Slovenske Konjice

Slovenske Konjice
	Pohled na Slovenske Konjice
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°20′16″ s. š., 15°25′32″ v. d.
Nadmořská výška	322 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Slovinsko
Region	Savinjský
Občina	Slovenske Konjice
	Slovenske Konjice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	97,8 km²
Počet obyvatel	5 094 (2019)
Hustota zalidnění	52,1 obyv./km²
Správa
Status	Město
Župan	Darko Ratajc (2018)
Vznik	1165/1175
Zakladatel	Liupold Konjišský
Oficiální web	www.slovenskekonjice.si
PSČ	3210 Slovenske Konjice
Označení vozidel	CE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovenske Konjice nebo též pouze Konjice (německy Gonobitz) jsou město a středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Savinjském regionu. Nachází se asi 23 km severovýchodně od Celje. V roce 2011 zde žilo 5 094 obyvatel, v občině žilo k témuž roku 14 452 obyvatel. Městem protéká řeka Dravinja.

Historie

Území bylo podle archeologických nálezů osídleno již před třemi tisíci lety, na významu nabylo po příchodu Keltů, jejichž kmen byl nazýván Tavriskové a koncem 2. století se usadili na návrší Brinjeva Gora, odkud pocházejí archeologické nálezy. Širší oblast byla součástí království Noricum, které bylo kolem roku 15 př. n. l. připojeno k římskému státu. Keltové pravděpodobně vstoupili do jejich služeb, přejímali jejich hospodářské a společenské principy a splynuli s nimi, jak dosvědčují nápisy s keltskými jmény (např. náhrobní deska z lokality Radana vas, Kovaški Vrh, Koritno, Skomarje a Hudinja). Císař Claudius (41–54 n. l.) pověřil vládou v provincii Noricum Celeia (Municipium Claudia Celeia) svého prefekta. Římané postavili silnice, spojující oblast s Itálií a Podunajím (Panonií). Slované přišli v 6. století, z roku 1146 pochází první písemná zpráva o kostele sv. Jiří, z listiny patriarchy Pelegrina. Hrad byl postaven během 12. století, aby chránil dálkovou cestu a stezku ke klášteru kartuziánů v Žiči (německy Seiz). Hrad patří k nejstarším ve Slovinsku, rytíři z Konjic se podle pramenů objevili roku 1165 nebo 1175, kdy byl Liupold Konjišský zástupcem markraběte Otakara III. Štýrského, který klášter založil jako první kartouzu ve Štýrské marce a na slovanském území. V roce 1234 je hrad nazýván castrum Gonuvviz. O církevní správě Akvilejského patriarchátu se v 15. století v souvislosti se zdejším kostelem sv. Jiří zmínil furlanský humanista Paolo Santonino.

V letech 1597–1671 vlastnil hrad štýrský hraběcí rod Tattenbachů, poslední Hans Erasmus von Tattenbach (1630-1671) patřil k vůdcům protihabsburského Wesselényiho spiknutí a skončil na popravišti. Při březnové revoluci roku 1848 se ve městě zorganizovali národní obrozenci.

Ve 2. světové válce nacisté v blízkosti města zřídili koncentrační tábor Sterntal (slovinsky Šterntal nebo Strnišče), ve kterém bylo vězněno osm až dvanáct tisíc osob, zaměstnaných v blízké továrně na zpracování hliníku. Tábor byl osvobozen teprve v říjnu roku 1945 po intervenci mezinárodního Červeného kříže. Od května do října 1945 tam zemřelo kolem čtyř tisíc vězňů na úplavici, přesné údaje chybí.

Doprava

Městem prochází silnice 430, kolem města prochází dálnice A1. Sousedními městy jsou Celje, Slovenska Bistrica, Šentjur a Velenje.

Památky

Hrad - ruiny románské stavby a obytná věž, přestavěná a upravená v 19. století, kdy byl majitelem kníže Alfred Windischgrätz a jeho potomci (1828–1945)
Nadžupní kostel sv. Jiří, gotická trojlodní bazilika z doby kolem roku 1300, Roženvenská barokní kaple, věž dostavěná po požárech v 19. století, farní budova barokní
staré město: Stari Trg s domy z 15.-19. století, urbanisticky zajímavá dispozice úzkého trhu s otevřeným tokem potoka uprostřed, nad ním dvě statue, domy jen po stranách ulice,
Morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, od sochaře France Zamlika
Sloup se sv. Floriánem a patrony diecéze (sv. Jiří, sv. Jan Nepomucký, dva další), od sochaře France Zamlika (1737)
Hospodářský dvůr Trebnik - barokní stavba
Kartuziánský klášter Žiče (latinsky Domus in Valle Sancti Johannis Dům v údolí sv. Jana; německy Seiz) - založil Otakar III. Štýrský mezi léty 1155-1165, středověký stavební komplex opevněného kláštera se skládal z horní a dolní stavby a ze dvou kostelů, románský kostel je ruinou bez střechy, menší -nyní farní- kostel byl přestavěn v 18. století a stojí samostatně v katastru obce Špitalič.
Hřbitovní kostel sv. Anny v místní části Zgornja Pristava; renesanční stavba s figurálními epitafy rodiny Tattenbachů, barokní oltářní obraz
Okresní muzeum a galerie

Slavnosti

Jurjevanje – výroční slavnost patrona města sv. Jiří spojená s poutí a karnevalem
Maratón – každoročně v září
Grand prix Slovenske Konjice – mezinárodní mistrovství v boxu

Osobnosti

Hans Erasmus von Tattenbach (1630-1671) – hrabě, místodržitel Štýrska, jeden z vůdců protihabsburského povstání (Wesselényiho spiknutí), které skončilo popravou všech strůjců
Adelma Vay de Vaya (1840-1925) – rakouská hraběnka, spisovatelka, spiritistka a médium, žila a zemřela zde
Benno Milenkovič /von Millenkovich (1869-1946) – admirál rakousko-uherské flotily
Ivan Minatti (1924–2012) – slovinský básník, překladatel a editor
Tamara Zidanšeková – tenistka

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slovenske Konjice na slovinské Wikipedii.

Literatura

Blaznik P.: Historična topografija jugoslovanskega dela Koroške do leta 1500. Založba Obzorja 1986, s. 351, 357.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovenske Konjice na Wikimedia Commons

(slovinsky) Oficiální stránky města
(anglicky) Oficiální slovinský turistický průvodce^{[nedostupný zdroj]}