SOR Libchavy
| SOR Libchavy | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | společnost s ručením omezeným |
| Datum založení | 6. prosince 1991 |
| Adresa sídla | Libchavy 48, 561 16, Česko (Dolní Libchavy) |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | výroba autobusů |
| Produkty | autobus |
| Obrat | 3,4 mld. Kč (2020)[1] 3,5 mld. Kč (2019)[1] |
| Provozní zisk | 211,6 mil. Kč (2020)[1] 196 mil. Kč (2019)[1] |
| Výsledek hospodaření | 164,7 mil. Kč (2020)[1] 171,4 mil. Kč (2019)[1] |
| Celková aktiva | 2,2 mld. Kč (2020)[1] 2 mld. Kč (2019)[1] |
| Vlastní kapitál | 735,4 mil. Kč (2020)[1] 721,9 mil. Kč (2019)[1] |
| Zaměstnanci | 739 (2020)[1] |
| Mateřská společnost | EP Industries |
| Majitel | BAULIGA (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| IČO | 15030865 |
| LEI | 31570010000000103788 |
| OpenCorporates ID | cz/15030865 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
.jpg)
.jpg)
SOR Libchavy spol. s r. o. je český výrobce trolejbusů a autobusů pro městskou, meziměstskou a turistickou dopravu. Sídlí v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Zkratka SOR pochází z původního názvu podniku před privatizací: „Sdružení opravárenství a rozvoje“.[2] Výrobu autobusů zde zavedl Jaroslav Trnka, bývalý ředitel Karosy Vysoké Mýto, a jeho tým.[3] Firmu ovládla investiční skupina J&T,[3] která ji v roce 2009 vložila do Energetického a průmyslového holdingu společného s PPF.[3] Od roku 2012 je součástí EP Industries.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podnik do roku 1990 vyráběl a opravoval zemědělskou techniku – krmné vozy, vybírače siláže, obraceče píce, horské malotraktory a řadu dalších strojů. V roce 1991 došlo k privatizaci, nová společnost s ručením omezením byla do obchodního rejstříku zapsána 6. prosince 1991 a vlastnilo ji rovnými díly základního jmění 180 000 Kč devět fyzických osob z Vysokého Mýta a Libchav. Postupně přeorientovala výrobu na stavební techniku – maringotky a lešení. Během této produkce docházelo k vývoji autobusů. Výroba autobusů byla zpočátku dotována ze zisku z vývozu stavebního vybavení.[3] První prototyp autobusu byl dokončen roku 1993 a první autobus byl prodán roku 1994; první vozy byly dodány do města Kadaň.[3]
V srpnu 2005 bylo jmění společnosti navýšeno a 92% podíl získala BAULIGA a. s. V září 2005 byl tento podíl zastaven u Československé obchodní banky, v prosinci 2009 u Komerční banky. V roce 2008 byl obchodní podíl Bauligy dalším navyšováním základního jmění na 8 milionů Kč postupně zvýšen až na 99,8 %, 10. února 2010 se Bauliga stala jediným vlastníkem.[5] Jaroslav Trnka však zůstal ve vedení firmy.[3]
Firma se zaměřuje na levnou výrobu autobusů s levným provozem, určených především pro trhy zemí bývalého východního bloku, a na široký sortiment různých velikostí autobusů[3] (nabídka zahrnuje délky 8,5 m, 9,5 m, 10,5 m, 12 m a kloubové 18 m, jeden z typů má délku 13,5 m). Design autobusů SOR byl zmiňován jako jejich slabší stránka.[3] Postupně byly do výroby zařazeny i plynové autobusy, elektrobusy, hybridní autobusy a trolejbusy.[3] Levnosti výroby je dosahováno maximální unifikací dílců, modulů a konstrukce, širokým využitím plastů, specifickými technologickými postupy atd., provozní náklady jsou šetřeny například nižší hmotností vozidel.[3]
V roce 2010 bylo vyráběno kolem 500 kusů. Nejvíce autobusů firma prodávala v Česku. V České republice i na Slovensku měla podíl na prodeji autobusů asi 30 %.[3] Firma měla zastoupení v Pobaltí, na Balkáně, v Rusku či v Moldavsku.[3] V roce 2010 zaměstnávala kolem 600.[3]
V roce 2009 vyhrála společnost SOR Libchavy velkou veřejnou soutěž na dodání autobusů pro Dopravní podnik hl. m. Prahy. V letech 2009–2018 měl SOR do Prahy dodat celkem 620 autobusů SOR NB v hodnotě přibližně 3,5 miliardy korun.[6], a to 465 kusů vozů standardní délky NB 12, 235 kusů kloubových NB 18 a 20 kloubových autobusů s hybridním pohonem SOR NBH 18.[7] V lednu 2010 zvítězila společnost i ve výběrovém řízení na autobusy pro dopravní podnik Bratislavy. Do hlavního města Slovenska měla společnost v letech 2010-2013 dodat 100 autobusů typu NB 18.[8][9] V listopadu 2010 uspěla v soutěži na dodávku 15 midibusů nového typu SOR BN 8,5 pro Dopravní podnik hl. m. Prahy s datem dodání do 30. listopadu 2010.
Do května 2019 vyrobil SOR Libchavy přibližně 8 000 vozidel, z toho více než polovina byla určena pro české dopravce.[10]
Od roku 2017 vyrábí SOR Libchavy řadu autobusů SOR NS 12 a SOR NS 18.
Na veletrhu CZECHBUS 2021 v Praze byla představena nová řada SOR ICN, v následujícím roce byla zahájena sériová výroba vozů v délkových verzích ICN 9,5, ICN 10,5, ICN 12 a ICN 12,3, díky čemuž skončila výroba vozů modelových řad C, CN a BN.
V roce 2022 došlo k ukončení výroby modelové řady NB. Poslední autobusy tohoto typu zamířily do Košic a Prešova.
Licenční výroba
[editovat | editovat zdroj]Modely autobusů SOR licenčně vyrábí od roku 1998 také maďarská firma Credo (dříve Kravtex). Mezi lety 2003 a 2007 vyráběla licenčně některé modely SORu (B 9,5, C 9,5, LC 9,5, C 10,5) také polská firma Solbus.
V letech 2001 až 2008 využívala platformu SOR firma Ekobus (do roku 2004 s názvem NORDlogistic) s výrobním závodem v České Lípě, která stavěla stejnojmenné autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG). Od roku 2008 již SOR vyrábí CNG autobusy sám.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k výroční zpráva. Dostupné online. [cit. 2022-05-31].
- ↑ Rozhovor: Autobusy SOR – stále častější na našich silnicích, BUSportál.cz, 17. 4. 2004
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Dominik Orfánus: Prečo J&T zaujali české autobusy – SOR sa darí na českom a slovenskom trhu, pomohli aj private equity vlastníci, Trend, č. 41/2010, 8. 9. 2010
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku - BAULIGA a.s., B 9346 vedená u Městského soudu v Praze
- ↑ Obchodní rejstřík
- ↑ SŮRA, Jan. Praha koupí stovky autobusů SOR za více než tři miliardy [online]. Idnes.cz, 2009-02-12 [cit. 2009-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Ekologické autobusy pro hlavní město Prahu Archivováno 9. 2. 2015 na Wayback Machine., SOR Libchavy, tisková zpráva, 18. 2. 2009
- ↑ www.ct24.cz [online]. [cit. 2010-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-26.
- ↑ http://www.k-report.net/aktuality/sor-ziskal-dalsi-mamuti-zakazku/
- ↑ SIMON, Petr. Přední evropský výrobce autobusů. Komora. 2019, čís. 5, s. 54. Dostupné online. Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Iveco Czech Republic (do roku 2007 Karosa)
- TEDOM
- Evobus
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SOR Libchavy na Wikimedia Commons 
Zpráva SOR Libchavy získal novou zakázku za 7,7 miliónu eur ve Wikizprávách- Oficiální stránky
