Skalská tabule
Skalská tabule | |
---|---|
![]() Skalní věž na Bezvelu | |
Nejvyšší bod | 385 m n. m. (Horka) |
Rozloha | 272,4 km² |
Nadřazená jednotka | Středojizerská tabule |
Sousední jednotky | Bělská tabule Dolnojizerská tabule Ralská pahorkatina Jičínská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Mšenská tabule Strenická tabule[1] |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Horniny | pískovec, vulkanity |
Povodí | Jizera, Strenický potok, Košátecký potok |
Souřadnice | 50°25′16″ s. š., 14°46′3″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skalská tabule je geomorfologický okrsek v jižní části Středojizerské tabule, ležící v okresech Mladá Boleslav a Mělník Středočeského kraje. Území okrsku vymezuje na západě město Mšeno, na severu město Bělá pod Bezdězem, na východě města Bakov nad Jizerou a Mladá Boleslav a na jihu městys Chotětov.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]
Západní okraj okrsku patří do CHKO Kokořínsko. Další menší chráněná území jsou NPP Radouč, PP Lom u Chrástu, PP Podhradská tůň.[2]

Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Okrsek Skalská tabule náleží do celku Jizerská tabule a podcelku Středojizerská tabule. Dále se člení na podokrsky Mšenská tabule na západě a Strenická tabule na východě. Tabule sousedí na severu s druhým okrskem Středojizerské tabule, Bělskou tabulí, z jihu ji svírá Dolnojizerská tabule, ze západu Ralská pahorkatina a z východu Jičínská pahorkatina.[1]
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Skalské tabule je vrch Horka (385 m n. m.) u Nosálova.
- Horka (385 m), Mšenská tabule
- Bezvel (340 m), Strenická tabule
- Hradiště (314 m), Mšenská tabule
- Radouč (256 m), Strenická tabule
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.