Seznam lázní v Praze
Seznam lázní v Praze obsahuje lázně a sanatoria léčebné, veřejné i soukromé, určené pro relaxaci a rehabilitaci, v provozu i zaniklé, postavené na území Prahy a v obcích později k Praze připojených. Neobsahuje veřejná koupaliště a plavecké sportovní bazény. Je řazen podle lokace a nemusí být úplný.
Seznam
[editovat | editovat zdroj]| Stavba | Obrázek | Galerie | Katastr Ulice |
Rok | Poznámka | Souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Sluneční lázně doktora Merhauta v Hlubočepích (†) | Hlubočepy Hlubočepská 85/64 |
1924[1] | zbořeno | 50°2′29″ s. š., 14°23′33″ v. d. | ||
| Holešovické lázně | 
|
 |
Holešovice Dukelských hrdinů 848/17 |
1899 | kulturní památka; arch. František Velich | 50°5′51″ s. š., 14°25′58″ v. d. |
| Rücklovy sluneční lázně | 
|
|
Kamýk Na dlouhé mezi 12/4 |
1923 červen |
konverze; nyní Pronatal | 50°1′3″ s. š., 14°25′23″ v. d. |
| Klánovické lázně (†) | 
|
|
Klánovice mezi ulicemi Šlechtitelská, Ke Znaku, U Riviery a Přimským náměstím |
1922–1926 | zbořeno 1988, pozemky rozparcelovány; u areálu golfového hřiště, investor arch. Rudolf Utěšil | 50°5′55″ s. š., 14°40′32″ v. d. |
| Šimsovo sanatorium | 
|
|
Krč Sulická 120/61 |
1893 | konverze; nyní Dětské centrum při Thomayerově nemocnici v Krči | 50°1′53″ s. š., 14°26′43″ v. d. |
| Kneippovy lázně v Libni | 
|
|
Libeň Prosecká 367/20 |
1892 | provoz ukončen | 50°6′43″ s. š., 14°28′38″ v. d. |
| Chuchelské lázně | 
|
|
Malá Chuchle V Lázních čp. 4/2, 42/3, 43/4, 44/5, 45/7; Zbraslavská čp. 4/9 |
provoz ukončen | 50°1′28″ s. š., 14°23′30″ v. d. | |
| Svatováclavské lázně (†) | 
|
Nové Město Dittrichova |
1839 | zbořeno 1908 za Pražské asanace | 50°4′29″ s. š., 14°24′58″ v. d. | |
| Lázně v Klimentské | Nové Město Klimentská 1235/11 |
1926 | provoz ukončen; v bývalém Sociálním ústavu pro okresní nemocenskou pokladnu, arch. Bohumil Hypšman a František Roith; budova poškozena při povodni 2002[2][3] | 50°5′32″ s. š., 14°25′48″ v. d. | ||
| Penzion a lázně Na Slupi | 
|
|
Nové Město Na Slupi 8, Apolinářská 434 |
1932 | havarijní stav; arch. Jan Jarolím[4][5] | 50°4′11″ s. š., 14°25′12″ v. d. |
| Eliščiny lázně (†) | Nové Město Revoluční |
1869 | zbořeno 1940[6][7] | 50°5′34″ s. š., 14°25′39″ v. d. | ||
| Vernerova lázeň (†) | Staré Město Betlémská čp. 331 |
přestavěno; za branou sv. Ondřeje, původně Vernerova, poté Matyáše z Veselé a pak Martina z Teplé, zbořená při povodni roku 1432, na místě postavena lázeň takzvaná „Nová“[8] | 50°5′ s. š., 14°24′49″ v. d. | |||
| Dům Královská lázeň | .jpg)
|
|
Staré Město Smetanovo nábř. č.p. 196/3 |
kulturní památka[9]; provoz ukončen, konverze | 50°5′8″ s. š., 14°24′50″ v. d. | |
| Léčivé sluneční lázně ve Starých Strašnicích | .jpg)
|
|
Strašnice U nových vil 505/6 |
1922 7. května |
provoz ukončen; lázně dali postavit Dr. Čapek a Otakar V. Kříž podle systému továrníka Antonína Rückla[10][11][12] | 50°4′22″ s. š., 14°29′20″ v. d. |
| Soukromé sanatorium ve Veleslavíně | 
|
|
Veleslavín U zámečku 83 a 139 |
1911 | konverze; areál zámku, dva pavilony. V sanatoriu pro choroby nervové a plicní se léčili například Charlotta Garrigue-Masaryková, Milena Jesenská a architekt Adolf Loos. | 50°5′36″ s. š., 14°21′3″ v. d. |
| Pštrosska (†) | Vinohrady Italská |
po 1815 | zbořeno před 1861; parní lázně | 50°4′42″ s. š., 14°26′10″ v. d. | ||
| Městské lázně Žižkov | 
|
|
Žižkov Husitská 1050/7 |
1903 | provoz ukončen; investor Město Žižkov, podle návrhu arch. Jindřicha Motejla[13] | 50°5′14″ s. š., 14°26′41″ v. d. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dr. Antonín Merhaut. Sluneční lázně pod skleněným krytem. Praktický lékař. Praha: Mladá generace lékařů při Ú.J.Čs.L., 1921-. Ročník VIII. Č. 14. 20. července 1928. S. 509–510. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online
- ↑ Sociální ústav pro okresní nemocenskou pokladnu. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 2000003687. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online
- ↑ Petra Jansová. Zašlá sláva městských lázní v Česku. Naši dědové si užívali jako staří Římané, dnes lázně chátrají. Aktualne.cz, 29. 9. 2017. © Economia, a.s. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online
- ↑ Ing. Milan Polák. Penzion a lázně Na Slupi. Encyklopedie Prahy 2. Stavby. 25. dubna 2021. © 2018 - 2024 Městská část Praha 2. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online
- ↑ Radomír Kočí. Lázně Na Slupi. Poznej domy. © 2024. [cit. 2024-06-09]. Dostupné online
- ↑ Pavel Švec. V Praze vznikne další „tančící“ dům, plechem se blýskne v Revoluční. iDNES.cz. © 1998–2024 MAFRA, a. s. 4.1.2012. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Eliščina tř., s. 180–181.
- ↑ RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Betlémská ul., s. 49.
- ↑ Dům Královská lázeň. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000150296, rejstříkové číslo ÚSKP 38318/1-103. [cit. 2024-06-07]. Dostupné online
- ↑ Z Rücklových léčivých slunečních lázní u St. Strašnic. Český svět. Praha: Karel Hipman. 15. 6. 1922, roč. 18, č. 38, s. 617. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online
- ↑ Iška Posnerová. Ve slunečních lázních. Večer. Praha: Roln. tiskárna. 31. 5. 1922, roč. 9, č. 123, s. 4. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online
- ↑ Střípky minulosti - Rücklovy lázně ve Strašnicích. Geocaching. 20.03.2024. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online
- ↑ Městské lázně Husitská 1050/7. Prázdné domy. sierracz, Petr Zeman, 10. dubna 2021. [cit. 2024-06-04]. Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TICHÝ, Karel. Rücklovy léčivé sluneční lázně v období první republiky, aneb když skleněné báně zdobily některé zahrady na Mělnicku. Confluens. Vlastivědný sborník Mělnicka. 2023, čís. 13, s. 109–133.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam lázní v Praze na Wikimedia Commons
