Stará Říše
| Stará Říše | |
|---|---|
 Stará Říše, střed obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Telč |
| Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°10′47″ s. š., 15°35′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 625 (2024)[1] |
| Rozloha | 17,78 km²[2] |
| Nadmořská výška | 587 m n. m. |
| PSČ | 588 67 |
| Počet domů | 252 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Stará Říše 124 588 67 Stará Říše stararise@volny.cz |
| Starosta | Zdeněk Svoboda |
| Oficiální web: www | |
  Stará Říše | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587923 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Stará Říše (německy Altreisch) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 625[1] obyvatel. Nadmořská výška činí 587 m n. m. Nachází se 12 km jižně od Stonařova, 4 km jihozápadně od Hladova, 24 km západně od Třebíče a 2 km od Markvartic, 3,5 km severozápadně od Rozseče, 5,5 km severovýchodně od Nové Říše, 11 km východně od Telče a 2,5 km od Olšan a 4 km jihovýchodně od Nepomuk. Nejbližší železniční stanice je v Telči, pošta v místě, zdravotní obvod Nová Říše.
Název
[editovat | editovat zdroj]České Říše byla hlásková úprava obecného německého grieß (či grūß, ve starší podobě griōz) - "štěrk"; označoval se tak také rudný štěrk, jméno tedy souviselo s místní hornickou činností. Přívlastek Stará na odlišení od Nové Říše je doložen (v německé podobě) už v nejstarším známém písemném dokladu z roku 1257. V některých dokladech je podoba Hříše, což byl výsledek častého připojování H- na začátek jmen začínajících na R- (prosadilo se ve jméně blízké Hříšice stejného původu). Podoba jména v písemných pramenech: Altenrusch (1257), Reusch (1265), in antiquo Rusch (1301), Hrzuss (1353), Antiquum Rewsch (1384), Antiquo Rews (1437), Staru Rzissi (1481), v Starey Rzissy (1481), Stara Hrzisse (1528), Stará Hříše (1591), Alt Reische a Stara Risse (1633), Alt Reisch (1678, 1718, 1720), Altreusch (1751), Alt Reisch a Stara Řjsse (1846), Altreisch a Stará Říše (1872), Stará Hříše (1881), Stará Říše (1924).[4]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Stará Říše leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina.
Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[5] Průměrná nadmořská výška činí 587 metrů.[6] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 638 metrů se nalézá severně od Staré Říše.
Městysem protéká potok Vápovka, na níž západně od Staré Říše leží rybníky Kladina, Prostřední rybník a Mlýnský rybník. Východně od městyse teče Sedlatický potok, na němž se rozkládají rybníky Malý a Velký Hruškovec. Tento potok se východně od Staré Říše vlévá do Markvartického potoka, jenž se o 600 metrů západněji vlévá do Vápovky. Jihozápadní částí katastru protéká Jechovecký potok, který na jižní hranici vtéká do Vápovky.[7] Směrem na Olšany se nachází přírodní rezervace Jechovec, kde rostou společenstva Alnetum glutinosea s dominantní bledulí jarní.[8]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Staré Říši pochází z roku 1257, kdy se podle ní psala Ludmila z Říše, která spolu se synem Marvartem z Hrádku vedla spor s novoříšským klášterem o patronátní právo kostela ve Staré Říši. Městys leží na frekventované křižovatce, kde se dělí cesty mezi Brnem a Jindřichovým Hradcem a také Jihlavou a směrem na Vídeň. Proto se stala Stará Říše již odedávna přirozeným středem kolonizace.
V roce 1589 povýšil císař Rudolf II. obec na městečko a následně došlo k nové výstavbě domů a nové radnice. Brtničtí z Valdštejna vlastnili Starou Říši po celé 16. století až do bitvy na Bílé hoře, kdy jim bylo panství Brtnice pro činnost Zdeňka Brtnického z Valdštejna za povstání proti císaři zkonfiskováno a propadlé panství zakoupil roku 1623 Romboald hrabě Collalto a San Savatore. Ovšem v roce 1758 vypukl veliký požár, kdy vyhořela prakticky celá obec, včetně fary, kostela i radnice. Požáru unikla pouze škola a dvě stavení. Městečko pak bylo součástí brtnického panství až do roku 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v městečku Staré Říši 47 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 46 a 1 zpustla. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Staré Říši 539 obyvatel, z toho 265 mužů a 274 žen v 96 domech a 133 domácnostech. Z nich se živilo 47 zemědělstvím, 23 živnostmi, 5 obojím a 3 měli jiné zaměstnání, vedle 55 nádeníků. Desátky se odváděly panství Brtnice.[9] Od roku 1869 k obci přísluší jako její součást vesnice Nepomuky.[10]
Správní začlenění obce od roku 1850[9]
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 byla Stará Říše součástí panství Brtnice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhala politické pravomoci podkrajského úřadu v Dačicích a v soudnictví okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž a v soudnictví pod okresní soud v Telči.
Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči až do územní reorganizace na přelomu let 1948 a 1949, kdy připadla pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla připojena pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1976 byla pod Starou Říši připojena obec Sedlatice a roku 1986 obec Markvartice. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.
Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[11]
Hospodářský vývoj obce do současnosti[9]
[editovat | editovat zdroj]Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy městečka 1729 ha. V roce 1908 zde bylo založeno Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí s tírnou lnu. K roku 1911 se uvádí živnosti: 4 bednáři, 2 hostinští, 1 kolář, 3 kováři a podkováři, 2 mlynáři, 5 obchodníků s dobytkem, smíš. zbožím, máslem, zeleninou a vejci, 2 obuvníci, 1 pekař, 1 pilař, 1 prodejce galanterního zboží, 1 řezník, 1 sedlář, 1 skladník piva, 1 sklenář, 2 truhláři. V obci byl od roku 1895 c. k. poštovní úřad. K roku 1924 zde pak působil lesní revír velkostatku Brtnice Collaltů, Spořitelní a záloženský spolek pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., Lnářské družstvo pro Starou Říši a okolí, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 bednář, 3 hostinští, 2 koláři, 3 kováři a podkováři, 3 krejčí a švadleny, 1 mlynář s pilou, 9 obchodníků se smíš. zbožím a potravinami, 3 obuvníci, 1 pekař, 1 řezník, 1 sedlář, 5 stolařů, 37 hosp. rolníků. Na Vápovce samota Čížovský mlýn. Městečko bylo elektrifikováno připojením na síť ZME Brno roku 1929.
JZD vzniklo roku 1950, v roce 1965 bylo s ním sloučeno JZD Olšany, roku 1974 JZD Bohuslavice a roku 1975 JZD Markvartice, čímž vzniklo JZD 9. květen Stará Říše, které v roce 1989 obhospodařovalo 2153 ha půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo na Zemědělskou společnost, s.r.o. a soukromé zemědělce. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství. Po roce 1945 bylo v obci zbudováno: vodovod, kanalizace, plynofikace, mateřská škola, tělocvična, hřiště a 48 rodinných domků. Provedena byla úprava obecního úřadu, školy a hřbitova.
V květnu roku 2020 bylo oznámeno, že městys obdržel nabídku od neznámého donátora na dar 500 tisíc Kč k tomu, aby pojmenovala ulici, kde žil Ivan Martin Jirous jeho jménem.[12]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Městys s českým obyvatelstvem. V roce 1850 měl 567 obyvatel.[9] Podle sčítání 1930 zde žilo v 169 domech 734 obyvatel. 734 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 732 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[13]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 707 | 751 | 734 | 705 | 717 | 795 | 791 | 694 | 755 | 745 | 679 | 655 | 661 | 630 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 649 | 690 | 677 | 647 | 665 | 745 | 734 | 656 | 718 | 730 | 674 | 650 | 655 | 628 |
Správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Místní části, členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Městys se člení na dvě místní části – Nepomuky a Stará Říše, které leží na 2 katastrálních území (pojmenované „Nepomuky na Moravě“ a „Stará Říše“) a má dvě základní sídelní jednotky – Nepomuky a Stará Říše.[16]
Stará Říše je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starosta Zdeněk Svoboda.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 497 | 79,48 | 15 | 6 KSČM 5 SNK pro budoucnost obce 2 Sdružení nezávislých 2 KDU-ČSL |
Bohumil Jahoda |
| 2006–2010 | 513 | 65,69 | 15 | 5 SNK pro budoucnost obce 4 KSČM 4 Sdruž.pro obec S.Říše a SNK ED 2 KDU-ČSL |
Zdeněk Svoboda |
| 2010–2014 | 509 | 68,96 | 15 | 5 KSČM 4 Sdružení "STAN", NK 4 SNK pro budoucnost městyse 2 KDU-ČSL |
Zdeněk Svoboda |
| 2014–2018 | 513 | 67,45 | 15 | 4 KSČM 4 Sdr. nez. kand. pro bud. měst. 4 KDU-ČSL 3 SNK PRO STAROU ŘÍŠI |
Zdeněk Svoboda |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy Pohonné hmoty s.r.o., H.B.R. Stará Říše, družstvo, KRONES, s.r.o., Služby pro stavebnictví, družstvo, STARKON JIHLAVA CZ a.s., MAPEN s.r.o., GRISTA s.r.o., HD Auto s.r.o. a UNIPRO s.r.o.[17] Ordinaci tu má psychiatrička a pediatr.
Obcí prochází silnice I. třídy č. 23 z Telče do Třebíče a komunikace II. třídy č. 407 z Nové Říše k silnici I. třídy č. 38.[18] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Tourbus, TRADO-BUS a ČSAD JIHOTRANS. Autobusy jezdí ve směrech České Budějovice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč, Brno, Dačice, Nová Říše, Studená, Zadní Vydří, Jihlava, Želetava, Budeč, Znojmo, Hrotovice a Moravské Budějovice.[19] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5092 z Nepomuk do Rozseče.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Zdejší škola byla při faře a nejstarší zmínka o ní je z roku 1633. Po třicetileté válce se učilo na radnici a roku 1672 je škola uváděna v obecní dřevěné chalupě. Roku 1783 bulo vybudováno bytelnější stavení pro školu školním patronem, klášterem novoříšským, za přispění vrchnosti brtnické a želetavské. Původně sem byly přiškoleny Hladov, Markvartice, Sedlatice, Svojkovice, Olšany a Veselí, od roku 1836 vyškoleny Hladov a Svojkovice, později ještě Markvartice. Roku 1850 škola rozšířena na dvoutřídní. V roce 1860 byla postavena od základů nová budova péčí kláštera, přístavba pak byla provedena roku 1903, kdy byla škola rozšířena na trojtřídní.[9]
Nynější Základní škola a Mateřská škola Stará Říše je příspěvková organizace zřizovaná obcí Stará Říše. Základní škola má tři třídy pro 1.–5. ročník. Ve školním roce 2014/15 navštěvovalo školu 28 žáků. Dojíždějí sem též děti z Markvartic, Olšan, Sedlatic a Rozseče.[20] Druhý stupeň žáci absolvují na základní škole v Nové Říši. Mateřská škola má kapacitu 25 dětí.[21] Sídlí zde knihovna.[22]
V minulosti působily ve Staré Říši tyto spolky:[9]
- Nár. jednota pro jihozápadní Moravu (1887),
- Farní spolek Cyril (1890),
- Hasičský spolek (1892),[23]
- Spolek agrárnické mládeže (1924).
Sbor dobrovolných hasičů Stará Říše, který je pokračovatelem Hasičského spolku působí v obci dodnes.
Úspěšný je fotbalový klub FSC Stará Říše, který v sezóně 2012/13 vyhrál krajský přebor a v sezóně 2013/14 tak hraje v divizi D.[24]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Barokní kostel Všech svatých postavený po požáru roku 1759 na místě původního gotického kostela z konce 14. století, zasvěcený sv. Petru[9]
- U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého bez tradičních atributů z roku 1898[9]
- V obci řada božích muk a poklon jako ukázky lidové tvorby z 19. století[9]
- Domy čp. 28, 29, 106 a 151 s lochy a výklenky a komorami vytesanými ve skále[9]
- Pomník padlým v první a druhé světové válce
- Na dvoře čp. 69 pamětní deska Josefa Floriana z roku 2002[9]
- Nelokalizovaná tvrz se uvádí v letech 1386–1407[9]
- V části Nepomuky pod Veselským vrchem pamětní kámen k události ze 70. let 18. století[9]
- Výklenková kaplička
- Boží muka u dvoru Kladina
- Fara
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Josef Florian (1873–1941), katolický myslitel, vydavatel a překladatel
- Ivan Martin Jirous (1944–2011), básník, v obci několik let žil[12]
- Antonín Pokorný nar. 1939, rektor ČVUT
- František Zvěřina (1920-1973), redaktor a překladatel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 416.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Stará Říše [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Stará Říše [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Jechovec [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 972–976.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 344.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ a b SINGR, Martin. Stará Říše zřejmě pojmenuje ulici po Jirousovi. Může za to dostat stovky tisíc. Třebíčský deník. 2020-05-06. Dostupné online [cit. 2020-06-29].
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 26.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 88. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 88-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03.
- ↑ Stará Říše [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Stará Říše [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Základní škola [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Mateřská škola [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-04.
- ↑ Knihovna Stará Říše [online]. Knihovna Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
- ↑ SDH [online]. Obec Stará Říše, 2014-11-04 [cit. 2014-11-04]. Dostupné online.
- ↑ http://nv.fotbal.cz/domaci-souteze/kao/vysocina/archiv_d.asp?fs=610&rok=2012&soutez=610A1A
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERMÁK, Marek. Vydavatelství Josefa Floriana ve Staré Říši. Úskalí podnikání.. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 11. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 1999. S. 393–402.
- FLORIAN, Gabriel. Archeologické nálezy z okolí Staré Říše. In: Naším krajem č. 8. Třebíč: Západomoravské muzeum, 1997. S. 59–66.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Říše na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Říše (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Stará Říše v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
