Přeskočit na obsah

Tažení Sulejmana I. roku 1529

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sulejmanovo uherské tažení
konflikt: Osmansko-habsburské války
Habsbursko-osmanská válka v letech 1529–1533
Velké dělo, alegorické ztvárnění turecké hrozby pro německé země od Albrechta Dürera z roku 1518
Velké dělo, alegorické ztvárnění turecké hrozby pro německé země od Albrechta Dürera z roku 1518

Trvání1529
MístoUhersko
VýsledekOsmanské vítězství
Změny územíOsmané znovu okupují Győr, Komárom, Ostřihom a Budín
Strany
Habsburské Rakousko
Svatá říše římská
České království
Chorvatské království
Uherské království Ferdinanda I.
Osmanská říše
Moldávie
Uherské království Jana Zápolského
Velitelé
Ferdinand I. Sulejman Nádherný
Pargali Ibrahim Paša
Jan Zápolský
Petr IV. Rareș
Síla
Neznámá 120 000 vojáků[1]
(včetně 12 000 janičářů)[2]
20 000 velbloudů
300 zbraní
6 000 uherských jezdců[2]
Ztráty
20 000 mrtvých
(vojáci a civilisté)[2]
40 000 mrtvých[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tažení Sulejmana I. roku 1529 bylo zahájeno Osmanskou říší s cílem dobýt rakouské hlavní město Vídeň a zasadit tak rozhodující úder, který by umožnil Osmanům upevnit svou kontrolu nad Uherskem. To bylo odpovědí na odvážný útok Ferdinanda I. na osmanské Uhersko.

Sulejmanův pochod na Vídeň byl také pokusem pomoci jeho vazalovi, Janu Zápolskému, který si nárokoval uherský trůn. Sulejman vyslal svou armádu 120 000 silných mužů na sever 10. května 1529. Jeho tažení bylo poznamenáno rychlými úspěchy – 8. září se Budín vzdal Osmanům a Jan Zápolský byl dosazen jako uherský král. Sulejman poté pokračoval dál a dobyl Ostřihom, Tatu, Komárom a Győr,[1] čímž Ferdinand I. ztratil většinu územních zisků z předchozích dvou let. Dne 27. září Sulejman dorazil k Vídni.

Příchod sultánovy obrovské armády do střední Evropy způsobil velkou paniku po celé Evropě – Martin Luther, který dříve věřil, že Osmané jsou Božím trestem za hříchy křesťanů,[3] změnil svůj názor a v roce 1529 napsal knihu Vom Kriege wider die Türken (česky: O válce proti Turkům), v níž vyzýval k odhodlanému boji proti „Božímu trestu“. Když však Sulejman zahájil obléhání Vídně, ukázalo se, že to byla jeho první a nejzásadnější chyba.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suleiman I's campaign of 1529 na anglické Wikipedii.

  1. a b TURNBULL, Stephen. The Ottoman Empire 1326-1699. New York: Osprey, 2003. S. 50. (anglicky) 
  2. a b c d CLODFELTER, M. Warfare and Armed Conflicts: A Statistical Encyclopedia of Casualty and Other Figures, 1492-2015. 4. vyd. [s.l.]: McFarland, 2017. ISBN 978-0786474707. S. 24. (anglicky) 
  3. MADDEN, Thomas F. Crusades the Illustrated History. Ann Arbor: University of Michigan P, 2005. (anglicky)