Přeskočit na obsah

Novohradka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Novohradka
Novohradka u Dvakačovic
Novohradka u Dvakačovic
Základní informace
Délka toku49,2 km
Plocha povodí470,0 km²
Průměrný průtokÚhřetice 2,30 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-03-03-040
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Pardubický kraj - Luže,Jenišovice,
Chroustovice, Hrochův Týnec, Úhřetice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Chrudimka
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novohradka je řekaPardubickém kraji, pravostranný přítok řeky Chrudimky. Především horní část jejího povodí je krajinou vysoké přírodně-estetické hodnoty. Říčka vytváří výrazné hluboké údolí a četné meandry a tůně. Její tok není po celé délce přehrazen. Svůj název dostala podle obce Nové Hrady, jejíž dominantou je zámek zvaný české Versailles. Její celková délka činí 49,2 km.[1] Plocha povodí měří 470,0 km².[2]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Pramení v rozsáhlém polesí u osady PasekyProseče u Skutče v nadmořské výšce 649,2 m. Zde je též označována jako Vranický potok. Převažující směr jejího toku je na severozápad. Na horním toku prochází malebnou oblastí Toulovcovy maštale. Jedná se o pískovcové skalní město s hluboko zaříznutými roklemi a kaňony, jež je chráněno jako přírodní rezervace. Na Maštale navazuje výrazné hluboké údolí, z obou stran obklopené smíšenými lesy, dlouhé přibližně 13 km. Spolu s údolím levostranného přítoku Krounky tvoří přírodní park Údolí Krounky a Novohradky. Od města Luže teče Novohradka již rovinatou krajinou až po soutok s Chrudimkou u Úhřetické Lhoty v nadmořské výšce 229,9 m. Dolní tok Novohradky bývá někdy také nazýván Olšinkou.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]
Hustota říční sítě

Největším přítokem řeky Novohradky co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je říčka Ležák, jejíž délka činí 31,0 km.[3] Druhým největším přítokem je říčka Žejbro dlouhá 30,8 km.[4] Třetím největším přítokem Novohradky je Krounka s délkou 23,9 km,[5] která je oproti Žejbru nepatrně vodnější. Průměrná hustota říční sítě Novohradky činí 1,12 km/km².[6] Celkově se v jejím povodí nachází 427 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 127 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoky dlouhé 10 až 20 km jsou v povodí jen dva.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nalézají tři vodní toky.[1]

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]
Novohradka na horním toku v PR Maštale
Zřícenina hradu Košumberk nad údolím Novohradky
Novohradka v Lozicích za nízkého stavu v srpnu 2015
Říčka v Jenišovicích u ústí Řepnického potoka

Průměrný průtok nedaleko ústíÚhřeticích na říčním kilometru 2,1 činí 2,30 m3/s.[13]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Novohradky (m3/s) ve stanici Úhřetice:[14]

Průměrné měsíční průtoky Novohradky (m3/s) ve stanici Úhřetice v roce 2014:[14]

Hlásné profily:[15][13]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) poznámky
Luže 28,35 152,26 km² 0,96 m3/s 69,7 m3/s aktualizace 2024
Úhřetice 2,10 462,52 km² 2,30 m3/s 103,0 m3/s aktualizace 2024

N-leté průtoky v Luži:[15]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m3/s] 10,9 26,0 34,3 57,8 69,7

N-leté průtoky v Úhřeticích:[13]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m3/s] 25,6 49,1 60,5 89,6 103,0

Dříve žila v Novohradce i vzácná hrachovka Pisidium moitessierianum.[16] Již v roce 1996 byl v Novohradce zjištěn výskyt nepůvodního plže Potamopyrgus antipodarum.[16] V dolním toku Novohradky byla v letech 2015-2016 zjištěna životaschopná populace evropsky významného mlže Unio crassus.[16] V Novohradce nyní žije 15 druhů vodních měkkýšů (7 druhů plžů a 8 druhů mlžů).[16]

Obce a jejich části podél toku řeky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ID vodního toku 106060002400
  1. a b c d Základní charakteristiky toku Novohradka a jeho povodí [online]. [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  2. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  3. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 20) [online]. [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  4. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 83) [online]. [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  5. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 88) [online]. [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Novohradky [online]. [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  7. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 84) [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  8. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 85) [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  9. a b c d HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 87) [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  10. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 82) [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  11. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 90) [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  12. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 91) [online]. [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. 
  13. a b c Evidenční list hlásného profilu stanice Úhřetice [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  14. a b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 89) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  15. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Luže [online]. [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  16. a b c d BERAN, Luboš. Vodní měkkýši Novohradky [Aquatic molluscs of the Novohradka River]. Malacologica Bohemoslovaca. 2018-02-08, roč. 17, s. 8–12. Dostupné online [cit. 2022-08-29]. ISSN 1336-6939. DOI 10.5817/MaB2018-17-8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]