Pargali Ibrahim Paša
Ibrahim | |
---|---|
Rodné jméno | Theodosios |
Narození | 1493 Parga, Řecko |
Úmrtí | 1536 Konstantinopol, Turecko |
Příčina úmrtí | poprava |
Místo pohřbení | jeho hrob je neoznačený |
Národnost | řecká |
Občanství | osmanské |
Vzdělání | vzdělával se společně se sultánem |
Alma mater | Enderûn |
Povolání | politik a voják |
Znám jako | Damat Ibrahim (zeť) Frenk Ibrahim (zápaďák) Makbul Ibrahim (oblíbenec) Maktul Ibrabim (popravený) |
Titul | velkovezír |
Období | 1523–1536 |
Předchůdce | Piri Mehmed Paşa |
Následovník | Ayas Mehmed Paşa |
Nábož. vyznání | křesťanství Islám |
Choť | Hatice Sultan |
Partner(ka) | údajně ji podváděl s otrokyněmi |
Děti | Hanim Sultan Fülane Sultan |
Funkce | velký vezír Osmanské říše (1523–1536) egyptský bejlerbej (1525) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pargali Ibrahím paša (1493 nebo 1494, Parga – 1536, Istanbul; turecky Pargalı İbrahim Paşa, v překladu Ibrahím paša z Pargy) byl druhý velkovezír Osmanské říše za sultána Sulejmana I..
Byl také znám jako Pargali Damat Ibrahím paša („Zeť“), Frenk Ibrahím paša („Zápaďák“) a Makbul Ibrahím paša („Oblíbenec“). To bylo později po jeho popravě v serailu paláce Topkapı změněno na Maktul Ibrahím paša („Popravený“).
Výchova a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Ibrahím byl jako dítě křesťanských rodičů (Řeků) z Pargy[1] unesen piráty a prodán jako otrok do paláce v Manise, kde byl vzděláván a na vládu připravován şehzade (korunní princ) Sulejman. Ibrahím konvertoval, dá-li se to o dítěti říci, k islámu. Spřátelili se a Ibrahím spolu s ním na tomto Osmanském dvoře dostal vynikající islámské a turecké vzdělání a díky svému talentu a píli se stal polyglotem a polyhistorem. Ibrahím byl výjimka z pravidla „poturčenec horší Turka“: jeho vztahy ke křesťanům i západním byl vcelku vstřícný.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Ibrahím paša byl první velkovezír Osmanské říše designovaný Suleimanem I. Nádherným. Roku 1523, nahradil Piri Mehmeda pašu, jenž byl jmenován roku 1518 ještě Sulejmanovým otcem předcházejícím sultánem Selimem I., a tento úřad Ibrahim zastával téměř 14 let. Dosáhl takové úrovně moci a vlivu, jež je srovnatelná jen s hrstkou velkovezírů Osmanské říše. Kromě ostatních funkcí a titulů se stal i seraskerem – nejvyšším velitelem a správcem vojska. Jeho moc byla skoro tak veliká jako sultánova. Své rodiče našel a přestěhoval k sobě do Istanbulu. Oženil se se sultánovou sestrou Hatice [hatydže] a tím se stal Damatem – členem dynastie (zetěm). Měli spolu tři děti: syna Mehmeta Šaha a dcery Hanim a Fülane.
Konec
[editovat | editovat zdroj]Ibrahím paša byl pravděpodobně obětí intrik a vzrůstajícího vlivu haseki Hürrem Sultan, zvláště kvůli podpoře şehzade (korunního prince) Mustafy, nástupce a nejstaršího žijícího sultánova syna s Mahidevran.
Hürrem Sultan chtěla, aby se na trůn dostal její syn a Ibrahím byl pro to asi největší překážkou. Oficiální záminkou bylo, že si Ibrahím během tažení proti perské Safíovské říši přisvojil titul sultána.
Ibrahím paša byl popraven roku 1536 a jeho majetek byl konfiskován. Şehzade Mustafa byl později obžalován ze zrady a uškrcen na rozkaz svého otce 6. října 1553.
Sulejman později velmi hořce litoval, že dal Ibrahíma popravit. Svou lítost vyjadřoval v básních a začal se stranit vládních povinností.
V médiích
[editovat | editovat zdroj]Postava Ibrahíma se výrazně objevuje v celosvětově populárním seriálu Velkolepé století.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pargalı Ibrahim Pasha na anglické Wikipedii.
- ↑ ARAVANTINOS, Panagiotis. Chronografia tis Ipirou. Αθήνα: [s.n.], 1857. (řecky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pargali Ibrahim paša na Wikimedia Commons
Předchůdce: Piri Mehmed Paša |
Osmanský velkovezír 1523–1536 |
Nástupce: Ayas Mehmed Paša |