Rhythm 0
Rhythm 0 (česky Rytmus 0) byla šestihodinová performance srbské umělkyně Mariny Abramović ve Studiu Morra v Neapoli roku 1974. Během performance vystavila Abramović sebe sama návštěvníkům galerie, kteří měli k dispozici 72 předmětů, které mohli vůči umělkyni jakkoliv použít. Dané předměty byly například růže, peříčko, parfém, med, chléb, hroznové i alkoholické víno, ale i nůžky, skalpel, břitvy či zbraň s jedním nábojem.
Mezi umělkyní a publikem nebylo žádné omezení – Abramović se sebou skutečně nechala jakkoliv manipulovat. Role perfomerky a diváka se tudíž proměnila, Abramović byla pasivní účastník performance, diváci aktivní. Ericha Fishcher Lichte v knize Estetika performativity tento jev označuje za „záměnu rolí".
Účelem peformance-experimentu bylo dle Abramović zjistit, kam je až člověk v takové situaci schopen zajít. Velkou roli zde nejspíš hrála i tzv. davová psychóza. Podle jejích slov díky této zkušenosti přišla na to, že publikum je schopné člověka zabít.[1]
Perofmance vyvolala rozporuplné reakce. Na jednu stranu kritika obdivovala nasazení a ideu Abramović, na stranu druhou měli tendenci Abramović považovat za psychicky narušenou, když jako žena byla ochotna nechat samu sebe takto zneužívat. Tato kritika se ozývala nejvíce v Abramović domovské Jugoslávii (konkrétně v Srbsku), kde měli dokonce tendenci se jí vysmívat. Je důležité si uvědomit, že v roce 1974 měla Abramović teprve 28 let a vstupovala na umělecké pole, kde doposud dominovali muži.
Performance připomíná dřívější počin Yoko Ono Cut Piece (1964/5/6).
Performance
[editovat | editovat zdroj]Na stole byly návštěníkům předloženy následující instrukce:
Instrukce.Na stole je 72 předmětů, které můžete použít dle potřeby.
Performance.
Já jsem předmět.
Během této doby přebírám plnou zodpovědnost.
Trvání: 6 hodin (20:00 – 2:00)
Abramović později řekla, že během perfomance dosáhla svých psychických i fyzických limitů. Ze začátku bylo jednání návštěvníků a návštěvnic neškodné. Nabízeli ji růži, krmili ji či hladili. Postupem času však odhazovali zábrany a nebáli se nečinnou performerku vystavovat čím dál tím nepříjemnějším situacím. Po třech hodinách jí někdo žiletkou rozřízl šaty. O hodinu později začali návštěvníci umělkyni řezat do kůže. Jeden návštěvník jí pořezal krk a následně sál její krev. Abramović ve svém životopisu Walk Through Walls (2016) píše, že byla přesvědčená, že kdyby neměli přítomní italští muži s sebou své manželky, určitě by se někdo z nich pokusil ji znásilnit. Performance vyeskalovala, když nějaký z přítomných mužů Abramović přiložil nabitou zbraň ke spánku a položil Abramović ruku na spoušť. Abramović sama tvrdí, že byla v daný moment pro umění skutečně ochotna zemřít.
Existuje více variant závěru performance. Jedna z nich vypovídá o tom, že Abramović po uplynutí daných šesti hodin „ožila" a diváci před ní začali prchat. Po konci performance do galerie chodilo velké množství omluvných dopisů, kdy se účastníci omlouvali za své jednání.
Seznam 72 předmětů
[editovat | editovat zdroj]- Zbraň
- Kulka
- Modrá barva
- Hřeben
- Zvon
- Bič
- Rtěnka
- Kapesní nožík
- Vidlička
- Parfém
- Lžička
- Bavlna
- Květiny
- Sirky
- Růže
- Svíčka
- Voda
- Šála
- Zrcadlo
- Sklenice k pití
- Polaroidový fotoaparát
- Peříčko
- Řetěz
- Hřebíky
- Jehla
- Spínací špendlík
- Pinetka
- Kartáč
- Bandáž
- Červená barva
- Bílá barva
- Nůžky
- Pero
- Knížka
- Čepice
- Kapesník
- List bílého papíru
- Kuchyňský nůž
- Kladivo
- Pila
- Kus dřeva
- Sekyra
- Lepidlo
- Jehněčí kost
- Noviny
- Chleba
- Víno
- Med
- Sůl
- Cukr
- Mýdlo
- Dort
- Kovová trubka
- Skalpel
- Kovové kopí
- Zvon
- Pokrm
- Flétna
- Náplast
- Alkohol
- Medaile
- Kabát
- Boty
- Židle
- Kožené pásky
- Příze
- Drát
- Síra
- Hrozny
- Olivový olej
- Snítka rozmarýnu
- Jablko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhythm 0 na anglické Wikipedii.
- ↑ ABRAMOVIĆ, Marina. Walk through walls: a memoir. First edition. vyd. New York: Crown Archetype, 2016. 370 s. Dostupné online. ISBN 978-1-101-90504-3, ISBN 978-0-8041-8980-4.