Kozák šedozelený
 Kozák šedozelený | |
|---|---|
 Kozák šedozelený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | kozák (Leccinum) |
| Binomické jméno | |
| Leccinum variicolor Watling 1969 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kozák šedozelený, též kozák barvoměnný (Leccinum variicolor Watling 1969) je jedlá stopkovýtrusá houba z čeledi hřibovitých (Boletaceae), rostoucí od června do října pod břízami.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Leccinum thalassinum (Pilat & Dermek)
- Boletus thalassinus (Pilát & Dermek) Hlaváček 1988
- Boletus variicolor (Watling) Hlaváček 1989
- Krombholziella thalassina (Pilat & Dermek) Alessio 1985
- Krombholziella variicolor (Watling) Šutara 1982
- české názvy
- kozák barvoměnný
- kozák měnlivý
- kozák pestrý
- kozák šedý
- kozák zelenající
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Makroskopický
[editovat | editovat zdroj]Klobouk je v průměru 5–15 (18)[1] cm velký, kuželovitý až polštářovitý s hrbolem uprostřed.[2] Většinou matně šedý (s nádechem do zelena nebo do hnědočervena) a melírovaný světlejšími krémovými až šedavými skvrnami.
Na omak je hladký, suchý, plstnatý, za vlhka lepkavý, často hrbolkatý.[2] Ve stáří přechází povrch klobouku ze sametového na olysalý[1]. Pokožka přesahuje okraje klobouku a je šedohnědá až šedočerná, někdy s nádechem do zelena. Dužnina klobouku v řezu má narůžovělou barvu.[1]
Rourky a póry jsou bělavé, později krémové až šedé. Volné rourky dosahují délky 1–2,5 cm.[2] Vystavené vzduchu nemění barvu a snadno se od klobouku oddělují. Póry tmavnou, jsou-li vystaveny tlaku.[2]
Třeň je vysoký 6–20 cm a široký 1,5–4 cm[3], válcovitého nebo kyjovitého tvaru s prohnutím.[1] U země zelený až modrozelený pokrytý tmavými šedými až černými šupinkami.[1] Zářezy a jiné ranky se postupně zbarvují do zelena.[2] Chutí nevýrazný, ale s typickou houbovou vůní. Dužnina je bílá, na bázi s nádechem do zelené, na řezu postupně růžoví.
Mikroskopický
[editovat | editovat zdroj]Výtrusy jsou zelenohnědé až hnědé, válcovitě vřetenovité, bez výstupků, veliké 14–22 x 5–7 µm.[3]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Roste jednotlivě nebo ve skupinách na vlhkých a podmáčených lokalitách a rašeliništích u kořenů bříz bělokorých[3], preferuje kyselé půdy.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav; BIELICH, Antonín. Přehled Hub Střední Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 586.
- ↑ a b c d e HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír. Houby. 2. vyd. Praha: Aventium 416 s. ISBN 80-7151-131-5.
- ↑ a b c ANTONÍN, Vladimír. Encyklopedie hub a lišejníků. 1. vyd. Praha: Libri & Academia, 2006. 472 s. ISBN 80-7277-164-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kozák šedozelený na Wikimedia Commons 
Taxon Leccinum variicolor ve Wikidruzích
