Stephan von Millenkovich

Stephan von Millenkovich
Stephan von Millenkovich
Narození	9. března 1836; Oršava
Úmrtí	12. března 1915 (ve věku 79 let); Mödling
Národnost	německá
Povolání	spisovatel
Ocenění	Bauernfeldova cena (1902)
Děti	Max von Millenkovich, Benno von Millenkovich
Rodiče	Stephan von Millenkovich (1785–1863), Maria Pausz
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stephan von Millenkovich, pseudonym Stephan Milow (9. března 1836 Orsow, Rakousko – 12. března 1915 Mödling) byl německo-rakouský básník, spisovatel, dramatik, důstojník a kartograf.

Životopis

Stephan von Millenkovich byl synem stejnojmenného císařsko-královského plukovníka Stephana von Millenkovich (1785–1863, r. 1835 povýšen do šlechtického stavu) a jeho manželky Marie roz. Pauszové (1796–1866). Rodiče pocházeli z důstojnické rodiny. Jemu a jeho pěti bratrům (Johann 1815–1834, Maximilian 1818–1863, Constantin 1822–1870, Michael 1826–1847 a Hauptleute 1827–1862) byla souzena vojenská kariéra, a tak odešel na vojenský výcvik do kadetní školy v Olomouci a již v šestnácti letech byl poručíkem u pěšího pluku ve Vídni.

Ve Vídni se v roce 1854 seznámil se stejně ambiciózním kamarádem, poručíkem Ferdinandem von Saarem, s nímž ho pojilo důvěrné celoživotní přátelství. Jeho služba u vojska však neměla dlouhého trvání, neboť v témže roce byl povolán do Vojenského zeměpisného ústavu, kde zůstal po celou dobu vojenské služby. Zde rozšířil mapu okolí Vídně a dosáhl hodnosti kapitána.

Millenkovich byl činný především jako lyrik a romanopisec. Mezi prvními, kdo ocenili a vyznamenali jeho básnické dílo, byli Ferdinand Kürnberger, Peter Rosegger a také Robert Hamerling. Pro jeho literární tvorbu byla příznačná Schopenhauerova filozofie a výmarský klasicismus.

V roce 1865 se oženil s Elisabeth von Reichlin-Meldegg (1846–1923), se kterou měl dva syny: spisovatele a divadelního režiséra Maxe (1866–1945) a kontradmirála Benna (1869–1946).

R. 1869 odešel jako kapitán do výslužby kvůli nervovým potížím, které pravděpodobně způsobilo silné nachlazení při mapovacích pracích v dolnorakouských horách, a od té doby se plně věnoval poezii. V roce 1870 Millenkovich prodal svůj statek v Gonobitz (dnes Slovenske Konjice), koupil malý statek s hospodářstvím (dnes Georgi Schloss) v Ehrenhausenu a usadil se s rodinou ve Steiermarku, kde ho často navštěvoval Ferdinand von Saar a kde napsal "Die Steinklopfer".

Kvůli své nemoci se r. 1880 přestěhoval do Gorice. Již jako těžce nemocný odešel s manželkou r. 1899 do Mödlingu u Vídně, kde zůstal až do své smrti v roce 1915. Stephan Millenkovich byl pohřben v čestném hrobě na hřbitově v Mödlingu (skupina H, číslo 41).

Ocenění a vyznamenání

1902 Bauernfeldova cena
1902 pamětní deska na jeho domě v Mödlingu na ulici Schürffgasse
1911 u příležitosti jeho 75. narozenin byla ulice Marktgasse v Mödlingu přejmenována na Stephan-Milow-Gasse
1936 na památku ke 100. výročí narození zhudebnil Josef Kolleritsch (1897–1966) jeho báseň „Vor dem Ende“

Dílo

1865 Veröffentlichung des ersten Lyrikbandes
1866 Verlorenes Glück, erstes Prosawerk
1867 Auf der Scholle
1869 Ein Lied von der Menschheit
1870 Neue Gedichte
1872 Zwei Novellen, „Lebensskizzen des Arnold Frank“, der sein größter Erfolg als Autor werden sollte
1877 In der Sonnenwende
1882 Gesamtausgabe seiner bisher erschienenen Gedichte
1883 Drei Novellen: Wie Herzen lieben
1885 Deutsche Elegien (veränderte Auflage des Elegienzyklus „Auf der Scholle“)
1888 Drei Dramen: Getilgte Schuld, Die ungefährliche Frau, Bedrängte Herzen
1888 Lebensmächte, vierteiliger Roman (soziale u. politische Probleme der Monarchie)
1889 Aus dem Süden, neue Gedichte
1893 Novellen: Frauenliebe
1897 Erzählende Dichtungen „Höhen und Tiefen“, (verbesserte Auflage „Lied von der Menschheit“)
1903 Fallende Blätter, (Verlag F. Leichter in Ohlau)
1907 Jenseits der Liebe, Schauspiel, online
1912 Abendrot
1913 Erste und letzte Liebe (sein letztes veröffentlichtes Prosawerk)

V češtině

Utonuli – úvod František Sekanina; přeložil Jan Mrazík; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 67. Praha: J. R. Vilímek, 1914

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephan von Millenkovich na německé Wikipedii.

Literatura

Constantin von Wurzbach: Millenkovics, Stephan von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 18. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1868, S. 320–322 (Digitalisat).
Stefan Bruckschwaiger: Stefan Milow als Erzähler, Dissertation (Universität Wien), 1938
Eva Pawlik, Stephan Milows Lyrik, Dissertation (Universität Wien), 1954.
B. Stachel: Millenkovich Stefan von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 6, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1975, S. 301 f. (Direktlinks auf S. 301, S. 302).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stephan von Millenkovich na Wikimedia Commons
Literatur von und über Stephan von Millenkovich im Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
Werke von Stephan von Millenkovich im Projekt Gutenberg-DE
Eintrag zu Stephan von Millenkovich im Austria-Forum (im AEIOU-Österreich-Lexikon)