Knínice (okres Jihlava)
| Knínice | |
|---|---|
 Centrum obce Knínice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Telč |
| Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°5′39″ s. š., 15°36′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 194 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,66 km²[2] |
| Katastrální území | Knínice |
| Nadmořská výška | 541 m n. m. |
| PSČ | 588 56 |
| Počet domů | 108 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Knínice 2 588 56 Telč kninice@ji.cz |
| Starosta | Stanislav Veselý |
| Oficiální web: www | |
  Knínice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587389 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Knínice (německy Kinitz, dříve Kynice[4]) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 194[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Lomy, Hříšice, Horní Slatina, Budeč, Červený Hrádek, Krasonice a Radkovice u Budče.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty z Kneniz (1262, 1268), z Knehniz (1301), z Knyenitz (1310), Knehnicz (1322, 1364), Knyhnicz (1371), Knyehnicz (1385), Kniehnicz (1390), Knihnicze (1512), z Kyhnicz (1581), Khünitz (1672), Künitz (1718), Kinitz (1720), Künitz (1751), Kinitz a Kjnice (1846), Kinitz a Knínice (1872), Kinitz, Kynice a Knínice (1885), Kynitz a Kynice (1893) až k podobám Kinitz a Knínice v roce 1915. Místní jméno znamenalo ves lidí poddaných knieni, což je staročeské slovo odvozené od slova kněhyně (kněžna či abatyše ženského kláštera).[5] Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného a genitiv zní Knínic.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1262.[6][pozn. 1] Od roku 1869 pod Knínice přísluší vesnice Bohusoudov.[7]
Správní začlenění obce od roku 1850
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 byly Knínice samostatným statkem náležejícím k panství Budeč ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou v Dačicích. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice začleněna pod správní okres Jihlava v Jihomoravském kraji. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. Od roku 2003 spadá vesnice pod Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.[8]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Knínice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2,5 km jižně od Krasonic, 8 km jihozápadně od Želetavy a 6 km od Meziříčka, 2,5 km severozápadně od Radkovic u Budče, 1,5 km severovýchodně od Budče, 6 km jihovýchodně od Nové Říše a 3 km od Bohusoudova. Geomorfologicky je oblast součástí [[[Jevišovická pahorkatina|Jevišovické pahorkatiny]] a jejího podcelku Jemnická kotlina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 541 metrů.[10] Nejvyšší bod, V Lípí (647 m n. m.), leží severozápadně od obce za Bohusoudovem. Severně od Knínic stojí vrchy Skříp (570 m n. m.) a Manda (546 m n. m.). Obcí protéká Prokopka, na níž severně od Knínic leží rybník Husinec, přímo v obci Návesní rybník a jižně od Knínic Šmahlův rybník. Východní hranici tvoří řeka Želetavka.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo ve 101 domech 452 obyvatel. 451 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 444 římských katolíků a 5 evangelíků.[12]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 670 | 662 | 620 | 645 | 654 | 647 | 582 | 458 | 428 | 361 | 296 | 215 | 206 | 186 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 588 | 555 | 515 | 532 | 531 | 530 | 452 | 373 | 362 | 311 | 253 | 195 | 196 | 178 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Místní části, členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Obec je rozdělena na dvě místní části (Bohusoudov a Knínice),[14] které leží na jednom katastrální území Knínice[15] a má dvě základní sídelní jednotky – Bohusoudov a Knínice.[16]
Knínice jsou členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
Zastupitelstvo a starosta
[editovat | editovat zdroj]Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Stanislav Veselý.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2002–2006 | 167 | 69,46 | 7 | 7 US-DEU | Stanislav Veselý |
| 2006–2010 | 154 | 53,25 | 7 | 7 KDU-ČSL | Stanislav Veselý |
| 2010–2014 | 151 | 56,95 | 7 | 7 KDU-ČSL | Stanislav Veselý |
| 2014–2018 | 155 | 55,48 | 7 | 7 KDU-ČSL | Stanislav Veselý |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy Lihovar Budeč spol. s r.o., Kyprův mlýn s.r.o. chovající ovce, AVANT-OKNA s.r.o., R. V. Lex s.r.o., Filter-Technics CZ, s.r.o.[17] a Truhlářství Puchner. Obcí prochází silnice II. třídy č. 410 z Budče do Krasonic a komunikace III. třídy č. 41012 do Bohusoudova.[18] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Josef Štefl - tour, BK BUS, TRADO-BUS a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Budeč, Želetava, Markvartice, Jemnice, Třebelovice, Nová Říše, Telč, Řásná, Krasonice, Jihlava a Moravské Budějovice.[19] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5124 z Bohusoudova do Radkovic u Budče a č. 5092 do Krasonic.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Místní děti dojíždějí do školy v Želetavě.[20] Sbor dobrovolných hasičů Knínice byl založen v roce 1924.[21]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel Povýšení svatého Kříže
- Výklenková kaplička směrem na Krasonice
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ludvík Doležal (1849–1932) – učitel a včelař
- Matěj Štocker (1860–1940) – starosta Telče
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tento letopočet je uváděn také s Miroslavskými Knínicemi, v listině z roku 1262 je zmíněn Jaroslav z Knínic, podle literatury asociován právě s touto obcí.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 22.02.15. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-02-15]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 403.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 44-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 46.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 639–642.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Knínice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Knínice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 23.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 44. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Knínice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Knínice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2011/2012 [online]. ZŠ a MŠ Želetava, 2012-09-01 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
- ↑ SDH Knínice [online]. OSH Jihlava, 2014-11-15 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knínice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kněnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Knínice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
