Sídliště Slezské Předměstí – Sever
| Sídliště Slezské Předměstí – Sever | |
|---|---|
 Panelový dům v ulici Severní | |
| Lokalita | |
| Charakter | sídliště |
| Obec | Hradec Králové |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′11″ s. š., 15°51′1″ v. d. |
  Sídliště Slezské Předměstí – Sever | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sídliště Slezské Předměstí – Sever je urbanistický celek v Hradci Králové – Slezském Předměstí, součást sídliště Slezské Předměstí. Za jeho jihovýchodní hranicí, kterou tvoří Pospíšilova třída a třída SNP, se nachází sídliště Slezské Předměstí – Jih.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Podstatnou částí Slezského Předměstí je lokalita Sever. Její páteří je ulice Severní, protínající tuto část od ulice Pouchovská po Myslivečkovu, která dále pokračuje až na křižovatku s třídou SNP. Převážnou část zástavby tvoří panelové domy, postavené na někdejších pozemcích Hackerových pěstitelských školek.[1] Část této sídlištní čtvrti je zastavěna rodinnými domky a vilkami převážně z 1. poloviny 20. století. Sídlí zde Dopravní podnik města Hradce Králové, několik menších firem a Český statistický úřad. V centru této části sídliště bývalo dětské brouzdaliště, později nahrazené mlhovištěm. V duchu hradecké tradice jsou ulice a domy zasazeny do bohaté zeleně. Na rozdíl od jiných sídlišť si Sever zachoval určitou míru urbanistické kvality dík spojení staré vilkové zástavby s novějším „socialistickým funkcionalismem“.[zdroj?] Plusem této lokality je dobře dostupná síť občanské infrastruktury od potravinářské prodejny, přes některé služby po restaurace.[zdroj?]
Kontext vzniku
[editovat | editovat zdroj]Počátek bytové výstavby se datuje do druhé poloviny 40. let 20. století, kdy architekti Josef Havlíček a František Bartoš navrhli plán města, kde se severně od druhého městského okruhu měla rozvinout bytová výstavba. Na tento plán navázal Stavoprojekt Hradec Králové v 50. letech. Za samotné autory lze považovat Břetislava Petránek a hlavně Jana Zídku.[2] Podle návrhu měla vzniknout moderní čtvrť pro cca 1700 obyvatel zařazená mezi předměstské vily s výhledem na Orlici a novohradské lesy složená z výškových budov, kde nejvyšší budova měla mít 13 pater.[3] Záměrem autora bylo oživit omezenou možnost panelové technologie různými rozestupy mezi domy a různou skladbu vystavených domů.[4]
Vznik & experimenty
[editovat | editovat zdroj]
První experimentální panelový dům v Hradci Králové i celém tehdejším Hradeckém kraji vznikl na rohu Gagarinovy a Slezské ulice v roce 1959.[2] Má podobu čtyřpatrového domu o třech sekcích (vchodech), který disponuje podzemními garážemi. Tento dům byl postaven z panelové konstrukce typu HK60. Obdobný dům byl postaven ještě jeden v Gagarinově ulici.
Následně byla zahájena výstavba nového a prvního ryze panelového sídliště Markovická (bytové jádro B2). Pojetí bylo úspěšné v mezikrajské soutěži o experimentální dům z hlediska výrobní technologie vyhlášené Výzkumným ústavem stavební výroby v Praze. Velkou předností technologie, která zajistila úspěch v soutěži, byla její přizpůsobitelnost, díky níž bylo možné realizovat panelové domy v různých podobách (deskové, řadové, věžové, bodové, rodinné) včetně objektů občanské vybavenosti.[5] Byl zde použit nosný systém se stropními prvky o rozponu světlé délky 6 metrů a celkově 6,25 metru (včetně nosné stěny). Autory tohoto pojetí byli architekt a urbanista František Steiner a statik a konstruktér Jaroslav Škaloud. Nový a úspěšný širokorozponový nosný systém z dutinových panelů se v kraji používal v 60. letech 20. století pod označením HK 60 (zpracované Stavoprojektem Hradec Králové ve spolupráci s Pozemními stavbami Hradec Králové)[6]. Průčelí získalo podobu okenních pásů střídajících se s plnými parapetními panely a pravidelně rozmístěnými balkony. Fasády byly také děleny vertikálními pilastry.[7] Ve variantě konstrukční soustavy HK 60 bylo v celém Východočeském kraji vybudováno přes šest tisíc bytů.[6]
Na tomto sídlišti se tak nacházejí jedny z prvních objektů z konstrukčního panelového systému bytových domů HK-60.[8]
Chodníky byly v Gagarinově ulici vybudovány až v roce 1964, takřka čtyři roky po dokončení domů.[9]
Domy
[editovat | editovat zdroj]Dle projektu Paneláci jsou pro domy na sídlišti Sever typické „okenní pásy střídané s plnými parapetními panely a pravidelně rozmístěnými balkony, charakteristické je také dělení fasády vertikálními pilastry“.[10]
Sídliště obsahuje čtyřpodlažní až jedenáctipodlažní budovy. Domy na sídlišti Sever v užším slova smyslu (mimo sídliště Markovická) mají bytové jádro B3.
Na sídlišti se nachází nejdelší panelový dům v Hradci Králové (lidově „kravín“), který má na délku 300 metrů a obsahuje 20 vchodů.[11]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Sídlištěm Sever prochází ulicemi Pouchovská, Severní a Myslivečkova trať trolejbusové linky č. 3, vedoucí z točny Slezské Př. – Cihelna přes centrum města dále do Kuklen a Plačic, se zastávkami Dopravní podnik, Dům L, Sever střed, Sídliště Sever a Alessandria. Za poslední zmíněnou zastávkou se linka napojuje na trať vedoucí po Pospíšilově a třídě SNP, kudy jezdí také trolejbusové linky č. 6 a 27 a autobusy linek č. 12, 14, 15, 23 a 25. Na zastávce Sídliště Sever se nachází trolejbusová smyčka, která však jako konečná byla využívána pouze v minulosti.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Slezské Předměstí – Sever letecký pohled západním směrem -
Slezské Předměstí Sever – letecký pohled severním směrem -
Centrální část s mlhovištěm -
Jednota a dům „L“ v Severní ulici
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Slezské Předměstí v Hradci Králové. Architektura ČSR. 1988, roč. 47, čís. 6, s. 26.
- ↑ a b Slezské Předměstí. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-30.
- ↑ DUŠAN, Kováčik. Morfologická struktura Hradce Králové od konce 19. století po současnost. 2016 [cit. 2022-03-02]. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné online.
- ↑ Paneláci map. panelaci.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-20.
- ↑ HRADECKRALOVE.CZ. Muzeum chce dokumentovat vývoj hradeckých sídlišť. Začalo se na Slezském Předměstí | Hradec Králové.cz. zpravy.hradeckralove.cz [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b DRAGOUNOVÁ, Anna. Sešívané paneláky. Rudé právo. 1987, roč. 67–68, čís. 112, s. 3.
- ↑ Slezské Předměstí. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2022-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-30.
- ↑ Stěnové panely bytových panelových domů východočeské materiálové konstrukční soustavy HK (TP 1.30.6) – PROFESIS [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Chodníky už jsou, ale.... Rudé právo. 1964, roč. 44–45, čís. 320, s. 2.
- ↑ Paneláci map. panelaci.cz [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-20.
- ↑ Projekt mapování socialistických sídlišť. Nejdelší hradecký panelák má 20 vchodů a říká se mu Kravín. Hradec Králové [online]. 2021-10-22 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online.