Přeskočit na obsah

Rio Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rio Open
Rio Open presented by Claro
Založeno2014
OdehránoRio Open 2025
Ukončeno2016 (ženy)
MístoRio de Janeiro
BrazílieBrazílie Brazílie
DějištěJockey Club Brasileiro
Souřadnice22°54′40″ j. š., 43°12′20″ z. d.
Povrchantuka / venku
Obdobíúnor
ŘeditelLuiz Procopio Carvalho[1]
ATP Tour
2014–ATP Tour 500
Soutěže32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace2 574 145 USD
Prize Money2 396 115 USD
WTA Tour
2014–2016WTA International
Soutěže32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace250 000 USD (2016)
rioopen.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rio Open, oficiálně Rio Open presented by Claro, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v brazilském Riu de Janeiru. Dějištěm se staly otevřené antukové dvorce areálu Jockey Club Brasileiro.

Událost byla založena jako společný turnaj mužů a žen v roce 2014. V kalendáři okruhu nahradil mužský SAP Open hraný v kalifornském San José.[2][3] Ženská polovina Rio open probíhala v sezónách 2014–2016 a patřila do kategorie WTA International. Mužská část je hrána v kategorii ATP Tour 500. Dvouhry se v únorovém termínu účastní třicet dva singlistů a do deblové soutěže nastupuje šestnáct párů. Úvodní ročník vyhrála španělská světová jednička Rafael Nadal. Prvním brazilským šampionem se stal Rafael Matos, který v letech 2024 a 2025 vyhrál čtyřhru.[4][5]

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítěz finalista výsledek
2014 Španělsko Rafael Nadal Ukrajina Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
2015 Španělsko David Ferrer Itálie Fabio Fognini 6–2, 6–3
2016 Uruguay Pablo Cuevas Argentina Guido Pella 6–4, 6–7(5–7), 6–4
2017 Rakousko Dominic Thiem Španělsko Pablo Carreño Busta 7–5, 6–4
2018 Argentina Diego Schwartzman Španělsko Fernando Verdasco 6–2, 6–3
2019 Srbsko Laslo Djere Kanada Félix Auger-Aliassime 6–3, 7–5
2020 Chile Cristian Garín Itálie Gianluca Mager 7–67–3, 7–5
2021 zrušeno pro pandemii koronaviru[6]
2022 Španělsko Carlos Alcaraz Argentina Diego Schwartzman 6–4, 6–2
2023 Spojené království Cameron Norrie Španělsko Carlos Alcaraz 5–7, 6–4, 7–5
2024 Argentina Sebastián Báez Argentina Mariano Navone 6–2, 6–1
2025 Argentina Sebastián Báez (2) Francie Alexandre Müller 6–2, 6–3

Mužská čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězové finalisté výsledek
2014 Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah		 Španělsko David Marrero
Brazílie Marcelo Melo		 6–4, 6–2
2015 Slovensko Martin Kližan
Rakousko Philipp Oswald		 Španělsko Pablo Andújar
Rakousko Oliver Marach		 7–6(7–3), 6–4
2016 Kolumbie Juan Sebastián Cabal (2)
Kolumbie Robert Farah (2)		 Španělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko David Marrero		 7–6(7–5), 6–1
2017 Španělsko Pablo Carreño Busta
Uruguay Pablo Cuevas		 Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah		 6–4, 5–7, [10–8]
2018 Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco		 Chorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya		 5–7, 7–5, [10–8]
2019 Argentina Máximo González
Chile Nicolás Jarry		 Brazílie Thomaz Bellucci
Brazílie Rogério Dutra da Silva		 6–7(3–7), 6–3, [10–7]
2020 Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos		 Itálie Salvatore Caruso
Itálie Federico Gaio		 6–4, 5–7, [10–7]
2021 zrušeno pro pandemii koronaviru
2022 Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini		 Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares		 7–5, 6–7(2–7), [10–6]
2023 Argentina Máximo González (2)
Argentina Andrés Molteni		 Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Brazílie Marcelo Melo		 6–1, 7–6(7–3)
2024 Kolumbie Nicolás Barrientos
Brazílie Rafael Matos		 Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler		 6–4, 6–3
2025 Brazílie Rafael Matos (2)
Brazílie Marcelo Melo		 Španělsko Pedro Martínez
Španělsko Jaume Munar		 6–2, 7–5

Ženská dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězka finalistka výsledek
2014 Japonsko Kurumi Naraová Česko Klára Zakopalová 6–1, 4–6, 6–1
2015 Itálie Sara Erraniová Slovensko Anna Schmiedlová 7–6(7–2), 6–1
2016 Itálie Francesca Schiavoneová USA Shelby Rogersová 2–6, 6–2, 6–2

Ženská čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Rok vítězky finalistky výsledek
2014 Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Argentina María Irigoyenová		 Švédsko Johanna Larssonová
Jižní Afrika Chanelle Scheepersová		 6–2, 6–0
2015 Belgie Ysaline Bonaventureová
Švédsko Rebecca Petersonová		 Rumunsko Irina-Camelia Beguová
Argentina María Irigoyenová		 3–0skreč
2016 Paraguay Verónica Cepede Roygová
Argentina María Irigoyenová		 Spojené království Tara Mooreová
Švýcarsko Conny Perrinová		 6–1, 7–6(7–5)

Rekordy

[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra[7]
Rekord držitelé rekordu
Nejvíce titulů 2 Argentina Sebastián Báez
Nejvíce titulů v řadě 2 Argentina Sebastián Báez
Nejvíce vyhraných zápasů 15 Itálie Fabio Fognini
Nejmladší vítěz 18 let Španělsko Carlos Alcaraz (2022)
Nejstarší vítěz 32 let Španělsko David Ferrer (2015)
Nejvýše postavený vítěz 1. ATP Španělsko Rafael Nadal (2014)
Nejníže postavený vítěz 90. ATP Srbsko Laslo Djere (2019)
Čtyřhra
Nejvíce titulů 2 Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Argentina Máximo González
Brazílie Rafael Matos
Nejstarší vítěz 41 let Brazílie Marcelo Melo (2025)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Rio de Janeiro 2024 History Draw Schedule. www.rioopen.com [online]. Rio Open, 2024-02-15 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ San Jose losing SAP Open tennis tournament after 2013. The Mercury News [online]. 2012-04-24 [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SAP Open tennis tournament leaves California for Brazil after 125 years. NPR News [online]. 2023-07-22 [cit. 2023-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Barrientos/Matos complete memorable Rio run. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-25 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Brazilians Rafael Matos & Marcelo Melo win home doubles title in Rio de Janeiro. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-02-23 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Rio Open canceled due to Brazil COVID-19 spike [online]. ESPN, 2021-04-01 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ RIO OPEN PRESENTED BY CLARO – ATP MEDIA NOTES [PDF]. ATP Tour, Inc., 2025-02-17 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Rio Open – oficiální stránky (portugalsky) (anglicky)
  • Rio Open na ATP Tour (anglicky)
ATP Tour 500
Kalendář 2021

Rotterdam • Rio de Janeiro • Acapulco • Dubaj • Barcelona • Halle • Londýn • Hamburk • Washington, D.C. • Peking • Tokio • Vídeň • Basilej

Vyřazené
Seznam vítězů: 2009–2020
WTA International (2009–2020)
Sezóna 2020

Auckland (2009–2020) • Hobart (2009–2020) • Acapulco (2009–2020) • Monterrey (2009–2020) • Bogotá (2009–2020) • Istanbul (2009–2020) • Fes/Marrákeš/Rabat (2009–2020) • Štrasburk (2009–2020) • 's-Hertogenbosch (2009–2020) • Ósaka/Tokio/Hirošima (2009–2020) • Kanton (2009–2020) • Soul (2009–2020) • Linec (2009–2020) • Lucemburk (2009–2020) • Washington, D.C. (2011–2020) • Šen-čen (2013–2020) • Bukurešť (2014–2020) • Hongkong (2014–2020) • Tchien-ťin (2014–2020) • Praha (2015–2020) • Nottingham (2015–2020) • Gstaad/Lausanne (2016–2020) • Nan-čchang (2016–2020) • Chua Chin (2019–2020) • Jūrmala (2019–2020) • Palermo (2019–2020) • Lyon (2020) • Lexington (2020) • Bad Homburg (2020) • Birmingham (2009–2013, 2020) • Albany (2020)

Vyřazené

Ponte Vedra Beach (2009–2010) • Portorož (2009–2010) • Bali (2009–2011) • Brisbane (2009–2011) • Dallas (2009–2011) • Marbella (2009–2011) • Barcelona (2009–2012) • Memphis (2009–2013) • Oeiras (2009–2014) • Bad Gastein (2009–2015) • Pattaya (2009–2015) • Båstad (2009–2017) • Québec (2009–2018) • Taškent (2009–2019) • Kodaň (2010–2012) • Kuala Lumpur (2010–2017) • Baku (2011–2015) • Sofie (2012–2014) • Florianópolis (2013–2016) • Katovice (2013–2016) • Norimberk (2013–2019) • Rio de Janeiro (2014–2016) • Tchaj-pej (2016–2018) • Santa Ponsa (2016–2019) • Budapešť (2009–2013, 2017–2019) • Biel/Lugano (2017–2019) • Moskva (2018) • New York (2019)

Seznam vítězek
Navazující kategorie: WTA 250
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rio_Open&oldid=24697276“