Svitavská pahorkatina

Svitavská pahorkatina
	Obec Řetůvka a Řetovský hřbet z rozhledny Andrlův chlum
Nejvyšší bod	693 m n. m. (Baldský vrch)
Délka	97 km
Šířka	31 km
Rozloha	1712,8 km²
Střední výška	412 m n. m.
Nadřazená jednotka	Východočeská tabule
Sousední; jednotky	Východolabská tabule ; Orlická tabule ; Podorlická pahorkatina ; Boskovická brázda ; Hornosvratecká vrchovina ; Železné hory
Podřazené; jednotky	Českotřebovská vrchovina ; Loučenská tabule ; Chrudimská tabule
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Svitavská pahorkatina na mapě Česka
Horniny	slínovec, prachovec, spongilit, pískovec, sedimenty
Povodí	Chrudimka, Loučná, Svitava, Labe
Souřadnice	49°52′54″ s. š., 16°18′52″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIC-3
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svitavská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Východočeské tabule. Leží v Pardubickém kraji (okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy, Pardubice, Chrudim), v Královéhradeckém kraji (okres Rychnov nad Kněžnou) a v Jihomoravském kraji (okres Blansko).

Poloha a sídla

Území celku má zhruba tvar skloněného trojúhelníku, jehož vrcholy se rozprostírají mezi sídly Chvaletice na severozápadě, Kostelec nad Orlicí na severu a Letovice na jihu. Z větších sídel uvnitř celku lze zmínit Chrudim, Vysoké Mýto, Litomyšl, Českou Třebovou, Ústí nad Orlicí a Svitavy.

Je to členitá pahorkatina s výraznějším vrchovinným územím na východě. Nachází se převážně v povodí Orlice, Loučné, Chrudimky a Svitavy, a na severozápadě i Labe. Leží převážně na slínovcích, prachovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s lokalitami neogenních mořských a říčních a pleistocenních říčních (proluviálních) a navátých (eolických) sedimentů. Je zde rozčleněný erozně denudační, místy erozně akumulační povrch v oblasti křídových antiklinál, synklinál a okrajových sedimentárních stupňovin, charakterizovaný zejména plochými kuestami, strukturně denudačními plošinami a pleistocenními říčními terasami Tiché Orlice, Loučné, Chrudimky, Svitavy a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi.^[1]

Celkem prochází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Severního moře (povodí Labe, resp. Orlice) a Černého moře (povodí Dunaje, resp. Moravy). Do Černého moře míří řeka Svitava a její přítoky v jižním cípu pahorkatiny. Severní část s řekami Chrudimka, Loučná, Novohradka, Třebovka či Tichá Orlice je odvodňována Labem.

Celek Svitavská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka VIC–3) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Českotřebovská vrchovina (VIC–3A) na východě, Loučenská tabule (VIC–3B) uprostřed a Chrudimská tabule (VIC–3C) na severozápadě.

Pahorkatina sousedí s celky Východolabská tabule na severozápadě, Orlická tabule na severu, Podorlická pahorkatina na východě, Boskovická brázda na jihovýchodě, Hornosvratecká vrchovina na jihu a Železné hory na jihozápadě.^[1]

Kompletní geomorfologické členění celé Svitavské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Nejvyšším bodem Svitavské pahorkatiny je Baldský vrch (693 m n. m.).

V tabulce jsou uvedeny jen některé z mnoha vrcholů s výškou nad 600 m n. m. v Českotřebovské vrchovině.

↑ ^a ^b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

Geomorfologické členění Svitavské pahorkatiny
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Východočeská tabule
ČESKOTŘEBOVSKÁ VRCHOVINA	Hřebečovský hřbet	Roh (661 m)
	Ústecká brázda	Rohles (541 m)
	Kozlovský hřbet	Baldský vrch (693 m)
LOUČENSKÁ TABULE	Vraclavský hřbet	Na Chlumku (495 m)
	Novohradská stupňovina
	Poličská tabule	Modřecký vrch (657 m)
	Litomyšlský úval
CHRUDIMSKÁ TABULE	Štěpánovská stupňovina	Heráně (454 m)
	Hrochotýnecká tabule
	Heřmanoměstecká tabule
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol