Přeskočit na obsah

Cameron Norrie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cameron Norrie
Cameron Norrie na Monte-Carlo Masters 2023
Cameron Norrie na Monte-Carlo Masters 2023
PřezdívkaNoz[1]
StátNový ZélandNový Zéland Nový Zéland (2010–2013)
Spojené královstvíSpojené království Spojené království (2013–)
Datum narození23. srpna 1995 (29 let)[1]
Místo narozeníJohannesburg, Jihoafrická republika[1]
BydlištěLondýn, Spojené království[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost82 kg[1]
Profesionál od2017[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek10 295 327 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů209–154
Tituly5 ATP, 3 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění8. místo (12. září 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2024)
French Open3. kolo (2021, 2022, 2023)
Wimbledonsemifinále (2022)
US Open3. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů37–47
Tituly1 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění117. místo (13. června 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
French Open2. kolo (2019, 2020)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open2. kolo (2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2017)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2021)
Hopman Cupzákladní skupina (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240122a22. ledna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cameron Norrie (* 23. srpna 1995 Johannesburg) je britský profesionální tenista, hrající levou rukou, který v juniorské kategorii mezi lety 2010–2013 reprezentoval Nový Zéland. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět turnajů ve dvouhře včetně BNP Paribas Open 2021 z kategorie Masters a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2022 na 8. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 117. místě. Od roku 2017 jej trénují James Trotman a Facundo Lugones.[1] Dříve tuto roli plnili David Roditi a Devin Bowen.

V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2018 prvním kolem Světové skupiny proti Španělsku, v němž vyhrál páteční dvouhru nad Robertem Bautistou Agutem a poražen odešel z duelu s Albertem Ramosem-Viñolasem. Španělé zvítězili 3:1 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–8 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Spolu s Katie Boulterovou vytvořil britský tým na Hopman Cupu 2019.[4]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1995 v jihoafrickém Johannesburgu do rodiny mikrobiologů, Skota Davida a Velšanky Helen Norrieových.[5] Má sestru Brownen Norrieovou.[1] Ve třech letech se s rodiči přestěhoval na Nový Zéland. K tenisu jej přivedla matka, když mu bylo šest let.[1] V žákovské a po většinu juniorské kategorie nastupoval za Nový Zéland. Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF mu nejvýše patřila 10. příčka. Novozélandský svaz Tennis NZ mu však poskytoval jen omezené dotace, v řadu tisíců dolarů. Na mezinárodní turnaje tak cestoval především díky finanční podpoře rodičů.[6]

V šestnácti letech odcestoval do Velké Británie, země původu svých rodičů,[7] částečně i pro lepší finanční zázemí.[8] Na tři roky se přestěhoval do Londýna, než začal studovat na texaské univerzitě. Trénoval v Národním tenisovém centru v Roehamptonu.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

2015–2017: Univerzitní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2015–2017 studoval sociologii na soukromé Texas Christian University (TCU) ve Fort Worth, kde se stal členem univerzitního týmu Horned Frogs. Během tříletého působení vystoupal na vrchol celoamerického univerzitního žebříčku, jakožto první takový tenista z TCU.[9] Třikrát se stal také členem celoamerického výběru, All-America.[10][11][12][13]

V sezóně 2016–17 se stal jediným neporaženým hráčem v soutěži Big 12 Conference, s celkovou bilancí zápasů 10–0.[9] Přestože mu patřila první příčka klasifikace, absentoval na závěrečném mistrovství NCAA Championships 2017, když se zaměřil na dokončení studia a možnost začít profesionální kariéru.[14]

Profesionální kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Vůbec první kvalifikační turnaj v mužském tenise odehrál na lednovém Heineken Open 2013 v Aucklandu, kde vypadl ve druhém kvalifikačním kole s Nizozemcem Matwém Middelkoopem. V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 2013, když na turnaji v britském Bournemouthu postoupil z kvalifikace. Ve čtvrtfinále singlu podlehl krajanu Danielu Coxovi a v téže fázi dohrál ve čtyřhře po boku Jonnyho O'Mary.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z newyorského Levene Gouldin & Thompson Tennis Challengeru 2017 v Binghamtonu, kde ve finále přehrál australského hráče Jordana Thompsona.[1][2]

První zápas na okruhu ATP Tour vyhrál na AEGON International 2017 v Eastbourne

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na červnovém AEGON Championships 2017 v londýnském Queen's Clubu. Na divokou kartu však v úvodním kole podlehl Američanovi Samu Querreymu.[15] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na navazujícím turnaji AEGON International 2017 v Eastbourne, po vyřazení argentinského hráče Horacia Zeballose. Poprvé tak zvítězil nad členem elitní světové padesátky.[16] Ve druhé fázi soutěž opustil s Gaëlem Monfilsem.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledon 2017, do níž získal divokou kartu. Na úvod však nenašel recept na dvanáctého nasazeného Francouze Jo-Wilfrieda Tsongu. První vyhrané utkání na majorech následovalo během US Open 2017, když mu ve druhé sadě prvního kola skrečoval Rus Dmitrij Tursunov.[17] Ve druhém duelu jej vyřadil Španěl Pablo Carreño Busta.[18][1][2]

Daviscupový debut v britském týmu zaznamenal v prvním kolem Světové skupiny 2018 proti Španělsku. Do páteční dvouhry nastupoval osm měsíců poté, co se stal profesionálem a z pozice 114. hráče žebříčku. Naposledy předtím odehrál utkání na antuce v sezóně 2013. Duel s antukářem a světovou třiadvacítkou Robertem Bautistou Agutem dovedl do vítězného konce, když otočil jeho průběh ze stavu 0–2 na sety.[19][20] V neděli pak podlehl Albertu Ramosovi-Viñolasovi a Španělé postoupili do čtvrtfinále po výhře 3:1 na zápasy.[2]

V rámci série ATP Masters odehrál první zápas na BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells po zvládnuté kvalifikaci. V první fázi jej však vyřadil Japonec Taró Daniel.[21] Navazující Miami Open 2018 v Key Biscayne znamenalo porážku v témže kole od Chilana Nicoláse Jarryho.[1][2]

Na Monte-Carlo Masters 2022 dohrál ve druhém kole

Do premiérového finále ATP Tour se probojoval ve čtyřhře Estoril Open 2018, v páru s krajanem Kylem Edmundem. Ve finále zdolali nizozemsko-novozélandskou dvojici Wesley Koolhof a Artem Sitak po dvousetovém průběhu. Jednalo se o jejich premiérový turnaj, do něhož nastoupili společně. Norrie figuroval až na 617. místě deblového žebříčku ATP. Na turnaji odehrál své první kariérní zápasy v deblu na túře ATP.[22][23] Singlová semifinále si zahrál na dvou navazujících turnajích, BB&T Atlanta Open 2018 a Los Cabos Open 2018. V prvním případě jej zdolal Američan Ryan Harrison a ve druhém pak Ital Fabio Fognini. Člena elitní světové desítky poprvé porazil na Lyon Open 2018, kde postoupil přes desátého muže žebříčku Johna Isnera. Do čtvrtfinále prošel během zářijového ATP Shenzhen Open 2018, kde mu stopku vystavil Japonec Jošihito Nišioka.[1][2]

První singlovou kariérní trofej na túře ATP vybojoval na červencovém Los Cabos Open 2021, kde ve finále zdolal 19letého Američana Brandona Nakashimu po dvousetovém průběhu. Na cestě za trofejí neztratil žádný set. Výhrou v probíhající sezóně dosáhl na 35. vítězný zápas (35–14), čímž s Djokovićem sdílel třetí místo ve statistice nejvyššího počtu vyhraných utkání.[24]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D)
ATP Tour 500 (1–2 D)
ATP Tour 250 (3–7 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 14 (5–9)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 12. ledna 2019 Auckland, Nový Zéland tvrdý USA Tennys Sandgren 4–6, 2–6
Finalista 2. 2. května 2021 Estoril, Portugalsko antuka Španělsko Albert Ramos-Viñolas 6–4, 3–6, 6–7(3–7)
Finalista 3. 23. května 2021 Lyon, Francie antuka Řecko Stefanos Tsitsipas 3–6, 3–6
Finalista 4. 20. června 2021 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva Itálie Matteo Berrettini 4–6, 7–6(7–5), 3–6
Vítěz 1. 24. července 2021 Los Cabos, Mexiko tvrdý USA Brandon Nakashima 6–2, 6–2
Finalista 5. 3. října 2021 San Diego, Spojené státy tvrdý Norsko Casper Ruud 0–6, 2–6
Vítěz 2. 17. října 2021 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Gruzie Nikoloz Basilašvili 3–6, 6–4, 6–1
Vítěz 3. 21. února 2022 Delray Beach, Spojené státy tvrdý USA Reilly Opelka 7–6(7–1), 7–6(7–4)
Finalista 6. 26. února 2022 Acapulco, Mexiko tvrdý Španělsko Rafael Nadal 4–6, 4–6
Vítěz 4. 21. května 2022 Lyon, Francie antuka Slovensko Alex Molčan 6–3, 6–7(3–7), 6–1
Finalista 7. 6. srpna 2022 Los Cabos, Mexiko tvrdý   Daniil Medveděv 5–7, 0–6
Finalista 8. 14. ledna 2023 Auckland, Nový Zéland tvrdý Francie Richard Gasquet 6–4, 4–6, 4–6
Finalista 9. 19. února 2023 Buenos Aires, Argentina antuka Španělsko Carlos Alcaraz 3–6, 5–7
Vítěz 5. 26. února 2023 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Španělsko Carlos Alcaraz 5–7, 6–4, 7–5

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 6. května 2018 Cascais, Portugalsko antuka Spojené království Kyle Edmund Nizozemsko Wesley Koolhof
Nový Zéland Artem Sitak 		6–4, 6–2

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (3–2 D; 3–1 Č)
Futures (0–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 9 (6–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20140601ačervna 2014 Herzlija, Izrael tvrdý Francie Yannick Jankovits 4–6, 0–2skreč
Vítěz 1. 20151001aříjna 2015 Mansfield, Spojené státy tvrdý USA Alexios Halebian 7–5, 3–6, 6–4
Vítěz 2. 20160601ačervna 2016 Tulsa, Spojené státy tvrdý USA Ryan Haviland 6–1, 6–1
Vítěz 3. 20160701ačervence 2016 Wichita, Spojené státy tvrdý USA Jared Hiltzik 6–3, 6–3
Finalista 1. srpen 2016 Aptos, Spojené státy tvrdý Spojené království Dan Evans 3–6, 4–6
Vítěz 1. červenec 2017 Binghamton, Spojené státy tvrdý Austrálie Jordan Thompson 6–4, 0–6, 6–4
Finalista 2. září 2017 Cary, Spojené státy tvrdý USA Kevin King 4–6, 1–6
Vítěz 2. říjen 2017 Tiburon, Spojené státy tvrdý USA Tennys Sandgren 6–2, 6–3
Vítěz 3. říjen 2017 Stockton, Spojené státy tvrdý Barbados Darian King 6–1, 6–3

Čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20130501akvětna 2013 Newcastle, Spojené království antuka Spojené království Luke Bambridge Spojené království Scott Clayton
Spojené království Toby Martin 		6–0, 4–6, [10–3]
Finalista 1. listopad 2016 Columbus, Spojené státy tvrdý (h) Spojené království Luke Bambridge Irsko David O'Hare
Spojené království Joe Salisbury 		3–6, 4–6

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cameron Norrie na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Cameron Norrie na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240122a22. ledna 2024
  2. ↑ a b c d e f g h Cameron Norrie na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240122a22. ledna 2024
  3. ↑ Cameron Norrie na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240122a22. ledna 2024
  4. ↑ ČTK, iDNES.cz. Hopman Cup s hvězdami: do Perthu dorazí Federer i Williamsová. sport.idnes.cz [online]. 2018-10-03 [cit. 2018-12-22]. Roč. iDNES.cz. Dostupné online. 
  5. ↑ ‘Pretty Scottish’ Cameron Norrie aiming to make hay in the United States [online]. The Guardian, 29-08-2017. Dostupné online. 
  6. ↑ The one who got away:Norrie's success haunts Tennis NZ [online]. 3-9-2017. Dostupné online. 
  7. ↑ Cameron Norrie: The best British tennis player you’ve never heard of [online]. BBC News, 2018-02-01 [cit. 2018-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Top Kiwi tennis junior Norrie defects to Britain [online]. Stuff, 5-5-2013. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Tennis player Cameron Norrie is going pro after this semester [online]. tcu360.com, 27-04-2017. Dostupné online. 
  10. ↑ Cameron Norrie university record [online]. 31-05-2017 [cit. 2018-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-07-2018. 
  11. ↑ Norrie Capitalising On Challenger Success [online]. 15-09-2017. Dostupné online. 
  12. ↑ Oracle/ITA Collegiate Tennis Rankings Division I Men's National Singles - June 1 2016 [online]. 1-6-2016 [cit. 2018-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-01-2018. 
  13. ↑ Oracle/ITA Division I Men's National Singles Ranking - May 31 2017 [online]. 31-05-2017 [cit. 2018-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-01-2018. 
  14. ↑ MTEN: Final Rankings Released [online]. 2-6-2017 [cit. 2018-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-05-2018. 
  15. ↑ Rising star Norrie awarded Aegon Championships wild card – Tennis in Britain [online]. [cit. 2018-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-10. 
  16. ↑ Wimbledon 2017: The British players you may not know about [online]. BBC, 30-06-2017. Dostupné online. 
  17. ↑ Cameron Norrie: US Open a 'dream come true' for Scot [online]. BBC, 29-08-2017. Dostupné online. 
  18. ↑ US Open 2017: Kyle Edmund wins as Aljaz Bedene and Cameron Norrie go out [online]. BBC, 31-08-2017. Dostupné online. 
  19. ↑ Davis Cup 2018: Spain v Great Britain - BBC TV and online coverage times [online]. BBC Sport, 2018-02-01 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. (enB) 
  20. ↑ Davis Cup - Ramos-Vinolas fends off Broady to give Spain the lead [online]. [cit. 2018-02-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ Indian Wells: Great Britain's Cameron Norrie loses in first round of BNP Paribas Open [online]. BBC Sport, 2018-03-10 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ ATP Staff. Brits Roll: Edmund/Norrie Sweep To Maiden Triumph In Estoril [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-05-06 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Estoril Open: Kyle Edmund & Cameron Norrie win first ATP doubles title [online]. BBC Sport, 2018-05-07 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Fifth Time's The Charm: Cameron Norrie Wins First ATP Tour Title In Los Cabos [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-25 [cit. 2021-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cameron_Norrie&oldid=23980003“