Sturač

Sturač
	Sturač Styrax platanifolius
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	vřesovcotvaré (Ericales);
Čeleď	sturačovité (Styracaceae);
Rod	sturač (Styrax); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sturač (Styrax) je rod zahrnující asi 130 druhů velkých keřů či malých stromů z čeledi sturačovité, většina z nich je původní v subtropických až tropických regionech severní polokoule.

Výskyt

Velké množství z nich najdeme ve východní a jihovýchodní Asii, ale některé rostou i v rovníkových oblastech Jižní Ameriky ^[1]. V ČR se vzácně pěstují dva druhy: sturač japonský (S. japonicus) a sturač okrouhlolistý (S. obassia).^[2]

Rod Pamphilia, dříve samostatný, je nyní součástí rodu sturač na základě morfologické analýzy a analýzy dat DNA (Wallnöfer (1997), Fritsch et al.(2001))^[3]

Popis

Sturače rostou jako až 2–14 m vysoké stromy, jsou opadavé nebo stálezelené listy jsou jednoduché, vejčité, 1–18 cm dlouhé a 2–10 cm široké. Spodní strana listu je běloplstnatá. Květy jsou bílé, vonící,^[2] převislé, s bílou 5–10 plátky. Květy rostou po 3–30 společně v otevřených nebo hustých latách 5–25 cm dlouhých. Plody jsou podlouhlé suché peckovice, hladké, bez žebrování nebo s úzkými křídly, na rozdíl od plodů příbuzných druhů – halézie (Halesia ) a Pterostyrax.

Použití

Pryskyřice

Styraxová pryskyřice je sušená míza z poškozených stromů, zbavených kůry. V současné době se vyrábí z různých druhů sturače v různých lokalitách Sumatra, Jáva a Thajsko. Běžně se obchoduje s pryskyřicí ze S. tonkinensis, S. benzoides a sturače benzoového.^[4] Název „benzoin“ je pravděpodobně odvozen od arabského Luban jāwī (لبان جاوي‎, z čehož lze vyvodit, že Arabové byli informováni o původu těchto pryskyřic. V období středověku se s nimi obchodovalo v mezinárodním měřítku a měly pravděpodobně velký význam.

V současnosti se styraxová pryskyřice používá v magii^[5]a v oborech jako aromaterapie a lidové léčitelství, dříve se pryskyřice používala v lékařství^[6].

Chemická látka benzoin (1,2-difenyl-2-hydroxyethan-1-on), a to i přes zdánlivou podobnost názvu, není obsažena ve styraxové pryskyřici v měřitelném množství. Nicméně pryskyřice obsahuje malé množství uhlovodíku styrenu, pojmenované však po styrax (Liquidambar orientalis ), z něhož byl poprvé izolován, a ne podle rodu šturač (Styrax) samotném. Styren se používá k výrobě polystyrenů, plastů, včetně polystyrenu ^TM.

Historie

V antice byla styraxová pryskyřice používána v parfumerii, k výrobě některých druhů kadidel a lékařství.

V nataf נטף‎ se název kadidla zasvěceného bohu Jahve, které je uvedeno v knize Exodus, různě překládá do řečtiny jako termín (στακτή (staktḗ), může to tedy znamenat pryskyřice ze Styrax officinalis ale také nějaké jiné rostliny.

Užití jako vůně

Styraxové kadidlo se v oblastech Blízkého východu užívalo jako osvěžovač vzduchu. V Evropě se vyráběl Papier d'Arménie. Přestože produkuje vysoce toxické látky benzen a formaldehyd při spalování (stejně jako téměř všechny organické látky), působí lépe než syntetické osvěžovače vzduchu. Pálení pryskyřice může podle historických zdrojů odhánět hady. Hérodotos viděl kosti mnoha těchto… …hadů s křídly. Informace se ale pravděpodobně vztahuje k nějaké ještěrce např. agamě. Viz Hérodotos z Halicarnasu (c.440 BC) II.75.1-4. (c.440 BC).^[7].

Zdravotnictví

Vlastnosti styraxové pryskyřice jsou dnes zkoumány v oblasti lékařského využití, ale je využívána dlouhodobě a zřejmě s příznivými výsledky. Byla důležitou složkou v islámském zdravotnictví starověkým lékařem Avicennou (Ibn Seena, بن سینا‎) zmiňuje S. officinalis ve své Al-Qanun fi al-Tibb – لقانون في الطب‎ (Zákon lékařský). Ten uvádí, že styraxová pryskyřice smíchaná s jinými antibiotickými látkami a zpevňujícími materiály dává dobrý dentální materiál.

Zahradnictví

Několik druhů sturače se pěstuje jako okrasný strom v parcích a zahradách, zejména Styrax obassia a S. japonicusa jeho kultivary jako 'Emerald Pagoda'

Dva z druhů sturače se vzácně pěstují jako bíle kvetoucí okrasné dřeviny i v ČR. Oba druhy pocházejí z východní Asie. Vysazujeme je na světlé chráněné stanoviště, snášejí i lehký stín. Vyžadují čerstvé, živinami bohaté, humózní půdy. Při delším suchu vyžadují zálivku. Mladší rostliny přes zimu chráníme proti mrazu chvojím.^[2]

Dřevozpracující průmysl

Dřevo z větších druhů je vhodná pro jemné ruční práce. Egonoki- (Styrax japonicus) je používán na výstavbu 胡弓 – kokyū japonských nástrojů.

Choroby a škůdci

Pryskyřice ze sturače kryje rány po zranění kůry a odradí býložravce. Proto například několik housenek motýlů zřejmě sturač napadá ve srovnání s ostatními rostlinami méně. Druh Astraptes fulgerator byl zaznamenán na S. argenteus, ale nezdá se, že by dřeviny napadal pravidelně. (Hébert et al.(2004), Brower et al.(2006)) ^[8]

Ochrana a ekologie

Některé druhy sturače jsou ohroženy neregulovanou těžbou dřeva a zničením stanoviště. Většina z nich jsou klasifikovány jako zranitelné v IUCN, pouze čtyři druhy jsou téměř vyhubené (S. portoricensis). Je známo, že se nacházejí na jediné lokalitě.

Nároky

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) roste na slunci i v polostínu. Vhodná je propustná, humózní půda dobře zásobená vodou a živinami, pH neutrální až kyselé. Styrax japonicus a Styrax hemsleyana jsou vápnostřežné rostliny.^[9]^[10]

Množení

Množí se výsevem stratifikovaného semena, hřížením. Sturač japonský lze rozmnožovat také řízkováním.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Styrax na anglické Wikipedii.

↑ Fritsch, P.W.; Morton, C.M.; Chen, T. & Meldrum, C. (2001). Phylogeny and Biogeography of the Styracaceae. Int. J Plant Sci. 162(6, Supplement): S95–S116. [http://links.jstor.org/sici?sici=1058-5893(200111)162%3A6%3CS95%3APABOTS%3E2.0.CO%3B2-G HTML abstract, first page image
↑ ^a ^b ^c ^d SEKERKA, Pavel. Méně známé dřeviny – II. díl [online]. zahradaweb [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. ((česky)) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Wallnöfer, B. (1997). A revision of Styrax L. section Pamphilia (Mart. ex A. DC.) B. Walln. (Styracaceae). Annalen des Naturhistorischen Museums in Wien 99B: 681–720.
↑ BURGER, Pauline; CASALE, Alexandre; KERDUDO, Audrey. New insights in the chemical composition of benzoin balsams. Food Chemistry. 2016-11, roč. 210, s. 613–622. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. DOI 10.1016/j.foodchem.2016.05.015. (anglicky)
↑ http://www.magickyavalon.cz/magickyavalon/eshop/3-1-KURIDLA-JEDNODRUHOVA/10-2-Pryskyrice/5/276-STYRAX/^{[nedostupný zdroj]} na www.magickyavalon.cz (česky)
↑ http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?650 český herbář na botanika wendys (česky)
↑ [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126 A. D. Godley
↑ Brower, Andrew V.Z. (2006): Problems with DNA barcodes for species delimitation: 'ten species' of Astraptes fulgerator reassessed (Lepidoptera: Hesperiidae). Systematics and Biodiversity 4(2): 127–132. PDF fulltext Archivováno 17. 12. 2008 na Wayback Machine..
↑ (anglicky) [cit. 2009-11-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Dendrologie online: [online]. dendrologie.cz, rev. 2009-08-03 [cit. 2009-08-03]. Dostupné online. ((česky))

Literatura

Pastrorova, I.; de Koster, C.G. & Boom, J.J. (1997): Analytical Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS and HPLC-frit FAB-MS. Phytochem. Analysis 8(2): 63–73.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu sturač na Wikimedia Commons
Taxon Styrax ve Wikidruzích
Taxonomie na www.biolib.cz (česky)
krátký popis, obrázek na www.havlis.cz(česky)
popis sturače (Styrax obassia) na //botany.cz
popis sturače (Styrax japonica) na //botany.cz/

[fritsch-1] Fritsch, P.W.; Morton, C.M.; Chen, T. & Meldrum, C. (2001). Phylogeny and Biogeography of the Styracaceae. Int. J Plant Sci. 162(6, Supplement): S95–S116. [http://links.jstor.org/sici?sici=1058-5893(200111)162%3A6%3CS95%3APABOTS%3E2.0.CO%3B2-G HTML abstract, first page image

[s-2] SEKERKA, Pavel. Méně známé dřeviny – II. díl [online]. zahradaweb [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. ((česky)) ^{[nedostupný zdroj]}

[3] Wallnöfer, B. (1997). A revision of Styrax L. section Pamphilia (Mart. ex A. DC.) B. Walln. (Styracaceae). Annalen des Naturhistorischen Museums in Wien 99B: 681–720.

[4] BURGER, Pauline; CASALE, Alexandre; KERDUDO, Audrey. New insights in the chemical composition of benzoin balsams. Food Chemistry. 2016-11, roč. 210, s. 613–622. Dostupné online [cit. 2024-02-22]. DOI 10.1016/j.foodchem.2016.05.015. (anglicky)

[5] ttp://www.magickyavalon.cz/magickyavalon/eshop/3-1-KURIDLA-JEDNODRUHOVA/10-2-Pryskyrice/5/276-STYRAX/^{[nedostupný zdroj]} na www.magickyavalon.cz (česky)

[6] ttp://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?650 český herbář na botanika wendys (česky)

[7] [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126 A. D. Godley

[8] Brower, Andrew V.Z. (2006): Problems with DNA barcodes for species delimitation: 'ten species' of Astraptes fulgerator reassessed (Lepidoptera: Hesperiidae). Systematics and Biodiversity 4(2): 127–132. PDF fulltext Archivováno 17. 12. 2008 na Wayback Machine..

[9] (anglicky) [cit. 2009-11-05]. Dostupné online. (anglicky)

[10] Dendrologie online: [online]. dendrologie.cz, rev. 2009-08-03 [cit. 2009-08-03]. Dostupné online. ((česky))

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]