Slingsby Hengist
| Hengist | |
|---|---|
 Hengist Mk.I (DG676) ve vleku během zkoušek na základně Airborne Forces Experimental Establishment na letišti Sherburn-in-Elmet v hrabství Yorkshire, duben 1943 | |
| Určení | transportní kluzák |
| Výrobce | Slingsby Sailplanes |
| Šéfkonstruktér | John Frost |
| První let | leden 1942 |
| Vyřazeno | 1946 |
| Charakter | vyřazen ze služby |
| Uživatel | Royal Air Force |
| Výroba | 1942–1944 |
| Vyrobeno kusů | 18 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slingsby Hengist byl britský transportní kluzák vzniklý u společnosti Slingsby Sailplanes Ltd. Podobně jako další britské vojenské kluzáky druhé světové války nesl jméno válečníka začínající od „H“, v tomto případě mytického jutského nájezdníka Hengista.
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]K použití útočných kluzáků byly ozbrojené síly Spojeného království přivedeny úspěšným nasazením tohoto prostředku nacistickým Německem, které v květnu 1940 použilo kluzáky typu DFS 230 k útoku na belgickou pevnost Eben-Emael.[1] Výhodu kluzáků proti padákovému výsadku představovala okamžitá koncentrace vysazených sil, namísto jejich rozptýlení.
Slingsby T.18 Hengist zkonstruoval John „Jack“ Frost. Jednalo se o patnáctimístný kluzák navržený podle požadavků zadaných Air Ministry ve Specification X.25/40 (vydaných na základě operačního požadavku O.R.98), vydaných v únoru 1941 a formulovaných pro případ, že by se nenašel dostatečně výkonný vlečný letoun pro větší typ Airspeed Horsa.[2] Koncem roku 1941 byly objednány čtyři prototypy, z nichž první, sériového čísla DG570, byl zalétán v lednu 1942 ve vleku za bombardérem Armstrong Whitworth Whitley.[3]
Mezi únorem 1943 a březnem 1944 převzalo Royal Air Force (RAF) celkem 14 sériových kusů.
Celodřevěný[4] typ se vyznačoval charakteristickým vzhledem s oblými liniemi profilu trupu a plochými boky. Jedním z osobitých Frostových konstrukčních prvků bylo použití nafukovacího gumového vaku na spodní části trupu v roli ližiny určené pro přistávání,[4] po odhození kolového podvozku užívaného pro vzlety. Sériové exempláře měly zesílený podvozek, a výrobce je označoval jako Mk.III, ale toto označení nebylo RAF užíváno.[3]
Operační historie
[editovat | editovat zdroj]Dva kluzáky Hengist Mk.I byly předány cvičné jednotce Glider Pilots' Exercise Unit, zatímco další byly použity u experimentálních jednotek anebo zůstaly ve skladech. Výroba typu byla skončena poté co v rámci programu Lend-Lease započaly dodávky amerického typu Waco Hadrian.[2] Hengist tak zůstal záložním typem, který se nedočkal bojového nasazení, a v roce 1946 byl vyřazen ze služby.[3]
Specifikace (Hengist Mk.I)
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 2 (pilot a kopilot)[4]
- Kapacita: 15 plně vyzbrojených vojáků[4]
- Délka: 17,22 m (56 stop a 6 palců)
- Rozpětí křídel: 24,38 m (80 stop)
- Nosná plocha: 72,46 m² (780 čtverečních stop)
- Štíhlost křídla: 8,2
- Profil křídla: NACA 2415 (u kořene), NACA 4412 (špice)
- Prázdná hmotnost: 2 100 kg (4 630 liber)
- Vzletová hmotnost: 3 788 kg (8 351 liber)
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Pádová rychlost: 77 km/h (42 uzlů, 48 mph) v tahu
- Rychlost v tahu: 209 km/h (130 mph, 113 uzlů)
- Klouzavost: 14:1
- Zatížení křídel: 52,3 kg/m² (10,7 lb na čtvereční stopu)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slingsby Hengist na anglické Wikipedii.
- ↑ Simons 1996, s. 99.
- ↑ a b c Ellison 1971, s. 188.
- ↑ a b c Swanborough 1997, s. 89.
- ↑ a b c d Mrazek 2011.
- ↑ Simons 1996, s. 101.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BISHOP, Chris. New York: Sterling Publishing Company, Inc, 2002. ISBN 1-58663-762-2. (anglicky)
- BROWN, Robert G. On the Edge: Personal Flying Experiences During the Second World War. Renfrew, Ontario, Canada: General Store Publishing House, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-896182-87-2. (anglicky)
- ELLISON, Norman, 1971. British Gliders and Sailplanes. London: A & C Black ltd. ISBN 0713611898. (anglicky)
- FLINT, Keith. Airborne Armour: Tetrarch, Locust, Hamilcar and the 6th Airborne Armoured Reconnaissance Regiment 1938–1950. Solihul, W. Midlands, UK: Helion & Company Ltd, 2006. ISBN 1-874622-37-X. (anglicky)
- LYNCH, Tim. Silent Skies: Gliders At War 1939–1945. Barnsley, UK: Pen & Sword Military, 2008. Dostupné online. ISBN 0-7503-0633-5. (anglicky)
- MARCH, Daniel J. British Warplanes of World War II. London: Aerospace Publishing, 1998. Dostupné online. ISBN 1-874023-92-1. (anglicky)
- MONDEY, David. The Hamlyn Concise Guide to British Aircraft of World War II. London: Chancellor Press, 2002. ISBN 1-85152-668-4. (anglicky)
- MRAZEK, James E, 2011. Airborne Combat: The Glider War/Fighting Gliders of WII. Mechanicsburg, Pennsylvania: Stackpole Books. ISBN 978-0-8117-0808-1. Kapitola The British Glider Effort, s. 321–344. (anglicky) Formát EPUB.
- MUNSON, Kenneth. Aircraft of World War II. New York: Doubleday and Company, 1972. ISBN 0-385-07122-1. (anglicky)
- OTWAY, T.B.H. The Second World War 1939–1945 Army: Airborne Forces. London: Imperial War Museum, 1990. ISBN 0-901627-57-7. (anglicky)
- SIMONS, Martin, 1996. Slingsby Sailplanes. London: Airlife Publishing. Dostupné online. ISBN 1-85310-732-8. (anglicky)
- SMITH, Claude. History of the Glider Pilot Regiment. London: Pen & Sword Aviation, 1992. ISBN 1-84415-626-5. (anglicky)
- SWANBOROUGH, Gordon, 1997. British Aircraft at War, 1939–1945. East Sussex, UK: HPC Publishing. ISBN 0-9531421-0-8. (anglicky)
- THETFORD, Owen. Aircraft of the Royal Air Force since 1918. 7. vyd. London: Putnam & Company, 1979. Dostupné online. ISBN 9780370301860. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slingsby Hengist na Wikimedia Commons - Hengist Mk.I na stránkách valka.cz
