Břetislav Petránek
| Břetislav Petránek | |
|---|---|
| Narození | 11. prosince 1918 nebo 11. února 1918 Bojiště (Červené Pečky)  Československo |
| Úmrtí | 1. června 1981 Hradec Králové Československo |
| Povolání | architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Břetislav Petránek (11. prosince 1918[1] Červené Pečky, Bojiště (okres Kolín) – 1. června 1981 Hradec Králové[2]) byl český architekt, který se podílel ba zvýšení architektonické úrovně Hradce Králové a ovlivnil další generaci místních architektů.[3]
Narodil se v rodině zednického mistra. Vystudoval reálné gymnázium v Kolíně (1937) a poté se věnoval studiu architektury na pražském ČVUT, které úspěšně dokončil. Následně šest let pracoval v ateliéru architekta Jaroslava Fragnera. Většinu svého profesního života však zasvětil Hradci Králové, kde pracoval od roku 1949 až do své smrti v roce 1981. V tamním Stavoprojektu působil jako vedoucí architektonického ateliéru a později jako projektant urbanistického střediska.[3][4]
Společně s dalšími kolegy se podílel na poválečném rozvoji Hradce Králové. Navázal na tradici a přístupy Josefa Gočára z 20. let 20. století, čímž přispěl ke kontinuitě a stabilitě územního plánování a koncepční výstavbě Hradce Králové v 60. letech 20. století.[3] Spolu s Janem Zídkou se v letech 1960 a 1970–1975 podílel na územních plánech města. Ve spolupráci s Františkem Křelinou st. navrhl dostavbu Gočárovy třídy[5].
Velkou část profesní kariéry se věnoval královéhradeckému sídlišti Labská kotlina II, kde působil jako šéfprojektant. Právě za toto sídliště obdržel státní cenu na celostátní přehlídce architektonických prací za období 1972–1973.[6] Dostal Cenu Josefa Gočára i Cenu Josefa Havlíčka.[3]
Byl rovněž hlavním architektem stavby polikliniky v Žamberku. Stavba byla zahájena 20. 11. 1956. Ke kolaudaci došlo v průběhu roku 1962[7] a k uvedení do provozu dne 4. 11. 1962.[8] Zajímavostí jsou sgrafita na fasádě.[7]
Byl dlouholetým členem poradního sboru pro architekturu a územní plánování v Hradci Králové. Účastnil se architektonických soutěží, i jako porotce.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- dostavba Gočárovy třídy; společně s Františkem Křelinou st. (projekt 1954–1956, realizace 1956–1958)
- výstavba při Sukových sadech (1960–1962)
- domov důchodců v Novém Hradci Králové (1962–1966)
- sídliště Labská kotlina II (1970–1975)[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální knihovna Kramerius. dnnt.mzk.cz [online]. [cit. 2021-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Petránek | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Encyklopedie města Hradce Králové.. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Garamon 2 sv. s. Dostupné online. ISBN 978-80-86472-52-2, ISBN 80-86472-52-3. OCLC 761168827
- ↑ Labská Kotlina II. www.panelaci.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-26.
- ↑ ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. PEVNOSTNÍ VS. VEŘEJNÝ PROSTOR MĚSTA. VÝVOJ VYBRANÝCH MĚSTSKÝCH PROSTORŮ V HRADCI KRÁLOVÉ OD PEVNOSTI K DNEŠKU. www.regionalnirozvoj.eu [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
- ↑ POTŮČEK, Jakub. Břetislav Petránek, sídliště Labská 2, Hradec Králové, 1969–1977. kulturní magazín Uni [online]. 2009-07-06 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Dvě sgrafita na budově Polikliniky | Sochy a města. sochyamesta.cz [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
- ↑ www.podorlickapoliklinika.cz [online]. [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
