Třída Kirov (1935)

Třída Kirov
	Kirov krátce po zařazení do služby
Obecné informace
Uživatel	Sovětské námořnictvo
Typ	těžký křižník
Lodě	6
Zahájení stavby	1935–1938
Spuštění na vodu	1936-1944
Uvedení do služby	1938-1944
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Krasnyj Kavkaz
Nástupce	třída Čapajev
Technické údaje Kirov:
Výtlak	7880 t (standardní); 9436 t (plný)
Délka	178 m (mezi svislicemi); 191 m
Šířka	17,66 m
Ponor	7,23 m
Pohon	6 kotlů, 2 turbínová soustrojí; 2 lodní šrouby; 113 000 shp
Rychlost	34 uzlů
Dosah	3750 nám. mil při 18 uzlech
Posádka	734 (během míru)
Výzbroj	9× 180mm/57 kanón MK-3-180 (3×III); 6× 100mm/56 kanón B-34 (6×I); 6× 45mm/46 kanón 21-K (6×I); 4× 12,7mm kulomet DK; 6× 533mm torpédomet (2×III); 96 min KB nebo 164 min modelu 1926
Pancíř	50mm boky, přepážky, paluba, věže, barbety; 100–150mm velitelská věž
Letadla	1× katapult; 2× hydroplán Be-2 (KOR-1)
Technické údaje Maxim Gorkij
Výtlak	8177 t (standardní); 9792 t (plný)
Délka	191 m
Šířka	17,7 m
Ponor	6,33 m
Pohon	6 kotlů, 2 turbínová soustrojí; 2 lodní šrouby; 129 500 shp
Rychlost	35 uzlů
Dosah	5100 nám. mil při 17 uzlech
Posádka	963
Výzbroj	9× 180mm/57 kanón MK-3-180 (3×III); 6× 100mm/56 kanón B-34 (6×I); 10× 45mm/46 kanón 21-K (10×I); 4× 12,7mm kulomet DK; 6× 533mm torpédomet (2×III); 96 min KB nebo 164 min modelu 1926
Pancíř	70mm boky, přepážky, barbety; 50mm paluba; 50–70mm věže; 50–150mm velitelská věž
Letadla	1× katapult; 2× hydroplán Be-2 (KOR-1)

Třída Kirov byla třída těžkých křižníků sovětského námořnictva z období druhé světové války. Jejích vývoj probíhal s technickou pomocí Itálie. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavěny byly v letech 1935–1944. Ve službě byly od roku 1938. Žádný křižník nebyl ve válce ztracen. Byly to první nové velké válečné lodě, které Sovětský svaz postavil od bolševické revoluce.^[3]

Stavba

Kaganovič v roce 1958

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavba čtyř křižníků této třídy byla objednána v rámci druhého pětiletého programu na obnovu floty a poslední dva spadaly do třetího pětiletého programu. Vývoj křižníků probíhal s technickou pomocí italské loděnice Ansaldo v Janově. Inspiorací měl být lehký křižník Eugenio di Savoia. Italským křižníkům je tato třída podobná i svým vzhledem. Loděnice Ansaldo rovněž dodala turbíny Beluzzo pro prototypový křižník Kirov a poskytla licenci pro výboru sovětských turbín TV-7 pro sesterské křižníky. Finální návrh projekt 26 byl odsouhlasen roku 1934.^[1] Kýly dvou jednotek této verze (Kirov a Vorošilov) byly založeny roku 1935.^[3] Druhou skupinu vylepšeného projektu 26bis představovaly křižníky Maxim Gorkij a Molotov a konečně třetí skupinu projektu 26bis2 křižníky Kalinin a Kaganovič.^[4] Do stavby se zapojily tři sovětské loděnice. Těžké křižníky Kirov a Maxim Gorkij postavil Baltický závod Sergo Ordžonikidze v Leningradu, křižníky Vorošilov a Molotov loděnice André Martyho v Nikolajevu a konečně křižníky Kalinin a Kaganovič loděnice č. 199 v Komsomolsku na Amuru.^[3]^[4]

Jednotky třídy Kirov:^[3]^[4]

Jméno	Projekt	Loděnice	Loďstvo	Založení kýlu	Spuštěn	Vstup do služby	Osud
Kirov	Projekt 26	Leningrad	Baltské	1935	30. listopadu 1936	23. září 1938	Od roku 1958 v rezervě, 1960 reaktivován, 1961 ve výcviku. Vyškrtnut 1974.
Vorošilov	Projekt 26	Nikolajev	Černomořské	1935	28. června 1937	20. června 1940	V 50. letech přestavěn na experimentální raketový křižník. Vyškrtnut 1974.
Maxim Gorkij	Projekt 26bis	Leningrad	Baltské	1936	30. dubna 1938	25. října 1940	Vyškrtnut 1959.
Molotov	Projekt 26bis	Nikolajev	Černomořské	1937	19. března 1939	14. června 1941	Od roku 1958 Slava. Od roku 1959 v rezervě, 1960 reaktivován, 1961 ve výcviku. Vyškrtnut 1972.
Kalinin	Projekt 26bis2	Komsomolsk	Tichooceánské	1938	8. května 1942	31. prosince 1942	Od roku 1956 v rezervě, 1957 reaktivován, 1960 upraven na plovoucí kasárna, vyškrtnut 1963.
Kaganovič	Projekt 26bis2	Komsomolsk	Tichooceánské	1938	7. května 1944	6. prosince 1944	Od roku 1958 Petropavlovsk. Vyškrtnut 1960.

Konstrukce

Projekt 26

Hlavní výzbroj tvořilo devět 180mm/57 kanónů MK-3-180 ve třech třídělových věžích a sekundární výzbroj šest 100mm/56 kanónů B-34. Doplňovalo je šest 45mm/46 kanónů 21-K a čtyři 12,7mm kulomety DK. Křižníky rovněž nesly dva trojité 533mm torpédomety pro torpéda 53-38 a námořní miny.^[3] Pohonný systém tvořilo šets kotlů Yarrow-normand a dvě převodové turbíny Beluzzo (Vorošilov měl sovětské turbíny TV-7) o výkonu 113 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů.^[1] Dosah byl 3750 námořních mil při rychlosti osmnáct uzlů (Vorošilov pouze 2140 námořních mil při osmnácti uzlech).^[3]

Projekt 26bis a 26bis2

Plavidla pozdějších sérií měly zesílené pancéřování, upravenou nástavbu, nový systém řízení palby a zvětšenou zásobu paliva. Poslední dvojice dokončená po válce se lišila například složením protiletadlové výzbroje.^[4]

Modifikace

Za války byla u prvních čtyř křižníků posilována protiletadlová výzbroj. Prostor pro ni byl získán i za cenu demontáže katapultu. V roce 1943 Kirov nesl osm 100mm kanónů, deset 37mm kanónů, čtyři 12,7mm kulomety a čtyři vrhače hlubinných pum. Instalovány byly rovněž radary.^[2]

Služba

Prototypový křižník Kirov byl nasazen v Zimní válce při ostřelování finských pozemních cílů. Za druhé světové války byla bojově nasazena pouze první čtveřice. Všechny lodě válku přečkaly a od konce 50. až do 70. let 20. století byly postupně vyřazovány. Nejzajímavější osud čekal Vorošilov, který byl v 50. letech přestavěn na experimentální raketový křižník.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 227. (anglicky)
↑ ^a ^b Gardiner, 1980, s. 228.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KIROV cruisers (project 26) (1938 - 1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d MAXIM GORKIY cruisers (project 26bis) (1940 - 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
YAKUBOV, Vladimir; WORTH, Richard. The Soviet Light Cruisers of the Kirov Class. In: PRESTON, Antony; JORDAN, John; DENT, Stephen. Warship 2009. London: Conway, 2009. ISBN 9781844860890. S. 82 až 95. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Kirov na Wikimedia Commons

[con-1] GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 227. (anglicky)

[con2-2] Gardiner, 1980, s. 228.

[nav-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f KIROV cruisers (project 26) (1938 - 1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-12-01]. Dostupné online. (anglicky)

[nav2-4] MAXIM GORKIY cruisers (project 26bis) (1940 - 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

Sovětské třídy válečných lodí z období druhé světové války

Bitevní lodě a křižníky:	Gangut • Archangelsk^UK • Sovětskij Sojuz^X • Kronštadt^X

Křižníky:	Světlana • Murmansk^US • Petropavlovsk • Kirov • Čapajev^P

Torpédoborce:	Novik • Bespokojnyj • Orfej • Izjaslav • Kerč • Leningrad • Gněvnyj • Taškent • Storoževoj • Kijev^X • Opytnyj • Ogněvoj • Wickes^UK • Clemson^UK • Mărăşti^R • Regele Ferdinand^R

Ponorky:	AG • D • L • Šč • P • S • M • K • Kalev^E • Ronis^L • Delfinul^R • Rechinul^R • Marsuinul^R • CB^R • S^UK • U^UK

Minonosky a minolovky:	Marti • Komintern • Fugas • Admirable^US

Strážní lodě:	MO • Uragan • Jastreb

Torpédové čluny:	G5 • D3

X – stavba zrušena; P – dokončeno po válce; UK – zapůjčka z Velké Británie; US – zápůjčka z USA; R – původně rumunská; E – původně estonská; L – původně Lotyšská