Tchien-wen-1
Tchien-wen-1 | |
---|---|
![]() | |
Pojmenováno po | Otázky k nebesům |
COSPAR | 2020-049A |
Katalogové číslo | 45935 |
Start | 23. července 2020 |
Kosmodrom | Kosmodrom Wen-čchang |
Nosná raketa | Dlouhý pochod 5 |
Stav objektu | aktivní |
Přistání | 14. května 2021 |
Provozovatel | Čínská národní vesmírná agentura |
Výrobce | Čínská národní vesmírná agentura |
Program | program Tchien-wen |
Hmotnost | 5000 kg (orbiter: 3175 kg, lander: 240 kg) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tchien-wen-1 (čínsky pchin-jinem Tiānwèn, znaky zjednodušené 天问) je čínská meziplanetární mise Čínské národní vesmírné agentury (CNSA), která doputovala k Marsu. Skládá se z orbiteru a landeru. Lander byl pojmenován Ču-žung (Zhurong). Jde o první čínskou misi k Marsu a Čína je 3. státem, který úspěšně dostal svůj výtvor na povrch Marsu.
10. února 2021 dosáhla sonda orbity Marsu a zahájila svou činnost. V květnu 2021 byl zahájen sestup landeru na povrch Marsu. Lander úspěšně přistál v sobotu 15. května. Orbiter krouží ve výšce 265 kilometrů nad povrchem a snímkuje povrch kamerou s vysokým rozlišením (0,5 metr na pixel).[1][2]
Průběh mise[editovat | editovat zdroj]
23. července 2020 vystartovala raketa Dlouhý Pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang.[3]
K Marsu dorazila sonda 10. února 2021 těsně před 20:00 pekingského času. Dosáhla oběžné dráhy ve výšce 400 kilometrů nad povrchem Marsu. Poté zahájila postupný sestup až na finální výšku 265 kilometrů nad povrchem Marsu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Tianwen-1_schematic.png/220px-Tianwen-1_schematic.png)
14. května 2021 přistál lander, nesoucí rover pojmenovaný Ču-žung (Zhurong) na povrchu Marsu. Lander přistál na planině Utopia Planitia, kde přistál již v roce 1976 přistávací modul Viking 2.[4][5]
22. května 2021, 02:40 UTC. Ču-žung (Zhurong) úspěšně sjel z přistávacího landeru na povrch Marsu.[6]
11. června 2021, CNSA vydala první soubor vědeckých fotografií z povrchu Marsu, včetně panoramatických snímků pořízených roverem Ču-žung (Zhurong).[7]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6d/Tianwen-1_launch_01.jpg/220px-Tianwen-1_launch_01.jpg)
Technologie[editovat | editovat zdroj]
Sonda disponuje supermoderní kamerou s vysokým rozlišením, na jejíchž záběrech lze nalézt i tenkou a velice řídkou marsovskou atmosféru.[8] Lander bude odebírat vzorky hornin. Vypuštění roveru je podobné jako u jiných amerických landerů.[9] Hlavním zařízením na roveru je SPR. Tento přístroj má za úkol skenovat zemi do hloubky 10 až 100 metrů.[10]
Cíle[editovat | editovat zdroj]
Cílem mise je zkoumat informace o množství a zásobách podzemní vody na Marsu. Dále také bude hledat stopy po případném životě, který na Marsu mohl nebo může existovat.[8][11]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Tchien-wen, „pátrání po nebeské pravdě“, je odvozen od stejnojmenné poémy starověkého básníka Čchü Jüana,[11] v níž básník klade Nebesům otázky týkající se čínské mytologie a náboženství.
Lander byl pojmenován Ču-žung (Zhurong). Zhurong je pojmenován podle čínské bájné postavy, obvykle spojované s ohněm a světlem, protože Mars je v Číně (čínštině) i v dalších východoasijských zemích nazýván "Planetou ohně". Jméno bylo vybráno na základě online hlasování v období od 20. ledna 2021 do 28. února 2021, kdy se Zhurong umístil první s 504 466 hlasy.[12]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ China’s first Mars spacecraft undergoing integration for 2020 launch. SpaceNews [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ NASA’s China exclusion could mean missed opportunity for Mars InSight. SpaceNews [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Tianwen-1 launches for Mars, marking dawn of Chinese interplanetary exploration. SpaceNews [online]. 2020-07-23 [cit. 2021-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-10. (anglicky)
- ↑ China's Tianwen-1 enters orbit around Mars. SpaceNews [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ China's Zhurong Mars rover lands safely in Utopia Planitia. SpaceNews [online]. 2021-05-15 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEIJING, Associated Press in. China’s Mars rover drives across planet a week after landing. the Guardian [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 天问一号探测器着陆火星首批科学影像图揭幕. www.cnsa.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
- ↑ a b ČERNÝ, Jiří. Mise Tianwen-1 úspěšně pokračuje: Podívejte se na fascinující video Marsu pořízené čínskou sondou. VTM.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ China Mars mission: Tianwen-1 spacecraft enters into orbit. BBC News. 2021-02-10. Dostupné online [cit. 2021-02-24]. (anglicky)
- ↑ ZHOU, B.; SHEN, S. X.; JI, Y. C. The subsurface penetrating radar on the rover of China's Mars 2020 mission. In: 2016 16th International Conference on Ground Penetrating Radar (GPR). [s.l.]: [s.n.], 2016-06. Dostupné online. DOI 10.1109/ICGPR.2016.7572700. S. 1–4.
- ↑ a b China's Mars craft enters parking orbit before landing rover. AP NEWS [online]. 2021-02-24 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ China's first Mars rover named Zhurong - Xinhua | English.news.cn. www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchien-wen-1 na Wikimedia Commons