámci širší čeledi lesňáčkovitých (Parulidae). Molekulárně-fylogenetická studie Lovette & Bermingham (2002) nicméně dospěla k závěrům, že zatímco většina tradičně uznávaných lesňáčkovitých tvořila dobře podporované monofylum, rody Teretistris, Microligea, Zeledonia, Icteria, Granatellus a Xenoligea vystupovaly mimo tento klad.[3] Studie Klicka & kol. (2007)[4] vyhodnotila rod Teretistris jako sesterský vůči rodu Spindalis, naproti tomu práce Barker & kol. (2013)[5] dospěla k závěru, že rod Teretistris utváří klad společně s rody Icteria a Zeledonia a čeleděmi Parulidae a Icteridae (česky vlhovcovití).[6] Studie z roku 2013 zároveň doporučila, aby byl rod Teretistris hodnocen v rámci samostatné čeledi Teretistridae Baird, 1864[7].[5] K témuž přístupu se k červnu 2024 kloní i IOC World Bird List.[1]
Rod Teretistris představuje jednu z linií odvětvujících se uvnitř širšího kladu sdružujícího zpěvné s devíti ručními letkami („nine-primaried oscine group“).[8]
Popis
[editovat | editovat zdroj]_-_cropped.jpg)
Jde o menší pěvce se zaoblenými křídly, středně dlouhým ocasem a středně velkou hlavou, již nese krátký, ale mohutný krk. Zobák je velmi mírně zahnutý směrem dolů.[8] V případě lesňáčka západokubánského činí celková délka těla asi 13 cm a hmotnost 6,5–18,5 g, lesňáček východokubánský dosahuje podobné velikosti, ale jeho hmotnost se odhaduje na 7,4–13 g. Zbarvení peří se pohybuje převážně v šedých a žlutých odstínech, přičemž v případě obou druhů se objevuje nápadný žlutý oční kroužek. Není vyvinut výrazný pohlavní dimorfismus.[9]
Ekologie a chování
[editovat | editovat zdroj]Oba dva druhy lesňáčků se vyskytují výhradně na Kubě a přidružených ostrovech, jako je Ostrov Mládeže. Co se týče přirozeného prostředí, jde o poměrně přizpůsobivé pěvce, kteří žijí především v různých typech lesů se zachovalým podrostem, stejně jako v křovinatých stanovištích na vyprahlejších lokalitách. Vyskytují se jak v nížinách, tak v horských oblastech. Živí se především hmyzem a dalšími bezobratlými, oba dva druhy jsou nicméně známy i tím, že dovedou přemoci menší obratlovce, jako jsou ještěrky. Část jídelníčku tvoří i plody. Mimo období hnízdění mají tito ptáci ve zvyku utvářet hejna, jež se navíc sdružují i s hejny ostatních místních pěvců.[8][9]
Oba dva druhy se ozývají bzučivým zpěvem, jenž prokládají sladšími a melodičtějšími tóny.[9]
Hnízdní sezóna připadá na měsíce mezi březnem a červencem. Jednoduchá otevřená hnízda si lesňáčci staví ve vegetaci nízko nad zemí, přičemž je často ukrývají v hustých trsech epifytních tilandsií. Snůška činí 2 nebo 3 vejce, inkubace trvá 8 až 9 dní a mláďata na hnízdě zůstávají 10 až 11 dní. Informace o hnízdění však v případě obou druhů zůstávají sporé.[8]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Oba dva druhy považuje Mezinárodní svaz ochrany přírody za málo dotčené (k červnu 2024).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Caribbean “tanagers”, Wrenthrush, Yellow-breasted Chat – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online.
- ↑ HUDEC, K. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2003. S. 264.
- ↑ LOVETTE, I. J.; BERMINGHAM, E. What is a Wood-Warbler? Molecular Characterization of a Monophyletic Parulidae. The Auk. 2002-07-01, roč. 119, čís. 3, s. 695–714. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1938-4254. DOI 10.1093/auk/119.3.695. (anglicky)
- ↑ KLICKA, John; BURNS, Kevin; SPELLMAN, Garth M. Defining a monophyletic Cardinalini: A molecular perspective. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2007-12, roč. 45, čís. 3, s. 1014–1032. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2007.07.006.
- ↑ a b BARKER, F. Keith; BURNS, Kevin J.; KLICKA, John. Going to Extremes: Contrasting Rates of Diversification in a Recent Radiation of New World Passerine Birds. Systematic Biology. 2013-03-01, roč. 62, čís. 2, s. 298–320. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/sys094. (anglicky)
- ↑ TiF Checklist: CORE PASSEROIDEA IV — Phaenicophilidae, Icteridae, Parulidae. jboyd.net [online]. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Baird S.F. . Review of American birds. Part 1. North and Middle America , Smithsonian Miscellaneous Collections , 1864 , vol. 181 pg. vii + 478
- ↑ a b c d WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 537. (anglicky)
- ↑ a b c DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; CHRISTIE, D. A. Weavers to New World Warblers. Barcelona: Lynx Editions, 2010. (Handbook of the Birds of the World; sv. 15). ISBN 978-84-96553-68-2. S. 777. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teretistris na Wikimedia Commons 
Taxon Teretistris ve Wikidruzích
