Hercovka (usedlost, Praha 6)
| Hercovka (Dejvice) | |
|---|---|
 Usedlost Hercovka v Dejvicích | |
| Základní informace | |
| Sloh | Neoklasicismus |
| Architekt | Josef Donát |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 1925 |
| Poloha | |
| Adresa | Na Vlčovce 4/13, Praha 6 - Dejvice,  Česko |
| Ulice | Na Vlčovce |
| Souřadnice | 50°6′2,97″ s. š., 14°22′55,41″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10069/1-2217 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Usedlost Hercovka v Praze 6 Dejvicích je neoklasicistní vila z let 1925–1926, která byla postavena podle projektu Josefa Donáta na pozemcích a také základech původní viniční usedlosti Hercovka. Její adresa je Na Vlčovce 4/13 a je památkově chráněná. Zahradnický domek na pozemku pochází z let 1871–1874.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Usedlost Hercovka vznikla spojením několika původních vinic. V 17. století se jmenovala Lychtenberka, protože jejím majitelem byl od roku 1628 Matěj Lichtenberger. Nový viniční lis zde byl vybudován přibližně v roce 1670 a prameny dokládají jeho existenci i v roce 1741 – tehdy při prodeji byl proveden soupis vybavení lisu: velká káď v lisovně, dvě vany pod lis, 5 kalovců, vrubna, konev, 4 putny, 7 velkých sudů. Během válek o rakouské dědictví byla i zdejší vinice zpustošena a již nebyla obnovena.[1][2]
V roce 1750 koupil usedlost Řehoř Augustin Hofman, kamenický mistr a správce děkana pražské kapituly Johanna Michala Hertsche. Podle tohoto děkana dostala usedlost jméno Herčovka, později Hercovka. Záznamy z roku 1768 popisují usedlost jako obytnou budovu, zahradu, pastvinu a pole o celkové rozloze 7 jiter a podobnou velikost měla usedlost i následujících 100 let.[1][3]
V roce 1809 byl vlastníkem nemovitosti Jan Adolf hrabě z Pöttingu. V té době je usedlost popisována jako dolní obydlí, sklep, klenutý přístěnek, stáj, stodola, kůlna a pozemky. Hrabě pravděpodobně sám využíval poschodí domu v létě. V roce 1855 koupil usedlost Jan Wiltsch a ten pozemky rozparceloval a rozprodal. Pro sebe si část původních pozemků ponechal a na nich vybudoval dnešní usedlost Vlčovku (původně dle jeho jména Vilčovku). V 70. letech 19. století vlastnila původní objekt Hercovky Gabriela Haaseová z Wranau – ta nechal na pozemku vybudovat dodnes stojící domek zahradníka 1871), ale také stáje (v roce 1925 byly rekonstruovány na obytné prostory).[1]
Dnešní budova pochází z let 1925–1926, byla postavena v novoklasicistním stylu a architektem byl Josef Donát. Při stavbě byly použity starší konstrukce – které lze najít ve sklepení a v některých obvodových zdech, ale nemají vliv na vnější vzhled budovy. Velká část zahrady je tvořena alpiniem a jezírkem, jsou zde zachovány balustrády a u schodů je plastika lva. Na východ od vily je starší domek – původně sídlo zahradníka. Vila je dnes v soukromém vlastnictví a slouží bydlení.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy, 5. díl - Velká Praha A/L. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. Kapitola Dejvice, s. 244–245.
- ↑ VACEK, F. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy. Svazek IV.. [s.l.]: [s.n.], 1923. Kapitola Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí.
- ↑ Seznam proboštů a děkanů Svatovítské kapituly. Knihovna pražské metropolitní kapituly [online]. [cit. 2015-03-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FIALOVÁ, Ludmila. Charakteristiky pražských příměstských usedlostí a jejich vývoj. Acta Universitatis Carolinae – Geographica. Roč. 1973, čís. 1, s. 27.
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Pražské usedlosti. [s.l.]: Libri, 2001. S. 98–99.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hercovka na Wikimedia Commons
