Přeskočit na obsah

Dálnice A1 (Chorvatsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dálnice A1
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelHrvatske autoceste d.o.o.
Celková délka550 km
    v provozu:483 km[1]
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Region
Geodata (OSM)OSM, WMF
Objekty na trase
    16x16px link=Mimoúrovňová křižovatka (0) Lučko (A3)
     (1) Lučko
      Odmorište Stupnik
     (1b) Donja Zdenčina, Klinča Sela, Pisarovina
      Odmorište Desinec
     (2) Jastrebarsko
      Odmorište Draganić
     Kupa-Kupa (181 m)
     (3) Karlovac, Slunj, Duga Resa
     Drežnik (2485 m)
     Sveti Marko (265 m)
     Dobra (546 m)
     (4) Novigrad na Dobri
      Odmorište Vukova Gorica
     (5) Novo Mesto (SLO), Bosiljevo
     (6) Pula, Rijeka
    16x16px link=Mimoúrovňová křižovatka (6) Bosiljevo II (A6)
     Ivačevo Brdo (120 m)
      Odmorište Dobra
     (7) Ogulin, Josipdol
      Odmorište Modruš
     Mala Kapela (5780 m)
     Odmorište Jezerane
     Mokro Polje (636 m)
     Jezerane (636 m)
     (8) Brinje, Križpolje
      Odmorište Brinje
     Brinje (1540 m)
     (9) Rijeka, Senj
     Odmorište Brloška Dubrava
     (10) Otočac
     Brezik (435 m)
     Gacka (466 m)
     Plasina (2300 m)
      Odmorište Ličko Lešće
     Grič (1259 m)
      Odmorište Janjče
     Medina Gora (125 m)
     (11) Perušić
     Varošina (125 m)
     Odmorište Lički Osik
     (12) Karlobag, Lički Osik, Gospić
     Jadova (64 m)
     Odmorište Jadova
     Kravarićki potok (23 m)
      Odmorište Zir
     (13) Gornja Ploča, Udbina
     (14) Gračac, Lovinac, Sveti Rok
     Krpani (178 m)
     Sveti Rok (5681 m)
     Odmorište Marune
     Ledenik (740 m)
     Bristovac (644 m)
     Čelinka (220 m)
      Odmorište Jasenice
     (15) Rijeka, Obrovac, Starigrad, Maslenica
     Maslenica (378 m)
     (16) Pag, Novigrad, Posedarje
     (17) Nin, Smilčić, Zadar-západ
     (18) Sukošan, Zadar, Zemunik Donji
      Odmorište Nadin
     (19) Pakoštane, Benkovac, Biograd na Moru
     (20) Murter, Vodice, Pirovac
      Odmorište Prokljan
     (21) Skradin
     Krka (388 m)
     Odmorište Krka
     (22) Knin, Drniš, Primošten, Šibenik
      Odmorište Vrpolje
     (23) Perković, Vrpolje
      Odmorište Sitno
     Dubrave (790 m)
     (24) Kaštela, Trogir, Prgomet
     (24a) Konjsko, Lećevica
      Odmorište Kozjak
     Konjsko (1122 m)
     (25) Split, Sinj, Dugopolje
     Zaranač (300 m)
     Prosika (30 m)
     Bisko (520 m)
     (26) Livno (BiH), Trilj, Bisko
     Rošca (150 m)
     Konšćica (150 m)
     Vrankovića ograda (150 m)
      Odmorište Mosor
     Crna brda (420 m)
     Stražina (614 m)
     (27) Blato na Cetini
     Cetina (148 m)
     (28) Imotski, Omiš, Makarska, Šestanovac
     (29) Imotski, Zagvozd
     Odmorište Rašćane Gornje
     (30) Ravča
     Umac (387 m)
     (30a) Vrgorac
     Šubir (850 m)
    16x16px link=Mimoúrovňová křižovatka (31) Mali Prolog (A10)
     Mali Prolog (1005 m)
     Kobiljača (769 m)
     Puljani (320 m)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Most Maslenica
Odpočívka Maruna
A1

Dálnice A1 (chorvatsky Autocesta A1, hovorově Dalmatina, Croatica, Jadranska autocesta, Autocesta Zagreb – Split – Dubrovnik, dříve i Autocesta Kralja Tomislava[2]) je nejdelší, nejvýznamnější a během letní sezóny i nejvytíženější chorvatská silnice.[3][2] Spojuje hlavní město Záhřeb s druhým největším městem země Splitem, které je zároveň metropolí Dalmácie a jedním z nejvyhledávanějších letních turistických lokalit, v budoucnosti má dálnice dosáhnout až do Dubrovníku. Dálnice představuje důležitý severojižní dopravní koridor Chorvatska a je významnou součástí Jadersko-Jónské dálnice, která v budoucnu propojí letoviska na pobřeží Jaderského a Jónského moře od Terstu až po jih Peloponéského poloostrova.[4] Spojuje mnohá významná chorvatská města a rovněž zajišťuje přístup do několika národních i přírodních parků, památek světového kulturního dědictví a do podstatné části přímořských letovisek. Po její trase vedou dvě evropské silnice: E65 v úseku Záhřeb – Bosiljevo a Žuta Lokva – Vrgorac a E71 v úseku Záhřeb – Dugopolje (Split).

Z celkové plánované délky 550 km je k roku 2021 v provozu 483 km mezi Záhřebem a obcí Karamatići (blízko města Ploče v Dubrovnicko-neretvanské župě),[1] přičemž dálnice spojuje města Karlovac, Gospić, Zadar, Šibenik, Split, Makarska a Ploče. Dálnice vede také několika tunely – Mala Kapela (5761 metrů dlouhý), Sveti Rok (5759 m) (ten prochází hranicí mezi dvěma klimatickými zónami a to středomořskou a vnitrozemskou evropskou) a pak ještě na dvě desítky menších. Nedaleko Karlovace vede dálnice těsně u hranice se Slovinskem, dále na jih prochází krajinou Plitvických jezer a Národního parku Krka, ve své jižní části se téměř dotýká bosenských hranic.

Na provozovaném úseku dálnice mezi Záhřebem a Karamatići je postaveno celkem 376 objektů – mostů, tunelů, nadjezdů, podjezdů, apod. – které představují okolo 20 % délky tohoto úseku dálnice.[5][6][7][1]

Dálnice je po celé své délce zpoplatněna, přičemž mýtné se vybírá v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. Průměrná cena za kilometr je asi 0,47 chorvatské kuny.[8] Úsek dálnice ze Záhřebu po křižovatku Bosiljevo spravuje společnost Autocesta Rijeka-Zagreb (ARZ) a zbytek Hrvatske autoceste (HAC).

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Dálnice A1 je hlavní severojižní spojnicí v Chorvatsku, která spojuje hlavní město Záhřeb s regionem Dalmácie, kde kopíruje tzv. jadranskou magistrálu, která spojuje všechna významná přímořská letoviska. Dálnice také představuje obrovský přínos pro chorvatskou ekonomiku a podporuje především rozvoj cestovního ruchu, což se odrazilo i na rychlejším rozvoji původně zaostalejších regionů v jižní části země.[9]

Komunikace sestává ze čtyř jízdních pruhů, které jsou směrově rozděleny středovým dělicím pásem na dva jízdní pruhy doplněné o krajnici. Výjimkou je jen viadukt Drežnik, který byl sice vybudován ve čtyřech jízdních pruzích ale bez krajnic.[10]

Dálnici spojuje s okolními komunikacemi 34 mimoúrovňových křižovatek (stav k prosinci 2021), převážná většina z nich je trubkovitého tvaru. Výjimkou je křižovatka Lučko u Záhřebu, která je hvězdicová. Číslování výjezdů a křižovatek je sekvenční, tedy podle pořadí. Součástí vybavení dálnice je množství odpočívadel, kde je provozovaná široká škála služeb – od parkovišť se sociálními zařízeními až po velké motely s čerpacími stanicemi, či restauracemi.[11][12]

A1 je po celé délce vybavena automatickým monitorovacím systémem, především na místech s proměnlivou hustotou dopravy, s vysokým rizikem nehod, ale i na místech s nepředvídatelným počasím. Systém zahrnuje i proměnlivé dopravní značení, pomocí kterého správa dálnice upravuje maximální povolenou rychlost vzhledem k dopravní a povětrnostní situaci.[13]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka spojit dálnicí dvě největší chorvatská města – Záhřeb a Split vznikla ještě koncem 60. let 20. století. Tehdy se však uvažovalo o trase údolím řeky Uny přes města Bihać a Knin,[2] tedy i přes území Bosny a Hecegoviny a z velké části odlišně od současné trasy (oproti současné byla trasa o 80 km kratší). V roce 1971 byly dokonce schváleny projekty na výstavbu prvních dvaceti kilometrů, avšak těsně před podpisem smluv se banka, která měla poskytnout úvěr, dostala do finančních potíží.[2] V roce 1971 dokonce společnost Dalmacija Film natočila o přípravných pracích na nové dálnici krátký čtrnáctiminutový propagační film s názvem Autoput Zagreb – Split.[14] Po finančním uzdravení banky byly však připravené peníze využity na přestavbu cesty Vrlika – Knin – Strmica.[2]

Výstavba dnešní A1 však přece jen začala již v roce 1970 a to nezávisle na projektu dálnice Záhřeb – Split. Šlo o 39 kilometrů dlouhý úsek Záhřeb – Karlovac, který byl součástí jihoslovanské magistrály 11 na trase Záhřeb – Rijeka. To však bylo na dlouhé roky vše, protože prioritou byla takzvaná Dálnice Bratrství a jednoty, jejíž součástí je dnešní chorvatská dálnice A3. Začátkem 90. let, po osamostatnění Chorvatska, se začalo opětovně uvažovat o výstavbě dálnice v současné trase. Napomohla tomu i válka v Jugoslávii. Podle technických studií z roku 1986 se začal v roce 1993 urychleně budovat most Maslenica, který byl náhradou za původní most, zničený během války.[15] Také oficiálně začala výstavba tunelu Sveti Rok, ale kvůli pozicím srbských jednotek první práce na úpravě terénu začaly až po zániku státního útvaru Republika Srbská Krajina a odsunu jednotek v roce 1995. Samotná ražba začala až v roce 1997.[16]

Výstavba samotné dálnice A1 začala v roce 1999, v roce 2001 byl do provozu uveden úsek Karlovac – Vukova Gorica. Výstavba dálnice do Splitu následně nabrala rychlé tempo a v roce 2003 stavaři odevzdali do užívání úsek Vukova Gorica – Tunel Mala Kapela a Gornja Ploča – Zadar. Následující rok byl dobudován chybějící úsek Tunel Mala Kapela – Gornja Ploča a byly otevřeny i další dva úseky Zadar – Pirovac a Vrpolje – Dugopolje. 26. června 2005 byla trasa Záhřeb – Split dokončena otevřením tunelu Mala Kapela a úseku Pirovac – Vrpolje.[17] Výstavba dálnice pokračovala dál s cílem dosáhnout města Dubrovník a spojit tak Chorvatsko s jižní částí Dubrovnicko-neretvanské župy, která je od zbytku země oddělena úzkým pobřežním pásem Bosny a Hercegoviny. 27. června 2007 byl otevřen úsek Dugopolje – Šestanovac,[18] kterým se obchází problémový úsek Jadranské magistrály ve městě Omiš. 22. prosince 2008 byl otevřen úsek Šestanovac – Ravča.[19] Dalším otevřeným úsekem je úsek Ravča – Vrgorac, který je v provozu od 30. června 2011, čímž celková délka vzrostla na 467,5 km. Od prosince 2013 je dálnice prodloužena o dalších 16 km až k obci Karamatići a dosahuje délky 483 km.[1]

Roky výstavby Úsek Délka Datum otevření Celková délka
1970 – 1972 Záhřeb – Karlovac 39,28 km 1972 39,28 km
1999 – 2001 Karlovac – Vukova Gorica 18,16 km 2001 57,44 km
  Celkem za roky 1972 – 2001 57.44 km
2001 – 2003 Vukova Gorica – Bosiljevo 2 7,81 km 26.06.2003 65,25 km
2001 – 2003 Bosiljevo 2 – Tunel Mala Kapela 39,289 km 30.06.2003 104.539 km
20011 – 2003 Gornja Ploča – Zadar 2 54,422 km 30.06.2003 158.961 km
  Celkem za roky 2002 – 2003 101,521 km
2002 – 2004 Tunel Mala Kapela – Gornja Ploča 100,873 km 15. – 24.07.2004 259,834 km
2002 – 2004 Zadar 2 – Pirovac 37,01 km 30.06.2004 296,844 km
2002 – 2004 Vrpolje – Dugopolje 44,743 km 30.06.2004 341,587 km
2001 – 2005 Tunel Mala Kapela 5,25 km 26.06.2005 346,837 km
2002 – 2005 Pirovac – Vrpolje 33,511 km 26.06.2005 380,348 km
  Celkem za roky 2004 – 2005 221,387 km
2005 – 2007 Dugopolje – Šestanovac 36,872 km 27.06.2007 417,22 km
  Celkem za roky 2006 – 2007 36,872 km
2006 – 2008 Šestanovac – Ravča 40,27 km 22.12.2008 457,49 km
2007 – 2011 Ravča – Vrgorac 10,01 km 30.06.2011 467,5 km
2007 – 2013 Vrgorac – Mali Prolog - Karamatići 16,10 km 20.12.2013 483,5 km[1]
  Celkem za roky 2008 – 2013 66,38 km

1 – Tunel Sveti Rok a most Maslenica již od roku 1993

Budoucnost

[editovat | editovat zdroj]

Dálnice by měla pokračovat dále až k Dubrovníku. Měla by nejprve využít část úseku značeného aktuálně jako dálnice A10 k budoucí křižovatce Metković, následovat by měly výjezd Opuzen a křižovatka Pelješac se silnicí vedoucí k Pelješackému mostu. Další úsek až k výjezdu Rudine by měl vést částečně přes území Bosny a Hecegoviny. Následovat by měla křižovatka Doli se silnicí vedoucí od Pelješackého mostu, výjezd Slano a výjezd Osojnik, z kterého by měl vést dálniční přivaděč do Dubrovníku. Dálnice by měla následně skončit na hranicích Bosny a Hecegoviny.[20]

Úsek mezi křižovatkami Metković a Pelješac by měl mít 18,4 km a jeho stavba by měla začít v roce 2026 s dokončením v roce 2030. Jeho součástí by měl být i tříkilometrový most přes řeku Neretvu a obdobně dlouhý tunel Ježevac. Dalším aktivně připravovaným je úsek mezi výjezdy Rudine a Osojnik, který by měl mít 28,6 km a který by měl být také stavebně náročný s mnoha mosty a tunely.[20] Budoucnost zbývajícího úseku vedoucího částečně přes Bosnu a Herecegovinu je nejistá.[21]

Výjezdy a křižovatky

[editovat | editovat zdroj]

Všechny výjezdy a křižovatky na dálnici jsou mimoúrovňové a většina z nich je trubkovitého tvaru.[22]

Na dálnici se k prosinci 2021 nachází 31 výjezdů a tři křižovatky. První je Lučko nedaleko Záhřebu, která spojuje A1 s dálnicí A2. Druhá se nachází nedaleko obce Bosiljeva – na A1 se tam napojuje A6, třetí na jihu státu, kde se z A1 odpojuje 9 km dlouhá A10 vedoucí na bosenské hranice. Výjezdy slouží na opuštění dálnice a následné napojení na státní resp. župní cestu. Výjimku tvoří výjezd Vučevica, který dálnici spojuje s lokální cestou 67061. Právě tento výjezd se stal terčem kritiky kvůli jeho nízkému využití. Během letní sezóny jej denně využijí řádově desítky vozidel, zatímco ostatní výjezdy až tisíce.[23]

Dálniční křižovatky na A1
Posavska autocesta Dálnice A3 Křižovatka Křižovatka Záhřeb-Lučko (1)
Primorsko-goranska autocesta Dálnice A6 Křižovatka Křižovatka Bosiljevo (6)
Brza cesta ? Křižovatka Křižovatka Josipdol (7a) (v přípravě)
Kvarnerska autocesta Dálnice A7 Křižovatka Křižovatka Žuta Lokva (9) (v přípravě)
Autocesta A10 Dálnice A10 Křižovatka Křižovatka Ploče (31)
Pelješka brza cesta Dálnice D8 Křižovatka Křižovatka Slivno (Pelješac) (35) (v přípravě)
Pelješka brza cesta Dálnice D8 Křižovatka Křižovatka Doli (38) (v přípravě)

Výjezdy

[editovat | editovat zdroj]

Mýto

[editovat | editovat zdroj]

Dálnice A1 je po celé své délce zpoplatněna. Poplatky se vybírají prostřednictvím mýta v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. Řidič si při vjezdu na dálnici vyzvedne lístek obsahující magnetický pás, který při výjezdu z dálnice předloží. Na základě informací v magnetickém pásu je v závislosti na ceníku vypočítán poplatek za projetou trasu.

Od roku 2009 je v provozu mýtnice Demerje, která vypomáhá Lučku (největší mýtnice jihozápadně od Záhřebu) v nejkritičtějších obdobích letní sezony. Mýtnice je určena výhradně na bezhotovostní styk a jen ve směru od moře.[24] Poplatky je možné platit prostřednictvím kreditní karty, respektive pomocí palubní jednotky ENC (z chorvatského elektronička naplata cestarine, tedy doslova elektronické placení mýta).

Mýtnice v Ravči
Ceny mýta na vybraných trasách*[8]
Úsek Délka1 Poplatek
Záhřeb – Zadar 253,9 km 125 HRK*
Záhřeb – Šibenik 320,4 km 152 HRK*
Záhřeb – Prgomet (Trogir) 352,4 km 167 HRK*
Záhřeb – Dugopolje (Split) 380 km 181 HRK*
Záhřeb – Šestanovac (Makarska) 416 km 199 HRK*
Záhřeb – Vrgorac 464,8 km 223 HRK*

1 – vzdálenost mezi mýtnicemi se neshodují se vzdálenostmi mezi výjezdy, protože mýtnice Lučko je od křižovatky Lučko vzdálená asi kilometr

* – ceny jsou pro vozidla typu I (nižší než 1,9 m).

Odpočívadla

[editovat | editovat zdroj]

Dálnice je vybavena kvalitní sítí odpočívadel různých typů. V současnosti[kdy?] je v provozu 25 obousměrných a 2 jednosměrná odpočívadla. Největší škálu služeb nabízejí odpočívadla Desinec, Draganić a Vukova Gorica, která kromě parkovacích míst, občerstvení a možnosti doplnění pohonných hmot nabízejí i informační centrum a ubytovací prostory. Mezi kvalitní odpočívadla patří například i odpočívadla Dobra, Zir, Nadin či Mosor, kde se nachází čerpací stanice i rozsáhlé plochy na parkování vozidel a oddych turistů.

Síť odpočívadel s čerpacími stanicemi je doplněna o malá odpočívadla (parkoviště s toaletami), z nichž jsou některá doplněna o občerstvovací služby. Některá z těchto odpočívadel (konkrétně Modruš, Lički Osik a Krka) dostala od organizace EuroTEST nejvyšší hodnotící známku a byla označena za velmi dobré.[25]

Intenzita dopravy

[editovat | editovat zdroj]

Doprava na A1 je nejhustší během letní sezony a to především v sobotu, kdy dochází k výměně turistických zájezdů. Nejproblémovějšími body jsou mýtnice, především Lučko u Záhřebu, v minulosti i tunely Mala Kapela a Sveti Rok, které měly původně jen jeden tubus. V roce 2009 byly problematické úseky vyřešeny otevřením druhých tubusů a rozšířením mýtnice Lučko na 15 pruhů a výstavbou nové mýtnice Demerje ve směru do Záhřebu, která slouží převážně na bezhotovostní styk.[24][26][27]

Intenzita dopravy je na dálnici A1 vyčíslovaná pomocí údajů pocházejících z mýtnic které provozují společnosti Autocesta Zagreb-Rijeka d.d. a Hrvatske autoceste d.o.o.[28] Z údajů jsou zřetelné rozdíly mezi celkovou intenzitou během celého roku a v průběhu letní sezony a to především v okolí center turistického ruchu.

Největší intenzita byla zaznamenána mezi křižovatkou Lučko a výjezdem 1a Donja Zdenčina, kde v roce 2020 projelo denně v průměru 38 845 vozidiel. Během letní sezony byl zaznamenán výrazný nárůst o téměř 70 procent až na 64 141 vozidiel. Výraznější snížení intenzity dopravy nastává až jižně od křižovatky Bosiljevo 2, na které se rozděluje doprava do města Rijeka (dálnice A6 na západ) a do lické oblasti a na Dalmácii (směr jih).

Statistika intenzity dopravy v roce 2020[28]
Místo sčítání Průměrná roční denní
intenzita dopravy 		Průměrná letní denní
intenzita dopravy 		Poznámky
1919 Lučko 38 845 64 141 Mezi křižovatkou Lučko a výjezdem Donja Zdenčina
1931 Zdenčina 38 167 64 719 Mezi výjezdem Donja Zdenčina a Jastrebarsko
1920 Jastrebarsko 35 576 63 019 Mezi výjezdem Jastrebarsko a Karlovac
1804 Karlovac 29 077 55 598 Mezi výjezdem Karlovac a Novigrad
3027 Novigrad 28 380 56 206 Mezi výjezdem Novigrad a Bosiljevo 1
3021 Bosiljevo 1 29 143 58 744 Mezi výjezdem Bosiljevo 1 a křižovatkou Bosiljevo 2
3009 Bosiljevo 2 18 620 44 172 Mezi křižovatkou Bosiljevo 2 a výjezdem Ogulin
3025 Ogulin 17 548 42 690 Mezi výjezdem Ogulin a Brinje
4214 Brinje 17 418 42 568 Mezi výjezdem Brinje a Žuta Lokva
4215 Žuta Lokva 17 052 40 976 Mezi výjezdem Žuta Lokva a Otočac
4216 Otočac 16 712 40 399 Mezi výjezdem Otočac a Perušić
4217 Perušić 16 544 40 264 Mezi výjezdem Perušić a Gospić
4919 Gospić 16 304 40 006 Mezi výjezdem Gospić a Gornja Ploča
4903 Gornja Ploča 18 302 45 038 Mezi výjezdem Gornja Ploča a Sveti Rok
4909 Sveti Rok 18 022 44 995 Mezi výjezdem Sveti Rok a Maslenica
4805 Maslenica 18 150 45 073 Mezi výjezdem Maslenica a Posedarje
4806 Posedarje 17 306 42 469 Mezi výjezdem Posedarje a Zadar 1
4809 Zadar 1 14 019 34 861 Mezi výjezdem Zadar 1 a Zadar 2
4921 Zadar 2 14 815 34 873 Mezi výjezdem Zadar 2 a Benkovac
5313 Benkovac 13 775 32 179 Mezi výjezdem Benkovac a Pirovac
5314 Pirovac 12 820 29 025 Mezi výjezdem Pirovac a Skradin
5315 Skradin 13 287 29 393 Mezi výjezdem Skradin a Šibenik
5316 Šibenik 12 144 26 872 Mezi výjezdem Šibenik a Vrpolje
5410 Vrpolje 12 232 26 824 Mezi výjezdem Vrpolje a Prgomet
5411 Prgomet 10 797 23 117 Mezi výjezdem Prgomet a Vučevica
5417 Vučevica 10 841 23 148 Mezi výjezdem Vučevica a Dugopolje
5517 Dugopolje 11 490 22 213 Mezi výjezdem Dugopolje a Bisko
5911 Bisko 9 526 19 632 Mezi výjezdem Bisko a Blato na Cetini
5912 Blato na Cetini 9 742 19 698 Mezi výjezdem Blato na Cetini a Šestanovac
6015 Šestanovac 9 307 18 614 Mezi výjezdem Šestanovac a Zagvozd
6017 Zagvozd 5 970 11 773 Mezi výjezdem Zagvozd a Ravča
6021 Ravča 5 890 11 741 Mezi výjezdem Ravča a Vrgorac
6028 Vrgorac 5 332 10 589 Mezi výjezdem Vrgorac a křižovatkou Ploče
6030 Ploče 4 057 8 168 Od křižovatky Ploče dále na jih

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Ministar Hajdaš Dončić pustio u promet novu dionicu autoceste Vrgorac - čvor Ploče - Karamatići i Granica Bosna i Hercegovina - interregionalni čvor Metković [online]. chorvatské ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury [cit. 2021-12-16]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  2. ↑ a b c d e MILIČIĆ, Jakša. Dálnice Split – Záhreb [online]. Záhřeb: Matica Hrvatska [cit. 2011-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-19. (chorvatsky) 
  3. ↑ KUZMIĆ, Marin. Cesty – cesty k civilizaci [online]. Split: Slobodna Dalmacija [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  4. ↑ ČAČIĆ, Radimir. Jadransko-iónsky dopravný koridor na území Chorvátska [online]. Regionální ekonomické fórum jihovýchodní Evropy [cit. 2011-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-29. (anglicky) 
  5. ↑ Prezentace - Dálnice A1 [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o., 2005 [cit. 2011-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-29. (chorvatsky) 
  6. ↑ Monografie – HAC [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o., 2010-05-17 [cit. 2011-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-02. (anglicky) 
  7. ↑ Kosorová u otevření dálnice: I my jsme během debatování razili tuneli a stavěli viadukty [online]. Záhřeb: Nacional, 2011-06-30 [cit. 2011-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-01. (anglicky) 
  8. ↑ a b Ceník HAC [online]. Záhreb: Hrvatske autoceste, d.o.o. [cit. 2021-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-16. (anglicky) 
  9. ↑ ROGOŠIĆ, Željko. Dálnice vytvořila ze Zadaru úspěšnější město než Záhřeb [online]. Nacional, 2004-11-30 [cit. 2011-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26. (chorvatsky) 
  10. ↑ Viadukt Drežnik u Karlovaci [online]. Gradimo, 2009-07-29 [cit. 2011-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-02. (chorvatsky) 
  11. ↑ Odpočívadla ARZ [online]. Autocesta Rijeka - Zagreb [cit. 2010-09-06]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  12. ↑ Odpočívadla HAC [online]. [cit. 2011-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-15. (chorvatsky) 
  13. ↑ Monografia HAC (str. 130 – 133) [online]. Hrvatske autoceste d.o.o. [cit. 2011-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-02. (anglicky) 
  14. ↑ Autoput Zagreb-Split (1971) [online]. IMDb [cit. 2011-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Dálniční most u Maslenice / Diaľničný most pri Maslenici [online]. Záhřeb: Gradimo.hr, 2007-01-01 [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-14. (chorvatsky) 
  16. ↑ Mala Kapela a Sveti Rok [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o., 2009-05-29 [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-31. (chorvatsky) 
  17. ↑ Tunel Mala Kapela a šibenická trasa v provozu od konce května [online]. Záhřeb: Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury Chorvatské republiky, 2005-05-03 [cit. 2011-09-06]. Dostupné v archivu. (chorvatsky) 
  18. ↑ PETROVIĆ, D. Byl otevřen nový úsek A1 id Dugopolje po Šestanovac [online]. Zadar: eZadar.hr, 2007-06-27 [cit. 2011-07-24]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  19. ↑ Úsek Šestanovac – Ravča uveden do provozu [online]. Split: 2008-12-22 [cit. 2010-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. (chorvatsky) 
  20. ↑ a b MLADOŠIĆ, Davor. S AUTOCESTE U PRIMORJU ĆE SE NA LOKALNE CESTE IZLAZITI NA RUDINAMA I U SLANOM. www.dubrovnikpress.hr [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  21. ↑ KREĆE GRADNJA POSLJEDNJIH DIONICA A1: Autocesta od Metkovića do Dubrovnika ipak neće kroz BiH, već preko Pelješkog mosta. Euractiv.hr [online]. [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  22. ↑ Vzdušný přelet nad dálnicí A1 [online]. Záhřeb: Hrvatske autoceste, d.o.o. [cit. 2010-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-04. (chorvatsky) 
  23. ↑ ŽABEC, Krešimir. Mohli bychom do Sanaderových vesnic přijet levněji? [online]. Záhřeb: Jutarnji list, 2010-08-10 [cit. 2011-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-10. (chorvatsky) 
  24. ↑ a b Brzy menší zácpy na Lučku: Stanice Demerje s prodejnami "rychlých ENC-karet" [online]. Záhřeb: Index Vijesti, 2009-06-08 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  25. ↑ Odpočívadla v Chorvatsku obdržely vysoké známky [online]. Záhřeb: Ministerstvo turistiky Chorvatské republiky, 2009-08-20 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Otevření druhých tubusů tunelů Sveti Rok a Mala Kapela [online]. Záhřeb: Hrvatski autoklub, 2009-08-04 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) [nedostupný zdroj]
  27. ↑ Zítra se otvírají druhé tubusy tunelů “Mala Kapela” a “Sveti Rok” [online]. Zadar: eZadar, 2009-05-29 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  28. ↑ a b Sčítání dopravy v roce 2020 [PDF]. Hrvatske ceste, červen 2020 [cit. 2021-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dálnice v Chorvatsku
Dálnice
A1 • A2 • A3 • A4 • A5 • A6 • A7 • A8 • A9 • A10 • A11
Rychlostní silnice
B8 • D10 • D12 • D14 • D220 • D404 • D424 • D425 • D522 • D528
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálnice_A1_(Chorvatsko)&oldid=24291945“