Strengenský tunel
| Strengenský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Stát |  Rakousko |
| Silnice | Rychlostní silnice S16 |
| Zeměpisné souřadnice | 47°7′45,56″ s. š., 10°29′48,45″ v. d. |
| Provozovatel | ASFiNAG |
| Provozní délka | 5 851 m a 5 775 m |
| Výstavba | |
| Otevření | 16. prosince 2005 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strengenský tunel (německy Strenger Tunnel, nikoliv Strengener Tunnel) je silniční dvojtubusový tunel rychlostní komunikace S16 (Arlberg Schnellstraße) v okrese Landeck v Tyrolsku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Strengenský tunel byl postaven v letech 2000–2006. Slouží jako obchvat obce Strengen am Arlberg, přes kterou procházel hustý provoz mezi spolkovou zemí Vorarlbersko a Tyrolsko, než byl tunel postaven. Silnice S16 vede ze západního tunelu Flirsch z křižovatky ve východní části obce Flirsch portály (1100 m n. m.) pod obcí Strengen a z portálů (920 m n. m.) do křižovatky, která je v západní části obce Pians, pokračuje východním silničním tunelem Quadratsch. Stavba byla zahájena 16. října 2000.[1] Severní tubus byl uveden do provozu 16. prosince 2005 pro dvousměrný provoz a provozován až do 2. června 2006. Celá stavba byla dokončena v červnu 2006. Ve dnech 22. a 13. srpna 2005 byly povodní na řece Rosanna poškozeny silnice a železniční trať. V srpnu 2005 byla prozatímně opravena jižní větev, aby byl zajištěn provoz mezi spolkovými zeměmi Vorarlbersko a Tyrolsko. V roce 2016 byl tunel rekonstruován a vybaven pasivní požární ochranou.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tunel byl postaven novou rakouskou tunelovací metodou v alpské oblasti západního Rakouska. Byl ražen v geologické jednotce nazývané Landecker Quarzphyllit v tektonicky porušených vrstvách metamorfovaných hornin. Vzhledem k velkému výškovému rozdílu (výškový gradient je 2,9 %) byly oba tubusy pro jednosměrný dvouproudý provoz raženy zároveň. Severní tubus je dlouhý 5851 m, jižní 5775 m.[3] Průřez tunelu byl dán šířkou 2×3,75 m a výškou vozovky 4,70 m, dvěma chodníky a umístěním ventilátorů. Poloměr průřezu byl 4,95 m, šířka 9,90 m. Světlý profil je 55 m², plocha výrubu, která závisela na geologických podmínkách, byla 77 m² respektive 88 m². Největší nadloží je 620 m.[4] [5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Strenger Tunnel na německé Wikipedii.
- ↑ Design and construction of the Strenger Tunnel 2001 Dostupné online.
- ↑ Structural Fire Protection in the Strenger Tunnel - tunnel. www.tunnel-online.info [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Strengen Tunnel (Strengen, 2005). Structurae [online]. [cit. 2020-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PÖTTLER, Rudolf; STARJAKOB, Franz; SPÖNDLIN, Daniel. TUNNELLING THROUGH HIGHLY SQUEEZING GROUND — A CASE HISTORY. S. 311–318. Górnictwo i Geoinżynieria [online]. Akademii Górniczo-Hutniczej im. Stanisława Staszica w Krakowie, 2005 [cit. 2020-01-08]. Roč. 29, s. 311–318. Dostupné online.
- ↑ ŠOUREK, Pavel. HILAR, Matouš. BETON V PODZEMNÍM STAVITELSTVÍ – SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ. 2007 Dostupné online, [cit. 2020-01-08], s. 16