Přeskočit na obsah

Smyrenské křížové výpravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smyrenské křížové výpravy
konflikt: Křížové výpravy
Rhodští rytíři obsazují přístav Smyrny roku 1344, Charles-Alexandre Debacq
Rhodští rytíři obsazují přístav Smyrny roku 1344, Charles-Alexandre Debacq

Trvání13431351
MístoSmyrna a okolí, Anatolie
Souřadnice
Výsledeknerozhodný
Změny územíčástečná okupace Smyrny křesťany trvající až do roku 1402, kdy jí dobyl Tamerlán
Strany
Benátská republikaBenátská republika Benátská republika
Maltézský řád Řád rhodských rytířů
Kyperské královstvíKyperské království Kyperské království
Papežský státPapežský stát Papežský stát
DauphinéDauphiné Dauphiné
Ajdinský bejlikAjdinský bejlik Ajdinský bejlik
  • turečtí piráti
Velitelé
první výprava:
Papežský stát Jindřich z Asti †
Benátská republika Pietro Zeno †
Papežský stát Martin Zaccaria †
Hugo IV. Kyperský
druhá výprava:
Humbert II. z Viennois
Ajdinský bejlik Umur Beg (13431348)
Ajdinský bejlik Hızır Beg (13481351)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smyrenské křížové výpravy byly v letech 13431351 celkem dvě vojenská tažení vyslaná papežem Klementem VI. proti tureckému Ajdinskému bejliku vládce Umura Ghaziho v Malé Asii. Obě byly cíleny proti přístavnímu městu Smyrně a zakročit proti tureckému pirátství rozmáhajícímu se v Egejském moři. Papež vydal bulu Insurgentibus contra fidem vyhlašující odpuštění hříchů zúčastněným a oprávnění kázat kruciátu všude po Evropě, také pověřil Jindřicha z Astiho, latinského patriarchu v Konstantinopoli, k vytvoření křesťanské aliance proti Turkům. K ní se připojili kyperský král Hugo IV. a Řád johanitů.

Smrt vůdců křížové výpravy v představě G. Gatteriho

Po vítězství nad piráty v námořní bitvě u Pallene a dobytí Smyrny se křižákům nakonec podařilo udržet si část města, kde odráželi další turecké útoky nebo odkud sami pořádali nájezdy do okolí. Po jedné z akcí na zajištění zásob se Jindřich z Asti rozhodl celebrovat mši v katedrále, která se nacházela mimo město, což se ukázalo jako osudová chyba. Zde pak byli vůdci křížové výpravy pobiti Umurovými vojáky. Nejistá situace křižáků v Malé Asii podnítila papeže k uspořádání druhé výpravy roku 1345, které se ujal Humbert II. z Viennois. Humbert sice dokázal porazit Turky v bitvě, ale jeho výprava sama o sobě představovala jen pouhý výpad, pouze dodala křižákům ve Smyrně jen trochu víc času k opevnění svých pozic. V dalších pěti letech byla Smyrna prakticky v neustálém obležení a papež se pokoušel o sjednání příměří s Turky. Vytyčeného cíle skoncovat s pirátstvím se výpravám nepodařilo, nicméně způsobily ajdinskému státu citelnou újmu a křesťané okupovali část města až do roku 1402, kdy Smyrnu dobylo tímúrovské vojsko.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smyrniote crusades na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]