Hřib Le Galové
Hřib Le Galové | |
---|---|
Hřib Le Galové | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | hřib (Rubroboletus) |
Binomické jméno | |
Rubroboletus legaliae (Pilát et Dermek) Della Maggiora et Trassin 2015 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae, (Pilát et Dermek) Della Maggiora et Trassin 2015) je vzácná jedovatá[1] houba z čeledi hřibovitých, dříve řazená do sekce Luridi rodu Boletus. Popsán byl českým mykologem Albertem Pilátem v roce 1968 a pojmenován po francouzské mykoložce Marcelle Le Gal (1895–1979). Patří k barevně i tvarově nejvariabilnějším hřibům České republiky.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Boletus le-galiae Pilát 1968[2] nom. inval.[3]
- Boletus le-galiae Pilát 1969[4]
- Boletus legaliae Pilát 1969)
- Boletus lupinus sensu Bresadola (non orig. Fr.)[5]
- Boletus purpureus var. le-galiae Pilát 1949[4]
- Boletus satanas var. roseodermata Šmarda[5]
- Boletus satanoides sensu Smotlacha 1952 p. p. (non Smotl. 1920!)[5]
- Boletus splendidus C. Martín 1894
- Boletus splendidus subsp. splendidus[6]
- Rubroboletus legaliae (Pilát) Mikšík 2014 comb. inval.[7]
- české názvy
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Tomuto druhu se věnovala francouzská mykoložka Marcelle Le Galová, v roce 1948 jej vyobrazila a popsala jako houbu totožnou s Boletus lupinus sensu Bres. non Fr..[1] Boletus lupinus ve smyslu Friesově je houbou odlišnou, dnes česky nazývanou hřib vlčí (výskyt tohoto druhu na území České republiky a bývalého Československa není znám).[1] Český mykolog Albert Pilát popsal tuto houbu nejdříve jako varietu hřibu purpurového – Boletus purpurový var. le-galiae (roku 1959), teprve později jako samostatný druh Boletus le-galiae – hřib Le Galové. Tento název publikoval v roce 1968 ve francouzském sborníku Revue de Mycologie; s ohledem na aktuální taxonomická pravidla je však považován za formálně neplatný, protože necituje typovou položku (exsikát). Tento nedostatek Pilát napravil roku 1969 v publikaci Houby Československa ve svém životním prostředí, kde uvádí typus PR 647975, Lysá n. L. IX. 1949, leg. Lukavec. V roce 2014 byl čínskými mykology na základě biomolekulárních analýz v souvislosti s popisem nového druhu Rubroboletus latisporus vytvořen rod Rubroboletus, do nějž čínští mykologové přesunuli některé příbuzné druhy z rodu Boletus. Jedním z příbuzných druhů, kterým se ale nevěnovali, byl hřib Le Galové. Ten do rodu Rubroboletus přesunul Michal Mikšík publikací kombinace Rubroboletus legalie 2014. Jako basionym ale citoval neplatný Pilátův název z roku 1968 (nikoli platný z roku 1969) a tudíž je tato kombinace považovaná za formálně neplatnou (comb. inval.).[7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klobouk má v průměru 60–140 (180) mm. Jeho povrch je původně špinavě bělavý či našedlý, později na temeni nahnědlý (barva bílé kávy). Ve stáří a obzvlášť následkem deštivého počasí může být povrchová vrstva smyta, v důsledku čehož je patrná narůžovělá, růžová až téměř červená barva. Ve stáří může být povrch rozpraskaný.[10]
Rourky jsou před rozvitím jasně žluté, ve stáří žlutoolivové. Póry mají do rozvití žlutou barvu, poté červenají – mohou být jasně červené až oranžově červené, později blednou. Po otlaku modrají.[10]
Třeň bývá oranžově žlutý, na bázi růžový až červený, horní polovinu obvykle kryje červená síťka, která může přecházet až do spodní části, případně být redukovaná. Po otlačení povrch třeně modrá.[10]
Dužnina je bledá až světle žlutá, po nakrojení či poškození modrá. Při zasychání je cítit po Maggi[10]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Hřib Le Galové je poměrně vzácný teplomilný druh. Vyskytuje se v listnatých lesích teplých oblastí a na hrázích rybníků. Vázaný je obvykle na duby.[10] Pilát jej řadil do druhů xerotermních dubohabrových hájů na vápencích.[4]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste v Evropě, k zemím s výskytem tohoto druhu patří Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Norsko, Rakousko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.[11]
V České republice se vyskytuje v Polabí, okolí Brna, na Vizovické vrchovině a na Břeclavsku.[12]
V rámci chráněných území České republiky byly publikované nálezy hřibu Le Galové mimo jiné z následujících lokalit:
- Luční[9] (okres Tábor)
- Poodří[12] (Moravskoslezský kraj)
- Vrbenské rybníky[9] (okres České Budějovice)
Záměna
[editovat | editovat zdroj]Vlivem barevné variability související s počasím se může vzhled blížit několika dalším hřibům. Plodnice s červeným třeněm a světlým kloboukem se vzhledově blíží příbuzným druhům jako:[10]
- hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus) – roste pod jehličnany
- hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus) – při zasychání není cítit po Maggi, nevyskytuje se na hrázích
- hřib rudonachový (Imperator rhodopurpureus) – kompaktnější plodnice s dlouho podvinutým okrajem klobouku, snadno a silně modrá až černá
- hřib satan (Rubroboletus satanas) – mohutnější plodnice, ve stáří páchnou, na hrázích rybníků roste výjimečně
Formy a variety
[editovat | editovat zdroj]Hřib Špinarův
[editovat | editovat zdroj]Forma se světlejším zbarvením a žlutými póry hřib Le Galové Špinarův (někdy klasifikována jako samostatný druh – hřib Špinarův) může připomínat hřib královský (který však při poškození nemodrá), případně hřib růžovník (jehož póry ale nemají červenou či načervenalou barvu).
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Hřib Le Galové je veden v Červeném seznamu hub České republiky jako zranitelný druh.[12] Neměl by se proto sbírat.[10] Většina českých lokalit leží mimo chráněná území.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d PILÁT, Albert. Naše houby II. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1959. 345 s. Kapitola hřib purpurový Le Galové.
- ↑ PILÁT, Albert. Revue mycol.. In: Paris: Muséum national d'histoire naturelle, 1968. Ročník 33. S. 124.
- ↑ Index Fungorum Partnership. Record Details: Boletus legaliae [online]. Index Fungorum [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. Kapitola Nejvýznačnější druhy hub xerotermních dubohabrových hájů na vápencích, s. 51–52.
- ↑ a b c DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. Kapitola Hríb Le Galovej, s. 163. (slovensky)
- ↑ HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib Le Galové, s. 38.
- ↑ a b Index Fungorum Partnership. Record Details: Rubroboletus legaliae [online]. Index Fungorum [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BioLib.cz – Boletus legaliae (hřib Le Galové) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- ↑ a b c ALBRECHT, Josef. Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko. Praha: AOPK ČR, 2003. 808 s. ISBN 80-86064-65-4. S. 145, 452.
- ↑ a b c d e f g ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib Le Galové, s. 180.
- ↑ Boletus legaliae [online]. Gwannon.com [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c d HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib Le Galové na Wikimedia Commons
- Galerie hřib Le Galové na Wikimedia Commons
- Taxon Boletus legaliae ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Boletus legaliae (hřib Le Galové) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.