Třída D (1908)
Třída D | |
---|---|
HMS D1 | |
Obecné informace | |
Uživatel | Britské královské námořnictvo |
Typ | ponorka |
Lodě | 8 |
Zahájení stavby | 1907–1910 |
Spuštění na vodu | 1908–1911 |
Uvedení do služby | 1909–1912 |
Osud | 4 ztraceny 4 vyřazeny |
Předchůdce | třída C |
Nástupce | třída E |
Technické údaje D1 | |
Výtlak | 483 t (na hladině) 595 t (pod hladinou) |
Délka | 49,7 m |
Šířka | 6,2 m |
Ponor | 3,2 m |
Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby |
Rychlost | 14 uzlů (na hladině) 9 uzlů (pod hladinou) |
Dosah | 2500 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) |
Posádka | 25 |
Výzbroj | 3× 457mm torpédomet (6 torpéd) |
Ostatní | operační hloubka ponoru 30 m |
Třída D byla třída ponorek britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1909–1912.[1] Ve světové válce byly čtyři ztraceny. Ostatní byly vyřazeny. Byly to první britské ponorky poháněné vznětovými motory.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Celkem bylo postaveno osm ponorek této třídy. Oproti předcházejícím britským třídám byly výrazně větší, s vyššími výkony a větším dosahem. Šest jich postavila britská loděnice Vickers v Barrow-in-Furness a dvě loděnice Chatham Dockyard ve městě Chatham v hrabství Kent. Do služby byly přijaty v letech 1909–1912.[1]
Jednotky třídy D:
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
D1 | Vickers | 1907 | 16. května 1908 | září 1909 | Dne 23. října 1918 potopena jako cvičný cíl. |
D2 | Vickers | 1909 | 22. května 1910 | březen 1911 | Dne 25. listopadu 1914 v ústí Emže potopena německými hlídkovými čluny. |
D3 | Vickers | 1910 | 17. října 1910 | srpen 1911 | Dne 15. března 1918 v Lamašském průlivu omylem potopena francouzskou vzducholodí. |
D4 | Vickers | 1910 | 27. května 1911 | listopad 1911 | Prodána do šrotu 1921. |
D5 | Vickers | 1910 | 28. srpna 1911 | leden 1912 | Dne 3. listopadu 1914 v Severním moři potopena minou. |
D6 | Vickers | 1910 | 23. října 1911 | duben 1912 | Dne 26. června 1918 u pobřeží Severního Irska potopena německou ponorkou SM UB 73. |
D7 | Chatham Dockyard | 1910 | 14. ledna 1911 | prosinec 1911 | Prodána do šrotu 1921. |
D8 | Chatham Dockyard | 1910 | 23. září 1911 | březen 1912 | Prodána do šrotu 1921. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Ponorky nesly dva příďové a jeden záďový 457mm torpédomet s celkovou zásobou šesti torpéd. Jediná ponorka D4 nesla ještě jeden 76mm kanón. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 1200 hp a dva elektromotory o výkonu 550 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala čtrnáct uzlů na hladině a devět uzlů pod hladinou. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti deset uzlu na hladině.[2] Operační hloubka ponoru dosahovala třicet metrů.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 87. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída D na Wikimedia Commons