Třída Dresden
| Třída Dresden | |
|---|---|
 SMS Dresden | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg){kind=small} Kaiserliche Marine |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1906 |
| Spuštění na vodu | 1907–1908 |
| Uvedení do služby | 1908–1909 |
| Osud | potopeny |
| Předchůdce | třída Königsberg |
| Nástupce | třída Kolberg |
| Technické údaje Dresden | |
| Výtlak | 3664 t (standardní) 4268 t (plný) |
| Délka | 118,3 m (max.) |
| Šířka | 13,5 m |
| Ponor | 5,53 m |
| Pohon | 12 kotlů 2 soustavy parních turbín (Dresden) nebo parní stroje s trojnásobnou expanzí (Emden) 4 lodní šrouby |
| Rychlost | 24 uzlů |
| Dosah | 3600 nám. mil při 14 uzlech |
| Posádka | 361 |
| Výzbroj | 10× 105mm kaón (10×1) 2× 450mm torpédomet |
| Pancíř | 20–30mm paluba s 50–80mm konci 50mm štíty děl 100mm velitelská věž |
Třída Dresden byla třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1908–1915. Oba křižníky byly velice aktivní na počátku první světové války a byly ve válce potopeny.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Kaiserliche Werft Danzig v Danzigu a Blohm & Voss v Hamburku. Do služby byly přijaty v letech 1908–1909.[1]
Jednotky třídy Dresden:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Dresden | Blohm & Voss | 1906 | 5. října 1907 | 14. listopadu 1908 | Dne 14. března 1915 potopen vlastní posádkou. |
| Emden | Kaiserliche Werft Danzig | 1906 | 26. května 1908 | 10. července 1909 | Dne 9. listopadu 1914 potopen v bitvě u Kokosových ostrovů. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj lodí tvořilo deset 105mm kanónů v jednohlavňové lafetaci a dva torpédomety. Dvě děla stála vedle sebe na přídi, dvě na zádi, dvě na bocích uprostřed trupu a zbylá čveřice byla umístěna v bočních kasematách. Pancéřová ochrana se omezila pouze na 50 mm silnou pancéřovou palubu a velitelskou věž se 100 mm pancířem.[2] Pohonný systém se u obou lodí lišil. Oba křižníky nesly dvanáct kotlů Marine, ale Dresden poháněly parní turbíny, zatímco Emden parní stroj. Dresden měl čtyři turbíny Parsons o výkonu 15 000 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 24 uzlů. Dosah byl 3600 námořních mil při rychlosti 14 uzlů. Sesterský křižník Emden poháněly dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 13 500 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23,5 uzlu. Dosah byl 3760 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Osudy
[editovat | editovat zdroj]
Emden byl součástí Německé východoasijské eskadry admirála von Spee. Po vypuknutí války byl odeslán do oblasti Indického oceánu, aby zde narušoval námořní obchod. Dne 28. října 1914 napadl dohodové lodě v přístavu George Town na ostrově Penang. Ve střetnutí známém jako bitva u Penangu Emden nejprve dvěma torpédy a dělostřelbou potopil ruský křižník Žemčug. Při úniku z přístavu Emden rozstřílel ještě francouzský torpédoborec Mousquet.[3] Emden byl nakonec 9. listopadu 1914 potopen australským lehkým křižníkem HMAS Sydney v bitvě u Kokosových ostrovů. Celkem 182 námořníků bylo zajato, části posádky se ale podařilo na malé lodi doplout na Sumatru a 48 jich po šesti měsících dorazilo do Istanbulu.[4]
Dresden na počátku války operoval v Karibiku odkud zamířil na jih, aby se u Velikonočního ostrova připojil ke Speeově eskadře. Dne 1. listopadu 1914 pomohl zničit britskou eskadru v bitvě u Coronelu a jako jediná německá loď přežil zničení Speeovy východoasijské eskadry 8. prosince 1914 v bitvě u Falklandských ostrovů. Po bitvě se skrýval u jižního pobřeží Chile. Nakonec ho 14. března 1915 u ostrova Robinsona Crusoe zastihly britské křižníky HMS Glasgow a HMS Kent. Po krátké přestřelce kapituloval. Během vyjednávání, které vedl pozdější admirál Wilhelm Canaris, loď potopila vlastní posádka. Podle jiné verze byl křižník potopen Brity ze msty přestože kapituloval a to na přímý rozkaz W. Churchilla. Němci ztratili 8 mrtvých a 29 raněných.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 62.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 167.[Dále jen Hrbek (2001)]
- ↑ Hrbek 2001, s. 170.
- ↑ Hrbek 2001, s. 164.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Dresden na Wikimedia Commons - (anglicky) Článek o třídě Dresden
