Skradin
| Skradin | |
|---|---|
 Skradin, panorama města s kostelem Narození Panny Marie od řeky Krky | |
.gif) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°49′ s. š., 15°55′ v. d. |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Šibenicko-kninská |
  Skradin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 823 (2011) |
| Etnické složení | Chorvati, Srbové |
| Správa | |
| Starosta | Nediljko Dujić |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Skradin (italsky Scardona, starořecky Σκάρδων[1]) je malé město v Šibenicko-kninské župě v Chorvatsku asi 17 km severním směrem od města Šibeniku.
K roku 2011 žilo ve Skradinu 588 obyvatel, v celé připadající opčině pak 3 825 obyvatel. Podle sčítání lidu v roce 2011 tvořili 79,24 % obyvatel Chorvati a 17,75 % Srbové.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Přibližně kilometr od města se nad řekou Krkou klene Krkský most nejrušnější chorvatské dálnice A1.
Městečko se nachází na břehu širokého ústí řeky Krka do Prokljanského jezera a je jedním z přístupových míst k Národnímu parku Krka. Hlavní atrakcí parku je řada vodopádů Slapovi Krke, z nichž největší, Skradinski buk, byl pojmenován po Skradinu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na území dnešního města se ve starověku existovalo ilyrské sídlo Scardona, které se řadí mezi nejstarší města dnešního Chorvatska. Nacházelo se na hranicích mezi kmenem Dalmátů a liburnskými kmeny. Sídlo bylo hlavním městem Liburnů, kdy neslo název Skardon.[2] Ve 2. století se stalo součástí římské říše a stalo se administrativním a vojenským centrem regionu. Během období stěhování národů byla Scardona zničena.
V 9. století se zde usídlil slovanský kmen Chorvatů. Své jméno město Skradin získalo v 10. století. Ve středověku se město stalo jedním ze sídel významného rodu Šubićů z Bribiru.
Skradin za vlády Šubićů
[editovat | editovat zdroj]Na přelomu 13. a 14. století Skradin vzkvétal jako hlavní město bánů z rodu Šubićů, Pavla I. a Mladena II. Šubićovi vystavěli pevnost Turina na kopci s výhledem na skradinský přístav.[3] Osadu pod pevností povýšili na svobodné město, v té době se také stalo komunou a získalo vlastní statut a samosprávu.[4] [5] [6] Město dále obohatili výstavbou několika štědře vybavených klášterů, ve kterých sídlili dominikáni, františkáni a další řády.[7]
Doba úpadku a osmanské nadvlády
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1522 až 1684 byl Skradin pod nadvládou Osmanské říše, než se v říjnu roku 1683 obyvatelstvo benátské Dalmácie, především Uskoci z Ravni kotari, chopilo zbraní a spolu s rajou (nižší třída) osmanských pohraničních oblastí povstalo a obsadilo Skradin, Karin, Vranu, Benkovac a Obrovac.[8] Poté město ovládala Benátská republika, jíž zůstalo až do roku 1794.
Později bylo okupováno Napoleonem (První Francouzské císařství), ještě později se stalo součástí Rakouska-Uherska. Během této doby ztratil Skradin svůj význam jako centrum regionu, které se přesunulu do nedalekého Šibeniku a rozvoj města začal stagnovat.
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]
- Giorgio Schiavone, původně Jurar Ćulinović (1433/1463-1504), chorvatský malíř období renesance
- Rüstem Paša (1500 nebo 1507–1561), osmanský politik narozený ve Skradinu
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Skradin na anglické Wikipedii.
- ↑ Strabo, Geography, §7.5.4
- ↑ Strabo, Geography, §7.5.4
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ hrcak.srce.hr. Dostupné online.
- ↑ hrcak.srce.hr. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ ; Radovan Samardžić. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9788617015631.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skradin na Wikimedia Commons
