Rosalind Picardová

Rosalind Picardová
Rosalind Picardová (3. března 2007)
Narození	17. května 1962 (62 let) Massachusetts
Alma mater	Massachusettský technologický institut (do 1991) Berry College Georgijský technický institut
Povolání	informatička, inženýrka, vysokoškolská učitelka a výzkumnice na poli umělé inteligence
Zaměstnavatel	Massachusettský technologický institut
Ocenění	společník ACM (2021) IEEE Fellow
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosalind Wright Picardová (nepřechýleně Picard; * 17. května 1962) je americká vědkyně, vynálezkyně, profesorka mediálního umění a vědy na MIT, a také ředitelka a zakladatelka výzkumné skupiny Affective Computing v MIT Media Lab.

V roce 1997 poprvé vydala knihu Affective Computing, kde popisuje, jak dát počítačům schopnost emoční inteligence a jaké jsou možné výsledky rozpoznávání emocí ze strany robotů. Tato publikace se stala klíčovou pro vznik oboru známého jako affective computing (česky afektivní nebo také emoční výpočetní technika). Její práce v této oblasti přispěla k rozšíření výzkumu autismu a vývoji zařízení, která by mohla lidem trpějícím autismem pomoci rozpoznávat rozdíly v lidských emocích.

Rosalind Picard se také podílela na založení společností Affectiva a Empatica. Empatica produkuje nositelnou elektroniku, která slouží k prevenci úmrtí příčinou epileptického záchvatu a Affectiva se zabývá umělou inteligencí zaměřující se na detekci lidských emocí a zlepšení zdraví. Společnost Affectiva byla v roce 2021 odkoupena švédskou společností Smart Eye.

Vzdělání a akademická práce

V roce 1984 Picard získala bakalářský titul z oboru elektroinženýrství na Georgia Institute of Technology, v roce 1986 magisterský titul z elektroinženýrství a počítačových věd na MIT a v roce 1991 obržela z týchž oborů také doktorský titul. Od roku 1991 je členkou výzkumné laboratoře MIT Media Lab a v roce 2005 byla jmenována profesorkou mediálního umění a vědy.

Výzkumy

Rosalind Picard je autorkou nebo spoluautorkou na více než 350 recenzovaných vědeckých článků. Tyto články se zabývají afektivní výpočetní technikou, umělou inteligencí a digitálním zdravím.

Výzkum autismu

Děti s poruchami autistického spektra často mají problémy s rozpoznáváním emočních stavů lidí kolem sebe, například s odlišením šťastné tváře od tváře vyjadřující strach. Tým z MIT Meedia Lab vyvinuli typ personalizovaného strojového učení. Terapeuti používají tyto roboty, které ukazují dětem různé emoce, aby je pak následně děti mohly napodobit a reagovat na ně různými způsoby. Podle zprávy zveřejněné 27. června 2018 v časopise Science Robotics, roboti vybavení personalizovanou sítí "hlubokého učení" byli schopni vnímat reakce dětí s autismem s přesností odpovídající hodnocení lidských terapeutů.

„Dlouhodobým cílem není vytvářet roboty, kteří by nahradili lidské terapeuty, ale doplnit je klíčovými informacemi, které terapeuti mohou použít k personalizaci obsahu terapie a také k vytváření více zapojených a přirozenějších interakcí mezi roboty a dětmi s autismem,“ vysvětluje Oggi Rudovic, postdoktorand na Media Lab a první autor studie.

Terapie s pomocí robotů pro děti s autismem obvykle probíhá takto: Terapeut ukazuje dítěti fotografie nebo karty s různými tvářemi představující různé emoce, aby je naučil rozpoznávat projevy jak radosti, tak i smutku nebo strachu atd. Terapeut poté naprogramuje robota, aby ukázal stejné emoce, jenž byly na obrázcích dítěti a pozoruje dítě, jak se zapojuje do interakce s robotem. Této studie se zúčastnilo 35 dětí s autismem, 17 z Japonska a 18 ze Srbska, ve věku od 3 do 13 let. Během 35minutových sezení reagovaly na roboty různými způsoby. Děti chovaly k robotu respekt, jako kdyby to byla skutečná osoba.

Výzkum emocí

Skupina Affective Computing se zaměřuje na vytváření a hodnocení nových způsobů, jak propojit Emoční AI a další afektivní technologie, aby se zlepšil život lidí. Jejich projekty se zabývají např. hledání nového způsobu, jak předcházet a předpovídat depresi.

Pomocí kamerových senzorů se můžou v reálném čase analyzovat výrazy obličeje, gesta a držení těla a s informacemi o kontextu a prostředí tak získat vhled do reakcí a emocí lidí. Tyto prostředky se využívají například k získávání nefiltrovaných a nezaujatých emocionálních reakcí zákazníků a publika na značkový a zábavní obsah (jako jsou videoreklamy, filmy a televizní programy). Díky tomu mohly značky zlepšit svůj obsah. Dnes se Emotion AI používá v řadě různých aplikací: v automobilovém průmyslu, robotice, zdravotnictví, výzkumu lidského chování a dalších.

Firma Affectiva, jenž byla založena vědkyněmi Dr. Rana el Kaliouby a Dr. Rosalind Picard a která se tímto zabývá, předpokládá, že jednoho dne bude Emotion AI všudypřítomná.

Ocenění

Za svůj výzkum a vynálezy získala Rosalind Picard mnoho uznání a ocenění. Mezi nejvýznamnější patří jmenování členkou IEEE v roce 2005 za přispění k analýze obrazu a videa a emoční výpočetní techniky. V roce 2019 byla zvolena členkou National Academy of Engineering za její příspěvek do emoční výpočetní techniky a nositelné elektroniky. V roce 2021 byla jmenována členkou ACM za přínos ke snímání fyziologických signálů pro individuální zdraví a pohodu a v témže roce byla také zvolena členkou National Academy of Inventors. V roce 2022 obržela mezinárodní cenu Lombardia è Ricerca za výzkum v počítačové vědě, která obnáší cenu 1 milion eur, jež Picard věnovala na podporu výzkumu v oblasti zdravotnictví.

Patenty

Mezi její patenty patří:

• Metody a systémy pro neinvazivní předpovídání, detekci a monitorování virových infekcí
• Metody a přístroje pro fyziologické měření pomocí barevného pásmového fotopletysmografického senzoru
• Metody a přístroje pro hodnocení deprese
• Metody a přístroje pro konverzačního kouče
• Metody a přístroje pro měření fyziologických parametrů
• Metody a přístroje pro odhad fyziologických parametrů
• Metody a přístroje pro hodnocení atypické mozkové aktivity
• Metody a přístroje pro monitorování pacientů a podávání terapeutických podnětů
• Multimodální afektivně-kognitivní hodnocení produktu
• Systém a metoda pro stanovení úrovně vytížení řidiče

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosalind Picard na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosalind Picardová na Wikimedia Commons
• Stránka výzkumné skupiny Affective Computing (anglicky)
• Rosalind W. Picard na X (dříve Twitter)
• Publikace Rosalind Picard Archivováno 24. 5. 2023 na Wayback Machine. na Google Scholar

Autoritní data	NKC: xx0041059 ACM DL: 81490645252 BNE: XX1378987 BNF: cb16683762w (data) DBLP: p/RWPicard GND: 143675028 Google Scholar: 1-hcASEAAAAJ ISNI: 0000 0001 1685 9192 LCCN: n97074616 MGP: 131702 NLI: 987007422485505171 NTA: 173533248 ORCID: 0000-0002-5661-0022 Publons: 2875112 ResearcherID: A-5095-2009 SUDOC: 071537163 VIAF: 92102732 WorldCat Entities: E39PBJfrJMrgVjxk6cD3P7Xrv3

Portály: Lidé | Spojené státy americké