Přeskočit na obsah

Postsovětské republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Postsovětské republiky v abecedním pořadí:
1. Arménie; 2. Ázerbájdžán; 3. Bělorusko; 4. Estonsko; 5. Gruzie; 6. Kazachstán; 7. Kyrgyzstán; 8. Lotyšsko; 9. Litva; 10. Moldavsko; 11. Rusko; 12. Tádžikistán; 13. Turkmenistán; 14. Ukrajina; 15. Uzbekistán

Postsovětské republiky, země bývalého Sovětského svazu, bývalé sovětské republiky nebo též bývalý Sovětský svaz je souhrnné označení pro patnáct nezávislých států, které vznikly nebo byly obnoveny při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 z bývalých svazových republik.

Největší postsovětskou republikou a hlavním nástupnickým státem je Ruská federace, která ostatní tyto státy označuje jako své blízké zahraničí. V ruské politice a jejích konceptech jako je eurasianismus jsou tyto země bývalého Sovětského svazu a Ruského impéria chápány jako historicky ruská sféra vlivu, oblast ruského politického a bezpečnostního zájmu.

Země bývalého Sovětského svazu netvoří jeden celek, Společenství nezávislých států a další mezinárodní organizace sdružují jen některé z těchto zemí.

Státy a geografická uskupení

[editovat | editovat zdroj]
Skupiny postovětských republik:
     Rusko
     Státy střední Asie
     Státy východní Evropy
     Baltské státy
     Státy jižního Kavkazu

Patnáct postsovětských republik se klasicky dělí do následujících pěti skupin. Každá z těchto oblastí má své vlastní rysy, díky nejenom geografickým a kulturním faktorům, ale také díky místní historii a vztahy s Ruskem. Kromě toho v oblasti existuje množství de facto nezávislých států, které nebyly uznány mezinárodním společenstvím.

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Ruska.
Demografický vývoj 1970–2007:[1]
     SSSR
     země bývalého SSSR
HDP (v amerických dolarech) 1970–2007:[2]
     SSSR
     země bývalého SSSR

Zhroucení Sovětského svazu proběhlo v důsledku celkové ekonomické stagnace, dokonce recese. Když se zhroutil Gosplan, který záměrně provázal výrobu v jednotlivých sovětských republikách, došlo k narušení vnitrorepublikových vazeb, což vedlo k ještě vážnějšímu rozpadu postsovětských ekonomik.

Většina bývalých sovětských republik začala transformační přechod k tržnímu hospodářství v letech 1990–1991 a snažila se přebudovat a restrukturalizovat své ekonomické systémy, s různými výsledky. Proces spustil prudký ekonomický pokles, při kterém hrubý domácí produkt (HDP) poklesl v letech 1990 až 1995 o více než 40 %.[3] Tento pokles v HDP byl ještě intenzivnější než 27% pokles, který zaznamenaly Spojené státy během velké hospodářské krize v letech 1930 až 1934.[4] Restrukturalizace veřejných financí v souladu se zásadami tržní ekonomiky vedla k dramatickým snížením výdajů ve zdravotnictví, školství a dalších sociálních programech, což vedlo k výraznému nárůstu chudoby.[5]

Počáteční pokles byl nakonec zastaven kumulativním efektem tržních reforem a po roce 1995 se ekonomiky postsovětských států začaly uzdravovat a jejich HDP se dostal ze záporných do kladných čísel. K roku 2007 dosáhlo 10 z 15 postovětských republik lepší úrovně HDP, než jakou měly v roce 1991.[6] Pouze Moldavsko, Ukrajina, Gruzie, Kyrgyzstán a Tádžikistán mají HDP výrazně pod úrovní z roku 1991.

Změny v hrubém domácím produktu (HDP) v konstantních cenách, 1991–2007[6]

Stát 1991 1995 2000 2005 2007 Rok
zvratu*
Baltské státy
Estonsko 100,0 76,0 99,6 143,7 166,0 1995
Lotyšsko 100,0 60,9 80,3 118,4 138,1 1994
Litva 100,0 61,5 76,0 109,6 123,7 1995
Středoasijské státy
Kazachstán 100,0 68,9 77,8 127,1 148,7 1996
Kyrgyzstán 100,0 56,6 74,3 89,1 98,7 1996
Tádžikistán 100,0 43,5 50,0 78,2 89,5 1997
Turkmenistán 100,0 65,4 79,8 167,4 188,9 1998
Uzbekistán 100,0 82,5 93,6 117,2 132,0 1996
Zakavkazsko
Arménie 100,0 45,9 59,0 104,5 119,1 1994
Ázerbájdžán 100,0 41,5 58,1 101,2 157,0 1996
Gruzie 100,0 35,8 47,3 66,3 74,1 1995
Východoevropské státy
Bělorusko 100,0 66,1 89,7 128,4 140,9 1996
Moldavsko 100,0 47,3 41,7 58,4 65,0 2000
Ukrajina 100,0 52,4 47,5 68,7 73,3 2000
Rusko 100,0 65,4 70,7 95,3 106,8 1999

* Rok, kdy se zastavil pokles HDP a začal jeho růst.

Regionální organizace

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Společenství nezávislých států a Euroasijská hospodářská unie.
     členové SNS
     státy, které vstoupily do EU a NATO
     ostatní členové EU a/či NATO

Od rozpadu Sovětského svazu vznikla řada regionálních organizací a kooperujících bloků. V této sekci jsou zahrnuty pouze organizace, které sestávají výhradně z postsovětských republik.

Společenství nezávislých států (SNS) mělo být symbolicky nástupnickou organizací Sovětského svazu. Založily jej v prosinci 1991 Bělorusko, Rusko a Ukrajina a členy se staly všechny republiky s výjimkou baltských států.[7] Turkmenistán změnil svou účast na přidruženého člena, Gruzie, Ukrajina a Moldavsko přestaly být členy v reakci na ruské agrese a okupace jejich území.

Patnáct postsovětských republik lze sdružit podle spolupráce do regionálních bloků:

  • Tři pobaltské státy neusilovaly o členství v žádné z postsovětských organizací a naopak se snažily dosáhnout členství v Evropské unii a NATO (na bývalé sovětské republiky zůstává napojena pouze jejich rozvodná síť a železniční systém). Jedinou výjimkou výše zmíněného je členství ve Společnosti demokratické volby.
  • Arménie je kromě SNS členem pouze OKSB.
  • Ukrajina, Moldavsko a Ázerbájdžán jsou především členy organizací, kde nehraje dominantní roli Rusko. Mezi takové organizace patří například GUAM či Společenství demokratické volby. Ačkoliv byla Ukrajina jednou ze zakládajících zemí SNS, právně jejím členem nebyla, neboť nikdy neratifikovala její chartu z roku 1993.[7]
  • Gruzie oznámila v srpnu 2008 orgánům SNS své rozhodnutí tuto organizaci opustit[9][10] a podle charty SNS toto rozhodnutí vejde v platnost 12 měsíců po jeho oznámení.

Sporné postsovětské země

[editovat | editovat zdroj]

Dočasné ruské loutkové kvazistáty na okupovaných územích Ukrajiny

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Post-Soviet states na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Population [online]. Organizace spojených národů [cit. 2009-07-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ GDP at current prices in US Dollars [online]. Organizace spojených národů [cit. 2009-07-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Transition: The First Ten Years – Analysis and Lessons for Eastern Europe and the Former Soviet Union, The World Bank, Washington, DC, 2002, p. 4.
  4. ↑ GDP decline: transition and Great Depression compared, Kalikova and Associates Law Firm, Kyrgyzstan. Retrieved 13 January 2009.
  5. ↑ Study Finds Poverty Deepening in Former Communist Countries [online]. The New York Times, 2000-10-12 [cit. 2009-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b IMF online database [online]. Mezinárodní měnový fond [cit. 2009-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Ratification status of CIS documents [online]. Společenství nezávislých států, 2008-1-15 [cit. 2009-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-30. (rusky) 
  8. ↑ Turkmenistan reduces CIS ties to "Associate Member" [online]. Svobodná Evropa, 2005-8-29 [cit. 2009-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Georgian parliament votes to withdraw from CIS [online]. BBC, 2008-8-14 [cit. 2009-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Statement of the Ministry of Foreign Affairs of Georgia on Georgia's withdrawal from CIS [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Gruzie, 2008-8-18 [cit. 2009-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-03. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Postsovětské_republiky&oldid=23629638“