Seznam kulturních památek v Dejvicích
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Dejvice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Část Dejvic spadá od roku 1993 do městské památkové zóny Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice.[1]
Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.[2]
Následující seznam je členěn podle základních sídelních jednotek.
ZSJ Nádraží Dejvice
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Železniční stanice Dejvice (Q11826597)
| .jpg)
|
49714/1-2259 Pam. katalog MIS | Dejvice | Václavkova 169/1, 116/1 50°5′49,66″ s. š., 14°23′58,31″ v. d. | Železniční stanice Dejvice, z toho jen:
Památkově chráněno od 8. března 1999. |
ZSJ Dejvická
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Husův sbor (Q19970469)
| 
|
41484/1-2133 Pam. katalog MIS | Dejvice | Wuchterlova 523/5 50°5′52,17″ s. š., 14°23′49,89″ v. d. | Husův sbor a ústředí Církve československé husitské. Budova sboru byla vystavěna v letech 1924–1926 podle návrhu Jiřího Stibrala jako pozdně pseudogotická stavba, obsahující též bohosloveckou kolej, kostel, knihovnu, čítárnu, kanceláře ústřední a diecézní rady, byty aj. Novogotická budova je koncipována jako výšková stavba, kde sokl vytváří lehce předsazená arkáda, pod níž jsou schována okna zvýšeného přízemí a na níž je umístěna terasa 1. patra. Pět pater budovy je navýšeno o další podkrovní podlaží, ve střední části dokonce o dvě patra, a zvýšeno dále o střední věžičku, která o další patro převyšuje budovu. Budova je ve střední ose 8patrová. Na budově je užito gotického a románského dekoru, v přízemí panelování, v patře krenelovaný ochoz terasy, u oken náznaky gotického ostění. Gotizující detaily se soustřeďují na střední věžičku, panelování mezi okny a na 5. a vyšší patro, které vytváří mohutný obloučkový štít s konkávně propletenými žebry. Věžička končí gotizujcími balkony a románským sdruženým okénkem. Poznámka: Dříve ul. V. V. Kujbyševa |
ZSJ Úřednická kolonie
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Státní reformní reálné gymnázium – Střední pedagogická škola (Q31450733)
| 
|
104687 Pam. katalog MIS | Dejvice | Gymnasijní 330/3, Evropská 330/33 50°5′59,45″ s. š., 14°23′13,18″ v. d. | Střední škola - budova pův. Státního reformního reálného gymnázia. Funkcionalistická budova školy byla postavena v letech 1936–1938 podle návrhu Evžena Linharta. Mohutná bloková stavba na nepravidelném půdorysu ve tvaru písmene L s pěti nadzemními podlažími a s 6. střešním podlažím. Západní křídlo učeben leží při Evropské ulici. Památkově chráněno od 23. ledna 2012. |
ZSJ Vysoké školy
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost Kotlářka (Q19800581)
| 
|
41175/1-1933 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Kotlářce 16/9 50°6′24,46″ s. š., 14°23′1,24″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Kotlářka. Viniční usedlost Kotlářka byla vystavěná po roce 1672 na starší vinici, prošla po roce 1795 přestavbou na hospodářský dvůr se sýpkou a ve 40. letech 19. století rozšířením o další hospodářská křídla. Roku 1840 byla založena u usedlosti cihelna. Okolní terén je výrazně pozměněn vlivem těžby cihlářské hlíny (terasní zdi na jihu, tunel pod ulicí Na Kotlářce).
Památkově chráněno od roku 1964. | |||||
| Francouzské lyceum (Q31450668)
| 
|
44377/1-1492 Pam. katalog MIS | Dejvice | Bílá 1784/1, Na Kocínce 1784/2, Božkova 1784/3, Kadeřávkovská 1784/4 50°6′19,97″ s. š., 14°23′12,82″ v. d. | Střední škola - gymnasium francouzské. Areál tzv. Francouzských škol vznikl mezi lety 1931–1934 podle návrhu Jana Gillara ve stylu funkcionalismu na základě výběrového řízení na moderní lyceum vypsaného francouzskou vládou. Areál obsahoval reálné gymnázium, obecnou školu, mateřskou školu, pavilon s tělocvičnou a divadlem, bazén, kuchyň, jídelnu aj. (plánovaná budova internátu nebyla postavena). Mateřská škola byla vybavena skleněnou stěnou, která se dala v létě otevřít, základní škola měla terasy pro letní výuku. Areál situovaný ve svažitém terénu doplňovaly plochy zeleně a hřiště společné všem školám. Dnes základní škola Benita Chuareze, mateřská škola. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
ZSJ Staré Dejvice
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Proboštský dvůr (Q30106698)
| 
|
40476/1-1479 Pam. katalog MIS | Dejvice | Proboštská 1/1, Glinkova 3/25, Proboštská 4/3, Zavadilova 4/1 50°5′50,23″ s. š., 14°22′30,1″ v. d. | Proboštský dvůr zahrnuje je areál tvořený budovami různého stáří, sestává z bývalého hospodářského dvora, pivovaru, kaple (kostela) sv. Václava a kovárny. Nejstarší stavební konstrukce jsou asi raně barokní. Klasicistní úpravy dvora probíhaly kolem roku 1800. Dvůr byl majetkem Svatovítské kapituly.
Na nové parcele 904/5 byla vystavěna nová budova, která není předmětem památkové ochrany. | |||||
| Vila Jaroslava Čermáka (Q31451443)
| 
|
11300/1-2242 Pam. katalog MIS | Dejvice | Velvarská 1951/3 50°5′57,4″ s. š., 14°23′7,21″ v. d. | Vlastní vila. Funkcionalistická vila vystavěná v letech 1937–1938 podle návrhu Jaroslava Čermáka. Kompoziční členění třípodlažního domu spočívá v použití krychle jako základní hmoty, ze které vybíhá na severovýchodním nároží hranol obsahující jídelnu umístěnou v přízemí. Památkově chráněno od 27. května 1995. |
ZSJ Hanspaulka
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost Beránka (Q11138492)
| 
|
40488/1-1485 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Beránce 57/2, U Beránky 57/2 50°6′2,07″ s. š., 14°21′53,95″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Beránka. Viniční usedlost Beránka vznikala po roce 1645 patrně v několika stavebních etapách, rozšířena byla roku 1879 a upravena mezi světovými válkami. První zmínka o vinici pochází z roku 1559. Jádro dnešní stavby pochází z poloviny 17. století, z doby majitele Pavla Beránka. Vnější raně klasicistní ráz získala budova na konci 18. století. Další přístavby a úpravy proběhly v 19. a 20. století. Nejnověji byla přistavěna novostavba severně od starého objektu. Hlavní budova usedlosti má členitý půdorys, střední trojdílná část je jednopatrová, krajní křídla jsou přízemní. Na severní straně dvůr, obestavěný novou moderní budovou. Na jižní straně bývalá zahrada (dnes zčásti parkoviště). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Vlastní vila Evžena Linharta (Q31451388)
| 
|
11247/1-2241 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na viničních horách 774/46, Na Pernikářce 774/24 50°6′11,02″ s. š., 14°22′7,6″ v. d. | Vlastní funkcionalistická vila Evžena Linharta byla postavena v letech 1927–1929. Vila na půdorysu písmene L se skládá z jednoduchých geometrických objemů, s řadou jemně formovaných detailů. Součástí památky je i zahrada a oplocení. Památkově chráněno od 9. dubna 1996. | |||||
| Usedlost Pernikářka (Q19800597)
| 
|
40490/1-1486 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Pernikářce 59/15 50°6′5,44″ s. š., 14°22′7,33″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Pernikářka. Usedlost Perníkářka vznikla jako usedlost asi mezi lety 1691–1700, ale její dnešní vzhled ovlivnila pozdně klasicistní přestavba z roku 1861 a pozdější úpravy. Původem barokní viniční usedlost, jejíž název pochází z poloviny 17. století, kdy vinici vlastnil Václav Doležal, měšťan a perníkář na Starém Městě. Areál usedlosti později upravován, dnešní podoba pochází z druhé poloviny 19. století.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kaple svatého Michaela archanděla (Q12028042)
| 
|
40474/1-1478 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Pernikářce, pp. 1283, 1282, 1281 50°6′6,02″ s. š., 14°22′9,81″ v. d. | Samostatně stojící barokní kaple oválného půdorysu s předstupující vchodovou částí. Stromořadím kompozičně spjata s usedlostí Pernikářka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Kaple Nejsvětější Trojice (Q8407928)
| 
|
40472/1-1477 Pam. katalog MIS | Dejvice | Nad Komornickou, pp. 4211, 4212/1 50°6′7,49″ s. š., 14°22′34,35″ v. d. | Pozdně barokní drobná kaple na půdorysu trojlistu s připojenou, k jihu otevřenou předsíní. Nad vchodem do předsíně je bohatě zdobený štít zakončený vyklenutou římsou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Usedlost Hadovka (Q12018855)
| .jpg)
|
40478/1-1480 Pam. katalog MIS | Dejvice | U Hadovky 10/2, Evropská 10/64 50°6′0,49″ s. š., 14°22′37,37″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Hadovka. Usedlost Hadovka, zahrnující zámeček, zahradu, původně i kapli Nejsvětější Trojice, hospodářskou budovu a ohradní zeď. V letech 1662–1705 v majetku Františka Ferdinanda de Serponte, podle něhož byla usedlost nesprávným překladem nazvána Serpantka - Hadovka. Do roku 1859 přeměněna v novogotický letohrádek podle projektu Josefa Niklase. Od roku 1872 v majetku Svatovítské kapituly.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
 Mydlářka (Q37171824)
|
|
41173/1-1932 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Vlčovce 12/8, parc. 3161/7, 3161/27 50°6′4,49″ s. š., 14°22′46,38″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Mydlářka. Usedlost byla zbořena v 70. a 80. letech 20. století, zachovaly se pouze sklepní prostory. Sklepní prostory a nezastavěné části parku jsou pozůstatkem rozsáhlého areálu dnes již neexistující usedlosti Mydlářka. Park je hodnotný i z hlediska dendrologické skladby. Poznámka: Uvedená parcelní čísla zahrnují areál bývalého hotelu Praha, západně od usedlostí Vlčovka a Hercovka. Památkový katalog zmiňuje tezi, že v roce 1987 bylo od památkové ochrany upuštěno jen částečně a že předmětem památkové ochrany nadále zůstaly sklepní prostory a část původní zahrady/parku na parcelách 3161/7 a 3161/27. Roku 2014 údajně potvrzeno, že památková ochrana zanikla zcela. | |||||
| Usedlost Vlčovka (Q11920444)
| 
|
11237/1-1938 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Vlčovce 120/6 50°6′2,53″ s. š., 14°22′53,61″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Vlčovka. Usedlost Vlčovka (Vilčovka) byla postavena po roce 1855 na starších základech a upravena v romantickém historizujícím stylu v 70. letech 19. století. Objekt vznikl na pozemcích bývalé usedlosti Hercovka přestavbou starších objektů asi v letech 1846–1854. Jednopatrová budova šířkové dispozice. Objekt je charakteristický stupňovitými štíty. Severně od hlavního objektu navazuje rozsáhlá zahrada, údajně v ose zahrady stojí dřevěný altánek obdélného půdorysu. Na pilířích při hlavním vstupu jsou kamenné koule. Památkově chráněno od roku 1964. | |||||
| Usedlost Hercovka (Q19800577)
| 
|
10069/1-2217 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Vlčovce 13/4 50°6′2,97″ s. š., 14°22′55,41″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Hercovka. Areál sestává z vily a zahrady s drobnými objekty (osmiboký dřevěný altán v ose hlavního vstupu, schodiště se sochou lva, antikizující socha ženy, balustráda, dva kruhové bazény, skleník s pavilónkem, opěrná zeď do ulice aj.), ohradní zdí, oplocením a kovovou branou. Vinice v těchto místech je doložena před rokem 1628. Roku 1750 ji koupil již jako usedlost správce kanovníka Herče, což dalo místu dnešní název. Patrně po roce 1871 došlo k přestavbě domu do neorenesanční podoby a k úpravě zahrady, jež se v jádru dochovala dodnes. K zásadní přestavbě neorenesančního domu na novoklasicistní vilu ve velmi tradicionalistickém pojetí historizujícího eklektismu došlo v letech 1925–1926 podle návrhu Josefa Donáta. Východně od vily leží domek zahradníka, který vznikl po roce 1871. Památkově chráněno od 1. srpna 1994. | |||||
| Usedlost Strakovka (Q31451330)
| 
|
40480/1-1481 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Vlčovce 14/2 50°6′5,78″ s. š., 14°23′4,51″ v. d. | Viniční dům (usedlost Strakovka) vznikl patrně ve 3. čtvrtině 18. století a dnešní podobu získal úpravami ve 2. polovině 19. století. Jednopatrová obytná budova na půdorysu písmene L. Rovněž drobná stavba staršího původu se sedlovou střechou východně od hlavní budovy byla pravděpodobně nově upravena. K areálu náleží i přilehlá zahrada (parc. č. 3132/1). Podle majitele Františka Kazimíra Strachovského, probošta svatovítské kapituly, se usedlost nazývala nejprve Strachovskou a pak Strakovkou. Před první světovou válkou tu žil architekt Richard rytíř Klenka z Vlastimilu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Pavilon zednářů (Q37171879)
| 
|
87054/1-1491 Pam. katalog MIS | Dejvice | v zahradě vily Na viničních horách 1164/3, pp. 3178/1 50°6′12,57″ s. š., 14°22′48,38″ v. d. | Zahradní pavilon tvoří výškově odstupňovaná hmota stavby ve svažitém terénu. Objekt snad barokního původu byl údajně pobořen roku 1744 a 1784 a renovován na přelomu 18. a 19. století pro potřebu svobodných zednářů. Pavilon s okolní zahradou je historicky spjat s areálem usedlosti Hanspaulka. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Usedlost Hanspaulka (Q12019030)
| 
|
40482/1-1482 Pam. katalog MIS | Dejvice | Šárecká 15/29, Za Hanspaulkou 15/1 50°6′22,25″ s. š., 14°22′42,18″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Hanspaulka, zahrada Hanspaulka. Barokní zámeček (usedlost) Hanspaulka s parkem byla vystavěna zřejmě před rokem 1737 a upravena po roce 1742. Budovu zámečku s rozsáhlým parkem nechal postavit Hans Paul Hippmann na místě starších vinic. Ve 20. letech 20. století byly demolovány hospodářské budovy., v zámečku byly umístěny archeologické sbírky.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Vila Neherovská 677/8 (Q31451262)
| 
|
41181/1-1939 Pam. katalog MIS | Dejvice | Neherovská 677/8 50°6′33,35″ s. š., 14°22′53,53″ v. d. | Funkcionalistickou vilu navrhl Ladislav Žák, byla postavena v roce 1937. Jednopatrová rodinná vila ve svažitém terénu. Před objektem je terasa, vila je obklopena zahradou. Památkově chráněno od roku 1964. | |||||
| Mölzerova vila (Q31451198)
| 
|
104538 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Špitálce 25/18, Na Kodymce 25/14 50°6′38,37″ s. š., 14°22′51″ v. d. | Funkcionalistická rodinná a nájemní vila byla postavena v letech 1938–1939 podle projektu architekta Františka M. Černého. Čtyřpodlažní objekt na obdélném půdorysu, s částečně zapuštěným suterénem, ustoupeným posledním podlažím s terasou a plochou střechou. Logicky řešené kubické těleso. Zahrada jednotně koncipovaná spolu s domem, některé druhy dřevin dochovány do dnešní doby, bazén s mozaikovým obkladem nebyl zahrnut do výčtu částí kulturní památky. Památkově chráněno od 22. srpna 2011. | |||||
| Usedlost Špitálka (Q18761843)
| 
|
40484/1-1483 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Špitálce 17/12, 2594/14 50°6′39,84″ s. š., 14°22′54,11″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Špitálka. Vinice vznikla roku 1573 spojením čtyř menších vinic. V 16. století ji koupil arcibiskup a křižovnický velmistr Antonín Brus z Mohelnice, v majetku křižovnického kláštera a špitálu sv. Františka vinice nadále zůstala. Roku 1742 byla usedlost vypálena, poté obnovena. Původní rozlehlé pozemky na jižním svahu byly za první republiky rozparcelovány. Současná podoba pochází pravděpodobně z 2. poloviny 18. století, během 19. století došlo k řadě úprav.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Na Míčánce 51 a 49 (Q31451129)
| 
|
101863 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Míčánce 1038/51 a 1039/49 50°6′44,95″ s. š., 14°23′2,84″ v. d. | Vlastní dům. Puristický rodinný dvojdům projektoval Karel Štipl, jeho stavba proběhla v letech 1928–1929. Samostatně stojící jednopatrový objekt (dvojdům) s půdním patrem, zahradou a původním oplocením. Památkově chráněno od 29. května 2006. |
ZSJ Baba
[editovat | editovat zdroj]Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.[2]
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vila Sutnar (Q31451498)
| 
|
50520/1-2277 Pam. katalog MIS | Dejvice | vilová kolonie Baba, Průhledová 1790/2, Nad Paťankou 1790/28 50°6′50,6″ s. š., 14°23′6,89″ v. d. | Vila Sutnar Poznámka: Vila výtvarníka Ladislava Sutnara. Funkcionalistický rodinný dům postavený v letech 1931–1932 projektoval Oldřich Starý. Doklad stylově čistého funkcionalismu, výraz součinnosti architektů Oldřicha Starého (autor objektu), Ladislava Žáka (interiér) a objednatele Ladislava Sutnara, grafického designéra. Dům s polozapuštěným suterénem, dvěma nadzemními podlažími a střešní terasou. Dispozice je kompaktní dvoutraktová. Dům je příčně rozdělen na obytnou část a ateliér. | |||||
| Kaplička svatého Jana Nepomuckého u Matěje (Q12028027)
| 
|
47336/1-1476 Pam. katalog MIS | Dejvice | Starého, U Matěje, pp. 2109 50°6′49,3″ s. š., 14°22′47,24″ v. d. | Kaplička sv. Jana Nepomuckého. Raně barokní kaple dostala novou podobu v roce 1876, která pak byla pozměněna nešetrnou úpravou v 90. letech 20. století. Původně stála na volném prostranství mezi dvěma vzrostlými stromy. V současné době je pohlcena okolní novou zástavbou, zarostlá v živém plotu sousedních rodinných domků. Stavba na zhruba obdélném půdoryse má vstupní otvor zaklenut segmentově. Exteriér kapličky byl po nejnovější opravě výrazně zjednodušen a pozměněn (původně bylo průčelí členěno vpadlými rámci, pilastry se střapci, profilovanou římsou i dveřním ostěním, v tympanonu byl reliéf Božího oka, aj.). Dnes fasáda, římsa i štít bez výraznějšího členění a profilace. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Hendlův dvůr (Q19800575)
| 
|
40486/1-1484 Pam. katalog MIS | Dejvice | U Matěje 152/1, 23/3, 24/5 50°6′47,84″ s. š., 14°22′45,83″ v. d. | Zemědělský dvůr U Hendlů. Dvůr nejpozději z 18. století s mladšími úpravami sestává z několika obytných a hospodářských budov, včetně bývalého hostince. Nejhodnotnější části představují jednopatrové budovy na jihozápadní a severovýchodní straně dvora. Název dvora pochází z 19. století, kdy od roku 1873 patřil Antonínu Hendlovi, který postavil roku 1880 dům čp. 152 a zřídil zde hostinec. Areál sestává z několika budov (čp. 23, 24, 152) kolem dvora se vstupními dřevěnými dvoukřídlými vraty od východu. Na jihu a na západě navazuje plocha zahrady. Na východní straně je před čp. 152 oplocená plocha bývalé zahrádky zdejšího hostince.
Poznámka: V Monumnetu je dvůr přiřazen k ulici Na Fišerce a ve výčtu adres jsou uvedena též popisná čísla 1 a 4, kterým v této oblasti žádné objekty nepřísluší |
ZSJ Dolní a Horní Šárka
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zřícenina Baba (Q10859598)
| 
|
40469/1-1474 Pam. katalog MIS | Dejvice | Na Babě (Na ostrohu), pp. 2485 50°7′7,71″ s. š., 14°23′26,31″ v. d. | Původní viniční lis ze 17. století jako součást letohrádku Serváce Engela z Engelflussu byl upravený v roce 1858 na romantickou zříceninu. Jednoduchá zděná stavba zhruba čtvercového půdorysu. Zachována část obvodových zdí s okenními otvory. Pravděpodobně se jedná o bývalý viniční lis (jako součást letohrádku Serváce Engela z Engelflussu) původem ze 17. století, poničený při vojenských akcích v polovině 18. století, novogoticky upravený roku 1858 jako romantická umělá zřícenina při stavbě železnice z Prahy do Podmokel. Podle jiných, méně pravděpodobných verzí jde o bývalou kapli či letohrádek, hypoteticky též novostavba romantické zříceniny z roku 1858 v souvislosti se stavbou železnice. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Hradiště Baba (Q37171807)
| 
|
40974/1-1801 Pam. katalog MIS | Dejvice | na ostrohu nad Vltavou 50°7′12,64″ s. š., 14°23′26,31″ v. d. | Výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy. Eneolitické výšinné sídliště kultury nálevkovitých pohárů se nachází na výrazném návrší chráněném na severu a severozápadě údolím Šáreckého potoka, na východě údolím Vltavy. Osídlené od pozdní doby kamenné patrně až do protohistorického období. Parcely v Památkovém katalogu nespecifikovány. Ostrožna se zříceninou Baba. Od východu bylo sídliště odděleno příkopem. Osídlení na ploše se v pozdní době kamenné koncentrovalo v několika okrscích. Zachyceny byly výrobní i nevýrobní objekty (jedna výjimečná polozemnice o ploše téměř 80 m²), předměty pro zemědělskou výrobu, sídlištní jámy aj. Na hraně ostrožny bylo zjištěno palisádové opevnění. Popsány jsou i nálezy z mladší doby bronzové z doby 1950 až 1400 př. K. a osídlení z mladší doby bronzové kultury knovízské z doby 1200 až 900 př. K. Osídlená plocha v období kultury nálevkovitých pohárů měří téměř 10 ha. Památkově chráněno od roku 1974. | |||||
| Kostel svatého Matěje (Q12030903)
| 
|
44378/1-1475 Pam. katalog MIS | Dejvice | U Matěje 213/7, pp. 2099–2105 50°6′47,63″ s. š., 14°22′38,89″ v. d. | Areál kostela se hřbitovem vznikal postupně v místech staršího kostelíka, po roce 1771, kdy byl vysvěcen nový kostel.
Východně na pp. 2099 navazuje přízemní novostavba, která není součástí památky. | |||||
| Usedlost Zlatnice – Šipkapas (Q304942)
| 
|
44380/1-1936 Pam. katalog MIS | Dejvice | Zlatnice 56/5 50°6′19,64″ s. š., 14°22′2,21″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Zlatnice. Typický příklad předměstské viniční usedlosti. Usedlost vznikla na místě tří vinic, které roku 1659 sloučil zlatník Gabriel Geltenhaur. Později se stala oblíbenou výletní restaurací. V minulosti byla usedlost tvořena několika objekty kolem hospodářského dvora. Jádro a zřejmě nejstarší část areálu tvořila zástavba v severozápadní části. Jednalo se o přízemní obytnou budovu s původně hospodářským východním traktem. Na východní straně navazovala rozlehlá budova stodoly s valbovou střechou a nižší přístavek se střechou sedlovou či polovalbovou. Jižně se rozkládal hospodářský dvůr obestavěný několika samostatně stojícími objekty včetně sklepa. Tato zástavba pocházela převážně z druhé poloviny 19. století. Dvůr byl obehnán kamennou zdí, vjezd zajišťovaly dvě brány. Severozápadně přes ulici Zlatnice je doložena samostatná stavba s objektem označovaným jako altán, při němž byla venkovní zahrádka hostince. Mapa stabilního katastru navíc dokládá existenci vodní nádrže nebo rybníka v jižní dvorní části. U křížení ulic Soborská a Zlatnice stála od roku 1708 trojboká kaple Nejsvětější Trojice, zrušená již v 19. století a roku 1961 demolovaná. V letech 1879–1910 patřila Zlatnice Mořici Mildemu, který zde zřídil hostinec Na Šipce zvaný "Šipkapas" podle horského průsmyku Šipka v Balkánském pohoří, místa významných bojů rusko-turecké války z let 1877–1878. Výletní hostinec se stal vyhlášeným cílem německé studentské buršácké mládeže. Tuto součást zlatnické historie vylíčil v románu Schipkapass spisovatel Karl Hans Strobl. Dnes zbývá z někdejší usedlosti jen ruina – značně narušené obvodové zdi a štíty hlavní budovy, okna a dveře jsou zazděny či zabedněny. Na místě zaniklé stodoly je navezena halda zeminy a stavební suti. Na pozemku bývalého dvora stojí 13 garáží. Poznámka: torzální stav |
ZSJ U Internationálu
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hotel International (Q1874734)
| 
|
50203/1-2265 Pam. katalog MIS | Dejvice | Koulova 1501/15, Čínská 1501/20 50°6′33,71″ s. š., 14°23′36,39″ v. d. | Hotel International. Postaven jako hotel Družba mezi lety 1954–1956 podle návrhu Františka Jeřábka a kolektivu ve stylu socialistického realismu. Střední hmota hotelového traktu vyvinutá do podoby stupňovité věže. Na střední trakt navazuje ve dvoře dvoupatrový objekt se společenskými prostorami. Uliční boční křídla půdorysně i výškově navazují na urbanistické řešení Dejvic vzniklé za první republiky. Památkově chráněno od 4. července 2000. |
ZSJ Vozovna Podbaba
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost Majorka (Q19800590)
| .jpg)
|
41304/1-2021 Pam. katalog MIS | Dejvice | Pod Paťankou 30/5 50°6′56,62″ s. š., 14°23′27,91″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Majorka. K roku 1628 byla viniční usedlost ve vlastnictví Eliáše Jana Magaura (odtud název Magourka-Majorka). Kolem roku 1864 v jižní části přestavěny objekty pro cihelnu. V letech 1914–1916 usedlost přestavěna Ludvíkem Melzerem na továrnu na obuv. Patrně ze stejné doby pochází i dnešní vzhled obytné budovy. Ve 30. a 40. letech 20. století areál adaptován pro provoz firmy na vzduchotechnická zařízení. V 80. letech byla přistavěna hala a proběhla další adaptace stávajících objektů. Součástí památky je hlavní budova a zahrada s terasou. Hlavní budova je jednopatrový objekt s podkrovím na zhruba čtvercovém půdorysu. Střecha sedlová, okraje střechy lemuje ozdobné dřevěné vyřezávání. Hlavní průčelí s trojúhelníkovým štítem je v patře pětiosé. Severně a východně od hlavní obytné budovy se rozprostírá rozlehlá zahrada s terasou. Památkově chráněno od roku 1977. | |||||
| Železniční viadukt V Podbabě (Q37171841)
| 
|
54882/1-2304 Pam. katalog MIS | Dejvice | Praha-Dejvice, Praha-Sedlec, V Podbabě, u vyústění do ul. Podbabská 50°7′18,91″ s. š., 14°23′36,53″ v. d. | Železniční most - viadukt v km 417,204 trati Praha–Děčín. Viadukt překračuje vyústění Šáreckého potoka a ulici V Podbabě u vyústění do ulice Podbabské. Pochází z roku 1850, svršek byl upraven roku 2003. Na viaduktu jsou umístěny tři pamětní destičky, upomínající na povodně v letech 1890, 1896 a 2002. Stavba v duchu pozdního klasicismu, časově i architektonicky příbuzná Negrelliho viaduktu v Karlíně a Holešovicích, kombinující půlkruhově zaklenuté boční tunely a střední segmentový mostní oblouk nad potokem. U jižního krajního oblouku je klenba nasazena přímo na skálu. Poznámka: Památkový katalog neuvádí parcelní čísla. |
ZSJ V Podbabě
[editovat | editovat zdroj]Dřívější název této ZSJ je Starý Sedlec B.
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| V Podbabě 20 (Q31451066)
| 
|
40507/1-1499 Pam. katalog MIS | Dejvice | V Podbabě 2523/20 50°7′24,04″ s. š., 14°23′26,1″ v. d. | Původní rozsahem menší neorenesanční vilu si pro svou rodinu postavil Josef Blecha podle vlastních plánů z roku 1873, tato starší budova zabírala pouze východní část nynějšího rozsahu vily, tj. ještě bez západní části s věží. K rozšíření a přestavbě domu do dnešní podoby došlo pravděpodobně roku 1899, nejspíš rovněž podle Blechova projektu. Další dílčí adaptace a úpravy probíhaly i ve 20. a 21. století. Hmotově odstupňovaná a členitá stavba je ve střední části dvoupatrová, zdůrazněná převýšenou hranolovou vížkou s vysokou dlátkovou střechou. Výrazným prvkem hlavního průčelí je otevřená lodžie v pravé části přízemí a nad ní navazující balkon s balustrádou. Poznámka: bývalé čp. 173 |
ZSJ Šárecké údolí
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Usedlost Purkrábka (Q12047625)
| 
|
40495/1-1489 Pam. katalog MIS | Dejvice | V Šáreckém údolí 139/34 50°7′11,64″ s. š., 14°23′6,63″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Purkrábka. Pozdně klasicistní vila z 2. poloviny 19. století vznikla přestavbou usedlosti Purkrábka, stavitel nebyl zjištěn. Původně viniční usedlost, jejíž jednopatrová hlavní budova byla snad přestavěna do dnešní podoby kolem roku 1850. Další adaptace z let 1913, 1939 a po roce 2000. V 17. století vlastnil vinici novoměstský měšťan Michal Vitman, popravený roku 1621 za účast v českém stavovském povstání. Název pochází z poslední čtvrtiny 17. století, kdy vinice připadla nejvyššímu purkrabímu pražskému. Hlavní objekt je jednopatrová budova obdélného půdorysu. Ve svahu navazuje severozápadně rozsáhlá protáhlá zahrada. V zahradě je drobný zahradní objekt – jeho původní podoba pozměněna po rekonstrukci po roce 2000. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Usedlost Žežulka (Q31451001)
| 
|
41179/1-1937 Pam. katalog MIS | Dejvice | V Šáreckém údolí 79/42 50°7′7,88″ s. š., 14°22′56,94″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Žežulka. Původně viniční usedlost nazvaná podle majitele Jindřicha Žežule, který ji vlastnil v 17. století. Dnešní stavba vznikla roku 1874 podle návrhu J. V. Staňka a byla koncipována jako nájemní dům s malými byty a bohatým architektonickým členěním (křídla různé výšky, věž, terasa se schodištěm aj.). Součástí areálu je i přízemní domek bývalého hostince (asi také z roku 1874, sál upraven roku 1913) a rozsáhlá zahrada. Hlavní obytná budova má křídla různé výšky. Střecha sedlová. Průčelí bohatě členěná, romanticko-eklektického charakteru. Z půdorysně i výškově poměrně složité zástavby vystupuje obytná věž na dvoukřídlém půdorysu, zčásti dvoupatrová, zčásti třípatrová, střechy též sedlové. Na západě navazuje na objekt terasa se schodištěm. Západně od hlavní budovy stojí samostatný přízemní objekt bývalého hostince, orientovaný podélně k ulici. Severně navazuje rozsáhlá zahrada ohraničená kamennou ohradní zdí. Vlevo od vstupu z ulice se dochoval litinový vodovodní stojan. Památkově chráněno od roku 1964. | |||||
| Usedlost Žitná a vila Mrázovka (Q31450931)
| 
|
40492/1-1487 Pam. katalog MIS | Dejvice | V Šáreckém údolí 83/78 (Mrázovka, Zuzanka), 2553/78a (Žitná), 2694/78 (domek zahradníka) 50°6′56,18″ s. š., 14°22′22,1″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Žitná, vila Mrázovka. Usedlost Žitná vznikla patrně na počátku 18. století jako nevýznamná dvojice stavení, z nichž východněji položené bylo přestavěno ve 4. čtvrtině 19. století na vilu Mrázovku. Název vinice pochází z konce 17. století, kdy ji vlastnil Jiří Žitník. Označení Mrázovka vzniklo podle ing. Fr. Mráze, majitele z let 1877–1885, který postavil neorenesanční vilu zvanou též Zuzanka.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Heřmanův dvůr (Q31450866)
| 
|
40494/1-1488 Pam. katalog MIS | Dejvice | V Šáreckém údolí 84/82 (býv. hostinec), 350/82a (vila), 2732/82j (obytná budova) 50°6′51,12″ s. š., 14°22′27,01″ v. d. | Původně hospodářský dvůr s mlýnem, který zpustl za třicetileté války a byl obnoven ve 2. polovině 17. století. Od konce 17. století je dvůr nazýván Hermanův (Heřmanův). Roku 1849 rozděleno (dvůr čp. 84, mlýn čp. 85). Po dalších úpravách byla v letech 1914–1915 vystavěna vila podle projektu stavitele Josefa Kočího.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
ZSJ Jenerálka
[editovat | editovat zdroj]| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pomník Rudé armády v Šárce (Q37171948)
| 
|
40468/1-1473 Pam. katalog MIS | Dejvice | Horoměřická, u Kruteckého potoka a odbočky k vokovické usedlosti Želivka, pp. 4541 50°6′12,02″ s. š., 14°21′15,33″ v. d. | Pomník postavený údajně 23. února 1948 na paměť osvobození Prahy Rudou armádou. Sériově vytvářený pomník podle jednotného návrhu – obdobné se nacházejí v Ďáblicích, Ruzyni-Liboci, Suchdole. Sloup ze dvou žulových hranolů, hrubě ošpicovaných a menší, žulové, deskové patky. Na všech čtyřech stranách jsou vyhlazené obdélníkové plochy pro nápisy. Litery jsou vyhloubené a černě vybarvené. Podnož památníku je vytvořena travnatým pětiúhelníkem, vymezeným dlažbou. Reliéfní výzdoby jsou kovové, lité - v současné době chybí, odcizeny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Zámek Jenerálka (Q985287)
| 
|
40502/1-1494 Pam. katalog MIS | Dejvice | U Vizerky 2308/3, 2309, 2310, Nad Habrovkou 2308/3, 2309/4, 2310/2 50°6′21,13″ s. š., 14°21′6,09″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Jenerálka. Usedlost Jenerálka tvoří v uzavřené horní části komplex staveb patrně klasicistního původu, které prof. Milan Babuška po roce 1922 přestavěl v novobarokním stylu s prvky art deco.
Poznámka: Památkový katalog neuvádí seznam součástí. Hostinec s kovárnou byly původně zapsané zvlášť. | |||||
| Pamětní desky na mostě na Jenerálce (Q37171972)
| 
|
44379/1-2045 Pam. katalog MIS | Dejvice | U Vizerky, pp. 4786 50°6′21,07″ s. š., 14°21′10,95″ v. d. | Dvě pamětní desky s latinskými nápisy, vsazené do krajních pilířů zábradlí nového mostu ulice U Vizerky přes Šárecký potok.
Památkově chráněno od roku 1974. | |||||
| Kaple svatého Jana Nepomuckého na Jenerálce (Q12030802)
| 
|
40500/1-1493 Pam. katalog MIS | Dejvice | K vršíčku, pp. 4596, 4597, 4598 50°6′24,83″ s. š., 14°21′13,69″ v. d. | Kaple z let 1713–1719 stojí na malém návrší. Kaple na obdélném půdorysu s obdélným presbyteriem a sakristií na severu. V roce 1822 byla rozšířena. Kaple má valbové střechy, nad lodí vyrůstá drobná vížka sanktusníku s cibulovou stříškou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | |||||
| Jehněčí dvůr (Q31450799)
| 
|
41372/1-2065 Pam. katalog MIS | Dejvice | Horoměřická čp. 2307, Truhlářka 50°6′45,34″ s. š., 14°21′16″ v. d. | Předměstská venkovská usedlost Jehněčí dvůr. Dvůr vznikal na místě viniční usedlosti zřejmě po polovině 18. století. Bezpečně je zde doložen chov ovcí, který dal dvoru své jméno, roku 1792, kdy došlo k úpravám „die Schaaflerey“ (správně asi Schäferei, ovčín). V roce 1982 došlo k demolici čtyř z pěti objektů kvůli jejich havarijnímu stavu. Kulturní památkou je severovýchodní dvoukřídlá budova a vstupní brána. V konstrukcích budovy dochováno barokní zdivo. Ostatní objekty (novostavby po roce 1982), nová ohradní zeď a pozemky nejsou součástí kulturní památky. Budovy usedlosti mají hodnotu především z urbanistického hlediska. Památkově chráněno od roku 1984. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Městská památková zóna Dejvice, Bubeneč a horní Holešovice, č. 2212, MonumNet
- ↑ a b Městská památková zóna Baba, č. 2211, MonumNet
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Dejvicích na Wikimedia Commons
