Přeskočit na obsah

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Taškentská smlouva)
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Tmavě zeleně členové, světle zelené sporné území
Tmavě zeleně členové, světle zelené sporné území
ZkratkaOSKB
PředchůdceTaškentská smlouva
Vznik15. května 1992
Typvojenský pakt
SídloRusko Moskva, Rusko
Souřadnice
Úřední jazykruština
Členové
Generální tajemníkImangali Tasmagambetov
LídrAlexandr Grigorjevič Lukašenko
Oficiální webwww.dkb.gov.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (zkratka OSKB; rusky Организация Договора о коллективной безопасности, ОДКБ) je mezinárodní regionální organizací pro oblast obrany a bezpečnosti, která zahrnuje 6 zemí bývalého SSSR: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán.

Záměr vystoupit z tohoto vojenského paktu oznámila v červnu 2024 Arménie.[1]

Do OSKB náležel také Uzbekistán, který však své členství v roce 2012 pozastavil.[2]

Zasedání členů OSKB v Arménii, 2010
Vlajka OSKB

OSKB je přímým následovníkem tzv. Taškentské smlouvy (o kolektivní bezpečnosti) z roku 1992, které byla 7. října 2002 v Kišiněvu dána podoba mezinárodní organizace. Ázerbájdžán a Gruzie, které také patřily mezi původní signatáře Taškentské smlouvy, neprodloužily roku 1999 své členství v tomto obranném mechanismu.[3]

Hlavní cíle

[editovat | editovat zdroj]

Hlavními cíli organizace jsou podle článku 3 Listiny OSKB „posilování míru, mezinárodní a regionální bezpečnosti a stability a kolektivní ochrana nezávislosti, teritoriální integrity a suverenity členských států“.[3] V případě, že by došlo k vojenské agresi vůči jedné z členských zemí, jsou podle článku 4 ostatní členové povinni poskytnout jí adekvátní, i vojenskou, pomoc. Poprvé byla tato klauzule využita při protestech v Kazachstánu v lednu 2022.[4][5] Podruhé o pomoc podle této klauzule požádala Arménie během pohraničních střetů s Ázerbajdžánem v září 2022, ale nebyla jí poskytnuta.[6] Během třetí války o Náhorní Karabach Rusko také odmítlo Arménii poskytnout vojenskou pomoc[7] a pouze vyjádřilo své znepokojení nad eskalací napětí a vyhrocením konfliktu.[8]

OSKB má pozorovatelský status při Valném shromáždění OSN.[9]

  1. Arménie vystoupí z vojenského paktu vedeného Ruskem a uzavře mír s Baku. iDNES.cz [online]. 2024-06-12. Dostupné online. 
  2. Uzbekistan Suspends Membership In CSTO. www.rferl.org [online]. RFE/RL, 2012-06-28. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b History of creation, fundamentals of activity, organizational structure. [online]. en.odkb-csto.org [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MACKINNON, Amy. 3 Big Things to Know About the Russian-Led Alliance Intervening in Kazakhstan [online]. Foreignpolicy.com, 2002-01-07 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Foreign forces involved in "aggression" against Kazakhstan: Putin [online]. English.news.cn, 2022-01-11 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. GAVIN, Gabriel. Armenia to quit Russia’s military alliance amid split with Putin. Politico.eu [online]. 2024-06-12 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. TENISHEVA, Anastasia. As Nagorno-Karabakh Fighting Flares, Moscow’s Role as Security Guarantor Questioned. The Moscow Times [online]. 2023-09-19 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Tim Lister; Gianluca Mezzofiore; Christian Edwards; Anna Chernova; Nick Paton Walsh. Azerbaijan launches operation against Armenian forces in Nagorno-Karabakh. edition.cnn.com [online]. CNN, 2023-09-20 [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. List of non-member States, entities and organizations having received a standing invitation to participate as observers in the sessions and the work of the General Assembly [online]. Undocs.org, 2019-08-15 [cit. 2022-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]